Použití kapkové závlahy v zahradě

Přísloví „Nemusí pršet, stačí když kape“ v přeneseném významu sice charakterizuje ekonomickou situaci, ale když ho budeme chápat doslova, bude mít opět pravdu. Pro svět rostlin to platí především. Zatímco trvale uplakané počasí vyvolává na našich tvářích spíše vrásky, kdyby mohly mluvit rostliny, jistě by hlasitě jásaly.

Dostatek vody v půdě znamená optimální složení výživného půdního roztoku, stálé osmotické napětí v buňkách a v důsledku toho bujně rostoucí rostliny. Automatické kapkové závlahy dokážou dostatek vláhy trvale zajistit.
Princip kapkové závlahy
Kapková závlaha (někdy nesprávně kapénková) je charakterizována pomalým dávkováním vody k rostlině. Proto je mimořádně účinná a oblíbená nejen v suchých oblastech, ale i v lokalitách s nedostatkem vodních zdrojů a pro rostliny vysazované ve větších sponech. Kapková závlaha je v České republice široce rozšířena v ovocných sadech, plantážích drobného ovoce a jahod, ve vinicích a chmelnicích, na okrasných plochách, v polním pěstování řádkových kultur zeleniny, ve sklenících, fóliovnících a pařeništích. Stále větší oblibu nalézá i při závlaze okrasných zahrad a komunálních ploch. Může být použita jak pro závlahu nad povrchem půdy tak i pro podzemní závlahu.
Vlastní aplikaci vody provádí kapkovací hadice. Je to tenkostěnná PE hadice vyráběná tažením, která uvnitř nebo vně obsahuje kapkovače. Kapkovač dávkuje výtokové množství vody o velmi nízké intenzitě – v rozmezí 1 až 4 l za hodinu. Docílí se toho redukcí dopravního tlaku vody (od 0,5 do 4 bar) tak, aby na výtoku z kapkovače byl tlak přibližně nulový. Redukce tlaku nastává v ústrojí kapkovače. Nejčastěji to bývá labyrint – vodní kanálek spojující labyrintové komůrky. Vzhledem k malým dimenzím kanálku dochází ke značné ztrátě tlaku. Přitom voda protéká labyrintem turbulentním prouděním, které kanálky proplachuje a zabraňuje usazování nečistot.
Kapkovače rozlišujeme podle způsobu umístění na kapkovací hadici. Jsou-li kapkovače uchyceny uvnitř potrubí, jedná se o tzv. in-line kapkovače. Vzdálenost těchto kapkovačů je daná z výroby. Používá se pro rostliny pěstované v pevně daném spon. Pro rostliny pěstované ve větším sponu případně v proměnlivém sponu je vhodné použít tzv. on-line kapkovače. Pomocí trnových spojek je lze vřadit do potrubí nebo narazit na stěnu hadice. Tento druh kapkovačů je vhodný tam, kde potřebujeme zavlažovat individuálně na různých místech různou dávkou vody – například v parcích.
Kapková závlaha v zahradě
Trávník – kapková závlaha pro trávník je umístěna v zemi pod travním drnem. Používají se zejména tlakově kompenzované in-line kapkovací hadice. Aby nedošlo k prorůstání kořenů do otvoru kapkovače, používají se kapkovače s mechanickou zábranou. Některé firmy nabízejí zařízení, které dokáže likvidovat ty kořínky, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti kapkovače. Jedná se o speciální filtr, který uvolňuje do závlahové vody slabý roztok selektivního herbicidu. Nedochází přitom k poškození travního porostu. Tlakově kompenzovaná kapkovací hadice dovoluje překonávat výškové rozdíly v terénu, protože obsahuje regulační kapkovače. Pomocí membrány je zaručeno konstantní dávkování v celém rozsahu provozního tlaku tj. od 0,5 do 4 bar. Tlak se mění především s délkou hadice a výškovým rozdílem terénu. Délka hadice může být běžně kolem 400 m, takže na menších plochách se prostě svine jako had.
Kvůli podzemnímu umístění se kapková závlaha používá především pro kobercově pokládané trávníky. Lze ji však uložit i do stávajícího trávníku. Hlavní výhodou je nenápadnost. Ve spojení s čidlem vlhkosti lze zavlažovat kdykoliv. Trávník je možno kapkovou závlahou i přihnojovat.
Keře a stromy – keřové výsadby jsou lokalizovány především kolem plotů na plochách pokrytých kůrovým mulčem. Pro zavlažování takových míst je použita in-line kapkovací hadice položená kolem vysázených rostlin. Závlahový systém je zpravidla ukrytý pod vrstvou mulče. Podle délky hadice a vydatnosti kapání projektant zvolí tloušťku hadice. Jsou-li keře kombinovány se stromy nebo jsou vysazeny v řidším sponu, je vhodnější použít on-line kapkovače rozmístěné přímo u rostlin. Stromy zpravidla spotřebují daleko větší množství vody než keře. Proto je pro jejich závlahu využíváno speciálních on-line kapkovačů s velkou vydatností závlahy (až 24 l/h). Ačkoliv voda je aplikována v jednom bodě, kapilární póry ji rozptýlí v celém kořenovém prostoru. Pro větší rostliny se používá několik závlahových míst.
Protože pod keři a stromy je omezeno odpařování vody (zastínění, mulč), je doporučeno použít pro řízení závlahy místo časového programu vlhkostního čidla. Čidlo je umístěno v půdě v hloubce okolo 30 cm a sleduje tak vlhkost v oblasti kořenů. Téměř všechny běžně dosažitelné automatické řídicí jednotky mají vstup pro údaje z vlhkostního čidla. V zahradách s větší rozlohou je výhodou tlakově kompenzovaná hadice, kterou lze bez problémů ošetřit i dlouhé pásy výsadeb. Pro lepší kopírování terénu bývá kapkovací hadice fixována drátěným očkem zapíchnutým do země.
Kontejnery v dlažbě – nechcete-li nechat stříkat vodu na dlažbu a přitom jsou uprostřed ní umístěny živé rostliny ( například rostliny pro pergolu rostoucí v půdě obložené dlažbou), nabízí se použití kapkové závlahy. Existují dvě možnosti – použít klasickou in-line kapkovací hadici stočenou kolem rostlin a nebo tzv. Multifim – kapkovač s více výstupy, který zabezpečí zásobování vodou pro nejvíce 12 rostlin.
Někdy bývá rostlina v dlažbě umístěna ve vybetonovaném kontejneru. V takovém případě je bezpodmínečně nutné použít pro sledování vlhkosti půdy vlhkostní čidlo. V případě přemokření by totiž rostlina mohla uhynout. Řešení závlahy v podstatě závisí na nárocích rostlin na vodu. Jedná-li se o rostlinu s velkou spotřebou vody (strom, popínavá réva, břečťan …), je na místě zvolit spíše kapkovací hadici stočenou okolo kontejneru. V případě opravdu velkých nároků na vodu není problém obtočit hadicí kontejner dvakrát. Pro menší rostliny je vhodné spíše použít Multifim a upevnit jeho výstupy (kapkovací jehly) přímo k rostlinám.
Samostatné kontejnery stojící, zavěšené, okrasné stěny – jednoznačně výhodné je použít kapkovacích jehel. Z hlavního rozvodu vody, který může být veden i pod zemí, odbočuje tenká hadička o průměru 5 – 8 mm. Fixaci hadičky v půdě zajišťuje plastová jehla, odtud tedy název kapkovací jehla. Voda po jehle zároveň stéká. Vydatnost kapání limituje tlakově kompenzovaný on-line kapkovač, na který je jehla napojena. Dopravní vzdálenost mezi hlavním vedením a místem závlahy může být do 5 m, což umožňuje velkou flexibilitu při navrhování hlavního rozvodu. Ten je pochopitelně veden tak, aby co nejméně narušoval estetiku prostoru.
Protože se zde často jedná o zavlažování rostlin s rozdílnou vláhovou potřebou, doporučuje se rozdělit rostliny do skupin s přibližně stejnou spotřebou vody. Skupiny je dále třeba tvořit podle expozice vůči slunci a větru. Stejně velké kontejnery vystavené slunci a větru vysychají daleko rychleji než jiné umístěné na slunci v závětří. Rozdílná vláhová potřeba je zohledněna použitím kapkovačů s rozdílnou vydatností. Máme možnost volit v rozsahu přibližně 1 až 4 l/h. I pro samostatně stojící kontejnery se doporučuje vybavit závlahu řídicí automatikou s vlhkostním čidlem.
Střešní zahrady, extrémně svažité plochy – společně s nosnou konstrukcí, která zabezpečuje svah proti sesunutí, lze pokládat in-line kapkovací hadice. Při podpovrchové závlaze máme jistotu, že všechny požadované plochy jsou zavlažené (musí pod nimi být natažena kapkovací hadice) a žádná vlhkost se nedostane na okolní zdi, omítku, okna a kolemjdoucí. Stékání závlahové vody je řešeno menší intenzitou závlahy v nižších partiích. Každá střešní zahrada musí mít samozřejmě i kvalitní drenážní systém, aby nedocházelo k zatékání do budovy. Problematickou údržbu lze řešit automatickým proplachovacím ventilem, který je při spouštění závlahy nejprve otevřen a tím umožní odtéct sedimentům. Po určité době se samočinně uzavře a soustava se natlakuje. V případě závlahy zeleně na takových plochách je mimořádně důležité pozorně sledovat vlhkost půdy. Na svazích se sklonem až 45° by se mohlo lehce stát, že by se přemokřený svah začal trhat. Tenká vrstva půdy na střešní zahradě by se v případě přemokření mohla stát spíše bazénem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *