Pražské vinice

Praha měla odjakživa výtečné podmínky pro pěstování révy. Proteplené svahy kopců, které si dnes pro zástavbu už ani neuvědomujeme, stráně lemující Vltavu a další toky, byly dokonalým přírodním regulátorem vlhkosti a teploty.

Vinice, jež kdysi obklopovaly celou Prahu, začínaly už u jejích hradeb a bran. Již po roce 1333 nechal císař Karel IV. přivézt nejlepší odrůdy révy vinné z Francie a Rakouska a rozdal je vinařům. Nařízením z roku 1358, kdy bylo přikázáno: „ … Zakládat vinice na všech horách obrácených k poledni do vzdálenosti tři míle kolem Prahy…“ (stará česká míle = 7,5 km) se pražské vinice rozšířily daleko za okruh městských hradeb. Holé pláně a stráně se zúrodňovaly i v prvých letech panování Václava IV. Kolem všech měst Prahy se rozkládaly vinice, které ukrývaly domky, boudy a lisy na víno.

Vinařství v Praze
Vinice v Praze a okolí leží uprostřed středočeské kotliny. Samotné město Praha mívalo kolem 720 ha vinic a bylo největším vinařským městem v Čechách. Vinařství zde bylo jedním z nejdůležitějších výrobních i obchodních odvětví činnosti jeho měšťanů. V současné době má hlavní město ČR jen nepatrné relikty své bývalé vinařské slávy. Pražské vinice jsou dnes pouze zbytky rozsáhlých komplexů, které obklopovaly celou Prahu. Zbyla jen řada místních názvů ulic. Pražské vinice spadají pod oblast Čechy, podoblast mělnickou. V dnešní době je plocha registrovaných vinic v pražské vinařské oblasti necelých 26 ha, Praha z toho zabírá zhruba 11 ha. Je nejmenší vinařskou oblastí v naší republice a zaujímá 4% celkové plochy vinic v ČR.

Současné pražské vinice
V Praze se v současné chvíli nachází pět památkově chráněných vinic. Šestou je vinice u Pražského hradu, kde se údajně nachází nejstarší česká vinice, Svatováclavská. Víno vyrobené zhruba ze 140 hlav slouží k reprezentačním účelům.
Jako první památkově chráněnou pražskou vinicí jmenujme vinohradskou Gröbovku, která leží ve stejnojmenném parku na jižní stráni nad potokem Botič. Od roku 1996 patří mezi obnovené vinice také Máchalka. Leží ve svahu pod Prosekem na ploše zhruba 1,8 hektaru. Starají se o ni nadšenci z Vinařského družstva svatého Václava, kteří zde tradici pěstování vína obnovili téměř po sto letech. Další pražskou vinicí je původní Arcibiskupská vinice, dnes Modřanská, která byla znovu vysázena v roce 1986. O ni pečují zahrádkáři, probíhá zde výroba vína pro vlastní potřebu z přibližně 300 keřů. Čtvrtou je vinice Salabka, zabírající v současné chvíli plochu zhruba tří hektarů. Víno je zde nejen pěstováno, ale i zpracováváno. Plánovaným rozšířením o dva hektary se stane největší pražskou vinicí. V současné chvíli je však nejrozsáhlejší pražskou vinicí vinice svaté Kláry v Tróji.

Vinice svaté Kláry
První doložené písemné doklady jsou z doby Karla IV., existuje však domněnka, že vznikla již za vlády Václava II, okolo roku 1228. Nynější podobu získala v 70. letech 20. století, kdy bylo původní vedení na hlavu změněno v současné Vertiko. Od roku 1995 spadá pod správu Pražské botanické zahrady. Vinice zaujímá plochu 3,5 ha, z čehož je osázeno 2,92 ha a díky intenzivní výsadbě v posledních třech letech je skoro plně dosazena. Nejzastoupenější odrůdou této vinice je Ryzlink rýnský, z dalších jmenujme ´Müller-Thurgau´, ´Modrý Portugal´, ´Sauvignon´, ´Tramín červený´, ´Ryzlink vlašský´, ´Muškát moravský´, ´Rulandské šedé´ (letos je očekávána sklizeň prvních hroznů) a ´Rulandské modré´ (první sklizeň je očekávána v příštím roce). Ze stolních odrůd je pěstována ´Chrupka červená´, ´Chrupka bílá´ a ´Královna vinic´. Jako ukázka pro návštěvníky byla vybudována tzv. vinohradnická stezka, kde jsou zastoupeny tři keře od 46 odrůd moštových a jeden keř od 42 odrůd stolních vín. Výsadby jsou doplněny tabulkami s přehlednými informacemi o každé vysazené odrůdě. Celkový počet vinných keřů dosahuje 13 000 kusů. Součástí vinohradnické stezky je ukázka různých druhů vedení, každé na sedmi keřích opět doplněné informačními tabulkami.
Veškeré pracovní operace a ošetřování je vzhledem k prudkému svahu prováděno ručně. Výjimkou je provádění postřiků – používají se mechanické a elektrické postřikovače – a závlahy. Kapková závlaha je však vedena pouze pod stolními odrůdami, u moštových odrůd zálivka neprobíhá pro dosažení co největší cukernatosti.
Architektonické skvosty (podtitulek)
Původně byla vinice spojena s Trójským zámkem. V dřívějších dobách byly ve zdejších ohromných sklepích zpracovávaly hrozny. Údajně bylo možno vjet do sklepení celými povozy. Dnes je v těchto místnostech vybudováno vinařské muzeum. Současně se zámkem byla postavena i kaple sv. Kláry. Stojí na vrcholu stejnojmenné vinice, rozkládající se ve svahu nad Trójským zámkem. Přes svou malou rozlohu vytváří kaple pohledovou dominantu nejen nad zámkem, ale nad celou Trojou. V původním viničním domku, jedním z mála dochovaných viničních stavení, je umístěna vinotéka sv. Kláry. Zde je možno zakoupit a v příjemném prostředí ochutnat produkty pocházející ze zdejší vinice. V roce 2004 bylo vyrobeno a prodáno první víno z těchto vinic.V nabídce byly Modrý Portugal, Ryzlink rýnský, Sauvignon, Müller Thurgau, Bílé z botanické (směs bílých vín – 50 % Müller Thurgau, 20% Muškát a 30 % tajné směsi). V současné chvíli je v prodeji ročník 2005. Začátkem září by měl být lahvován ročník 2006, který bude uskladněn v nedalekých sklepích. Jedná se o lehčí vína s nižším obsahem alkoholu a extraktu. Přímo na vinici je stáčen pouze burčák, ostatní víno je vyráběno v Mělníku v kooperaci s Českou zemědělskou univerzitou. Pracovníci vinice plánují umístění technologie na zpracování hroznů a výroby vína do současného skladu umístěného ve svahu, aby byla možná výroba přímo na vinici.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *