Pozor na právní ochranu

Vstup do Evropské unie se dotkne i oblasti právní ochrany odrůd. Ty, které ji na našem území mají, budou se jí těšit i nadále. K nim však přibudou také odrůdy právně chráněné na celém území EU, tedy ty, jimž byla udělena "unijní ochrana".

Toho si musí byt vědomi všichni, kteří k nám osivo a sadbu dovážejí s úmyslem je dále množit a uvádět na trh, i pěstitelé používající vlastní osivo.
Jako člen mezinárodní unie na ochranu práv k novým odrůdám (UPOV) se musí i ČR řídit příslušnou mezinárodní úmluvou a mít legislativu, která její principy respektuje. Podle Ivana Branžovského z ministerstva zemědělství jde u nás o zákon č. 408/2000 Sb. „Každý zákon země, která do UPOV vstupuje, podrobí tato organizace pečlivé analýze, zda splňuje všechny principy, tj., dobu ochrany, podmínky, za nichž se může ochrana odrůdě poskytnout, a další ustanovení mezinárodní úmluvy,“ vysvětlil Branžovský. Právní ochranu k novým odrůdám tedy poskytují členské země UPOV za prakticky stejných podmínek. „Žadatel si ovšem o ochranu dané odrůdy musí požádat v cílové zemi sám,“ upozornil Branžovský a dodal: „Existují určité stejné podmínky, které musí odrůda splnit vždy (například odlišnost, uniformita, stálost), ale jsou určité odchylky při prvém přihlášení a každém dalším v jiné zemi. Týkají se novosti odrůdy – doba jejího uvádění do oběhu nesmí překročit určitou hranici, podle toho, zda se jedná o první přihlášku třeba v zemi žadatele, nebo o další žádost o právní ochranu v jiném státě. Odlišné jsou také podmínky pro jednoleté druhy nebo trvalé kultury apod. Pokud odrůda splňuje všechny požadavky, může jí být ochrana udělena. V zemi, kde odrůda tuto ochranu má, je každý její uživatel, tedy ten, kdo uvádí její osivo nebo sadbu do oběhu, povinen vyrovnat se s držitelem práv k ní prostřednictvím licencí. V případě snadno množitelných polních plodin je i pěstitel, který používá vlastní osivo, povinen se s držitelem šlechtitelských práv vyrovnat za podmínek stanovených zákonem.“ Poslední mezinárodní úmluva z roku 1991 přikazuje členům UPOV do budoucna chránit právně odrůdy všech pěstovaných rostlin, tedy i třeba skalniček. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský umožňuje přihlásit novou odrůdu zároveň k registraci (u druhů, kde je podle zákona č. 219/2003 Sb., o oběhu osiva a sadby, povinná) i k právní ochraně. Právo na ochranu trvá běžně 25 let, u odrůd dřevin, chmele a brambor třicet. V EU mohou mít odrůdy právní ochranu buď na celém jejím území, nebo jen v některých státech. O ochranu v celé EU není nutné žádat v každé členské zemi zvlášť, ale jen u Evropského odrůdového úřadu. Poplatky za právní ochranu nových odrůd připadají někdy našim šlechtitelským firmám příliš vysoké. „Stačí ale nahlédnout do ceníku jiných zemí nebo EU, kde si každý může ověřit, že v ČR je právní ochrana odrůd vlastně levná,“ uzavřel Branžovský.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *