Autor
Kategorie:
Nezařazené

Pozoruhodné české růže I.

Podobně jako v řadě oborů lidské činnosti, i u květin můžeme pozorovat jakési módní vlny. Některá rostlina je po určitou dobu velmi oblíbená, aby pak i na desítky let upadla téměř v zapomenutí. Vzpomeňme třeba vzestup a pád pěstování jiřinek v Čechách před 170 lety. Obliba růží je naštěstí poměrně stabilní – mají totiž oproti jiným dřevinám jednu nespornou výhodu. Těžko najdeme jinou, kvetoucí nepřetržitě od poloviny června až do zámrazu.

Barevné efekty růže dosahují větším počtem současně rozvitých květů nebo jejich velikostí. Škála je přitom velmi obsáhlá a zahrnuje až na příslovečnou modrou, černou a hnědou vlastně vše, co nám příroda dokáže v květech nabídnout. Květy mají i značnou tvarovou rozmanitost, jsou vhodné k řezu a mnohdy i pěkně voní.
Výhrady k pracnosti také moc neobstojí. Každoroční výsadba a údržba srovnatelné barevné plochy z letniček nebo již zmíněných jiřinek není snadná. Při větších plochách veřejné zeleně lze pak použít kvalitní růže sadové nebo půdopokryvné, které není třeba zvláště chránit na zimu a i potřeba řezu je minimální.
Růže je tedy téměř ideální zahradní i parkovou rostlinou. Proč téměř? Mezi odrůdami je potřeba umět si vybrat. Nestačí přihlížet pouze k výše uvedeným estetickým kvalitám, ale i k dostatečné mrazuvzdornosti v našich průměrných klimatických podmínkách a ke stupni odolnosti z hlediska napadení houbovými chorobami. V našich školkách, rozáriích nebo v prodeji z dovozu je nyní přes 2000 druhů a odrůd. Vzhledem k takovému množství je cílem tohoto textu připomenout praktické rozdělení růží do skupina a pěstitelské zásady.
České šlechtění
Za posledních asi 150 let bylo na území dnešní ČR vyšlechtěno přes 400 odrůd růží. Nikdo přesné číslo nezjistí, protože mnohé z nich se po nahrazení dokonalejšími přestaly množit. Celkově můžeme však konstatovat, že naše šlechtění je v porovnání se sousedními zeměmi (s výjimkou Německa) nadprůměrné jak rozsahem, tak kvalitou. Nespornou výhodou našich původních odrůd je jejich přizpůsobení klimatickým podmínkám. Nejlépe si to uvědomíme při listování katalogy růží z přímořské a jižní Evropy. Pnoucí i sadové růže zde uváděné a opravdu i fotografované jako třímetrové i vyšší u nás sice rostou také, ale dosahují třeba poloviční výšky.
V českých rozáriích se v současnosti můžeme setkat přibližně se dvěma sty původních odrůd. Ve školkách se jich ovšem množí nanejvýš třicet. Tento počet by mohl být vyšší – na některé pozoruhodné odrůdy se v průběhu času bohužel zapomnělo. Proto bych chtěl některé z našich růží prostřednictvím následujícího přehledu představit. O jejich šlechtitelích se více dozvíte v druhém díle tohoto textu.
Botanické růže
Tato skupina se nejčastěji označuje zkratkou B. Jde o původní druhy rostoucí v přírodě a typy jim blízké, většinou robustní keře s prázdným květem, který se objevuje pouze na počátku léta. Později se kvetení se u těchto druhů neopakuje (růže neremontují). Často mají okrasný charakter i jejich plody (šípky), jenž ponecháváme. Vzrůstnější druhy vysazujeme alespoň metr od sebe. Zvláštní řez není třeba, doporučuje se pouze probírkové zmlazování vyřezáváním celých starých výhonů u země. Vzhledem k drobnějším květům a krátkému období kvetení se tyto růže uplatní spíše v parkových úpravách. Ve skupinách se obvykle umisťují do pozadí.
Čajohybridy
Tyto odrůdy růží vysoké 50 až 120 cm se označují zkratkami ČH nebo TH. Mají několik pevných vzpřímených výhonů a květy na lodyhách po jednom až šesti. Poupě je pevné, květ má průměr devět až čtrnáct centimetrů (někdy i více), je plný a často vonný. Kvetení se během léta a podzimu opakuje, ale často může být i dosti výrazná srpnová přestávka. Čajohybridy vysazujeme na 45 až 50 cm od sebe (čtyři až pět kusů na 1 m2). Při základním předjarním řezu ponecháváme jen 2 až 4 zdravá očka na výhonu a odstraňujeme tedy většinu keře. Tato skupina růží vyžaduje intenzivnější péči. Nezbytné je nejen podzimní přihrnutí, ale i jarní odhrnutí. Odkvetlé květy je třeba odstranit, a to i s několika listy. Čajohybridy je ideální sázet v menších skupinách od jedné odrůdy, případně v užším pruhu. Velké plošné výsadby jsou uprostřed nepřístupné. Čajohybridy jsou v domácích zahradách stále nejvíce pěstovanou skupinou zahrnující nejvíce barevných tónů a ideální jsou i pro řez květů.
‚Cantilena Bohemica‘ (Havel 1977)
Typická dvoubarevná růže se zajímavou kombinací odlišné barvy na líci a rubu květních plátků, kdy karmínově růžová přechází v stříbřitě bělavou s růžovým nádechem. Středně vysoký čajohybrid (90 cm) má plný květ dokonalé stavby a velikosti 10 cm. Růže získala ocenění na zahraničních výstavách. Vynikající vlastnosti této odrůdy včetně vůně nejlépe vyniknou za teplého a suchého počasí, kdy je rozvinuto nejvíce květů. Růže je mutací odrůdy ‚Caramba‘.
‚Cantilena Moravica‘ (Havel 1981)
Velmi jemně vybarvený květ je světle lososově růžový s bělavým nádechem. Růži můžeme označit jako vysoký čajohybrid (110 cm) s dokonalou stavbou plného květu, jehož průměr je 10 cm. Také tato odrůda je mutací známé růže ‚Caramba‘.
‚Dukát‘ (Brabec 1980)
Nižší čajohybrid (80 cm), u něhož se při plném rozvití objevuje volný střed. Velikost květu je až 12 cm. Barva je výrazně žlutá a neblednoucí. Naproti tomu poupata jsou sice také žlutá avšak s červeným lemováním.
‚Helenka‘ (Tesař 1989)
Devadesát centimetrů vysoký čajohybrid s nevšedními květy. Velmi světle oranžový střed s růžovým nádechem přechází do bělavého okraje. Růže vznikla jako radiomutant ze sytěji zbarvené odrůdy ‚Die Welt‘. Květ má průměr 12 cm a jeho dokonalá stavba z něj činí ideální růži pro pozorování zblízka a pro řez.
‚Hubička‘ (Böhm 1935)
Nižší čajohybrid (70 cm) s poněkud anglickým (tedy hvězdicovitým) utvářením květu potěší velmi něžným bělorůžovým nádechem. Rozevřený květ má průměr 10 cm. Odrůda je velmi vhodná k řezu.
‚Jan Hus‘ (Böhm 1933)
Středně vysoký (80 cm) čajohybrid je pozoruhodný volnou stavbou růžového květu o průměru 11 cm. Brzy po svém vzniku růže získala pochvalné vyjádření na odrůdových zkouškách v Kanadě.
‚Josef Klimeš‘ (Urban 1985)
Silně rozložitý mohutný čajohybrid někdy až sadovka s květy ukrytými spíše uvnitř keře. Výška je kolem 120 cm, průměr rozvitého květu asi 10 cm. Podle velmi temné červenočerné barvy i svinutých plátků je růže na první pohled rozpoznatelná a ojedinělá. Charakteristický je však i tvar keře, protože jiné tmavé „sametky“ mívají podobu obvyklých vzpřímených čajohybridů.
‚Kněžna Libuše‘ (Červený 1979)
Vysoký čajohybrid (120 cm) dokonalé stavby květu a neblednoucí barvy. Růže je velmi vhodná do skupiny stejně tvarovaných čajohybridů, které doplňuje o jemně růžovou barvu. Průměr rozvitého květu je 9 cm. Odrůda získala ocenění Zlatá růže města Hradce Králové.
‚Lidka‘ (Urban1985)
Vysoký čajohybrid (100 cm) nezaměnitelný a z daleka rozpoznatelný pro svou jásavě červenou barvu. Důležitým rozpoznávacím znakem je, že v plně otevřeném květu (průměr 10 cm) se špičky květních plátků svinují vně. Jde o velmi vitální a kvalitní odrůdu, která získala mimo jiných ocenění i poctu Zlatá růže města Hradce Králové. V sortimentu žádné naší větší školky ‚Lidka‘ nemůže chybět a je vždy zákazníky žádaná.
‚Melika‘, syn. ‚Melica‘ (Hicl 1991)
Vysoký čajohybrid (100 cm) dokonalého tvaru je světle růžový s lososově tmavším středem. Průměr plně otevřeného květu je 9 cm. Odrůda představuje určitě velmi pěknou záhonovou růží vhodnou pro řez květů.
‚Mia‘ (Urban 1975)
Čajohybrid nižšího vzrůstu dosahuje 70 cm, barva světle růžově načervenalá s typickým s tmavším žilkováním. Květ dosahuje velikosti 11 cm.
Morava (Strnad 1970)
Vyšší čajohybrid (90 cm) někdy řazený i mezi velkokvěté floribundy. Květ je fialově růžového zbarvení jemně stínovaný. Stavba květu dokonalá, velikost 9 cm.
‚Nette Ingeborg‘ (Havel 1994)
Až 160 cm vysoký čajohybrid je nápadný také velmi atraktivním zbarvením. Světle meruňkově vybarvený květ má sytěji žlutý střed a báze květních plátků, které jsou žilkované. Květ je plný, dokonalého tvaru, 11 cm velký. Růže získala nejvyšší ocenění v mnoha evropských výstavních rozáriích. Z hlediska původu se jedná o mutaci.
‚Památník Krále Jiřího‘ (Böhm 1936)
Starý čajohybrid s moderní stavbou květu. Tento typ se někdy označuje jako hvězdovitě čtyřhranný. Růže dorůstá výšky 110 cm. Květ je růžový se světlejšími okraji, 9 cm velký a vonný.
‚Pax‘ (Urban 1983)
Středně vysoký čajohybrid nepřesahuje 100 cm. Pozoruhodné je nazelenalé zabarvení poupat bílých květů. Průměr rozevřeného květu 10 cm.
‚Píseň‘ (Brabec 1980)
Nižší čajohybrid je světle žlutooranžový s růžovým nádechem. Zajímavé jsou zašpičatělé květní plátky. Velmi pohledná růže určitě výborná i k řezu. Rostlina dosahuje výšky 80 cm, průměr květu je 9 cm.
‚Radka‘ (Večeřa 1975)
Veselá dvoubarevná odrůda růžově červená se žlutým středem. Středně vysoký čajohybrid dorůstá do výšky 100 cm, květ má průměr 9 cm.
‚Regina‘ (Urban 1983)
Vyšší růžový čajohybrid je nápadný poupaty, která nabývají brzo oblíbený vysoký tvar. Barva poupat i květů je světle růžová. Rozevřený květ má průměr 10 cm.
‚Gruss an Teplitz‘ (Geschwind 1897)
Historická růže někdy vedená jako bourbonka, jindy již jako čajohybrid. Ve své době byla velmi oblíbená pro neobvyklou červenou barvu. Je nejznámější Geschwindovou odrůdou a její význam pro další rozvoj světového šlechtění růží je i nyní oceňován. Při dobré péči dorůstá přes 150 cm. Pokud ji pak vyvážeme k opoře, květy jinak klesající pěkně vyniknou. Velikost vonících květů je kolem 8 cm.
Velkokvěté floribundy
Tato poměrně malá skupinka růží podobných čajohybridům je někdy označována také jako floribundy grandiflory a poznáte ji podle zkratky FGR. Květy jsou stejně velké, v květenství je jich více. Vysazujeme asi 45 cm od sebe (pět kusů na 1 m2). Řežeme poněkud výše než čajohybridy a ponecháváme na výhonu 4 až 6 oček. Uplatnění je stejné jako u čajohybridů, většina těchto růží vytváří také výhony vhodné pro řez.
‚Lada‘ (Urban 1978)
Velkokvětá růže s větším počtem květů v květenstvích, což odpovídá charakteristice skupiny velkokvětá floribunda. Výška keře kolem 100 cm. Úhledná poupata jsou temněji růžová, zatímco otevřený květ má barvu světle růžovou. Průměr plně otevřeného květu je 9 cm.
‚Milena‘ (Večeřa 1967)
Růži lze zařadit do nepočetné skupiny velkokvětých floribund. Vznikla jako radiomutant známé ‚Queen Elizabeth‘, od níž se liší zajímavou a poněkud sytější barvou, která je růžová s načervenalým nádechem. Výška rostliny je 80 cm, rozvitý květ má průměr 8 cm.
Floribundy
Jde o nižší růže (50 až 100 cm) obvykle se čtyřmi až devíti květy v květenstvích, průměr květu je 6 až 9 cm. Jsou zpravidla plné a méně často voní. Vysazujeme asi 40 až 45 cm od sebe (pět až šest kusů na 1 m2). Řežeme 5 až 7 oček. Floribundy se vysazují i do větších záhonů, neboť v létě lze odstraňovat celá odkvetlá květenství jednorázově a po delší době. Tyto růže nakvétají průběžně. Skupina se označuje zkratkou F.
‚Böhmrose‘ (Böhm 1935)
Vyšší vzpřímeně rostoucí růže dosahuje 80 cm. Odrůda je bohatě kvetoucí, intenzivně růžově fialově vybarvená. Květ je i zajímavě tvarovaný, neboť z elegantního poupěte se mění do poněkud neuspořádaného, ale dobře plného květu. Z hlediska zařazení do skupiny je růže na přechodu mezi čajohybridy a floribundami. Velikost květu dosahuje 9 cm.
‚Madlenka‘ (Večeřa 1975)
Nízká floribunda (60 cm) se svítivě růžově fialovým volně stavěným květem a tmavým listem. Velikost rozevřeného květu je 9 cm. Poupata jsou podlouhlá, červená. Růže je kompaktního růstu a tedy vhodná i na obruby a okrajové lemy.
‚Martina‘ (Urban 1986)
Typická floribunda nižšího rozložitého vzrůstu dosahuje výšky 60 cm. Má velmi různé zabarvení květů měnící se podle stupně nakvetení. Tato vlastnost je ještě výraznější než u podobných odrůd, neboť barva přechází od světle žluté až po růžově červenou. Rozvité květy mají průměr 6 cm.
‚Roxana‘ (Urban 1986)
Nízká floribunda (70 cm), která vyniká čistým odstínem oranžové barvy i bohatým nakvétáním. Takto vybarvených floribund není mnoho. Plně rozevřený květ má velikost 8 cm.
‚Růžová Lavina‘ (Strnad 1976)
Středně vysoká, bohatě kvetoucí a pěkně vybarvená floribunda. Barva květů je působivá, živě růžová. Výška rostliny 70 cm, průměr květu 7 cm.
‚Úsvit‘ (Urban 1978)
Nízká růže (50 cm) tvoří přechod mezi floribundou a čajohybridem. Je řídce větvená, 8 cm velké květy mají jásavě oranžovou barvu. Právě tento odstín doplněný temným olistěním činí tuto odrůdu jedinečnou a hodnou pozornosti.
‚Zlata‘ (Večeřa 1975)
Nižší světle žlutá floribunda dorůstá do 70 cm. Květ má květ 8 cm velký. Úhledná odrůda vhodná i na obruby.
‚Zorka‘ (Večeřa 1975)
Středně vysoká floribunda (80 cm) s volnou stavbou květu se vyznačuje proměnou červených poupat na pronikavě růžové květy. Tato barva je u růží dost nezvyklá. Velikost květů bývá 8 cm. Patří mezi dobře řízkovatelné růže.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *