Použití bylinných řízků při množení některých podnoží ovocných dřevin

Článek shrnuje část dlouhodobého experimentu probíhajícího na Zahradnické fakultě v Lednici, Mendelovy univerzity v Brně s množením různých podnoží ovocných dřevin rozdílnými způsoby. Tento dlouhodobý experiment současně prověřuje možnosti a efektivitu množení různých podnoží při použití různých stimulátorů v odlišných koncentrací. V publikaci jsou hodnoceny jednak komerční i vlastní stimulátory pro bylinné řízkování vybraných podnoží jádrovin a peckovin a dále vlastní schopnost zakořenění řízkovaných podnoží.

S rozvojem a zaváděním vysoce progresivní metody množení podnoží in vitro v školkařských podnicích zejména v zahraničí, dochází k pomalému ústupu konvenčních metod množení podnoží a v některých případech i odrůd. Důvody, které opodstatňují použití této metody jsou zřejmé a není nezbytné je zde vyjmenovávat. Nicméně i tak efektivní metoda jakou je množení in vitro vyžaduje před vlastním použitím ve velkoprodukci např. u nových podnoží určité standardní ověření školkařské „upotřebitelnosti“ a množitelnosti. Ve většině případů se toto primární ověřování provádí pomocí konvečních metod přiměřeně náročných způsobu provedení. Při výběru vhodného způsobu rozmnožování nové perspektivní podnože (s výjimkou vyloženě semenných podnoží) se nejprve ověřuje množitelnost pomocí řízků, které mohou být buď dřevité nebo bylinné.
Doposud používanější dřevité řízky se ve školkařské praxi stále používají zejména pří množení odrůd drobného ovoce jako je rybíz nebo podnoží ovocných dřevin jako jsou meruzalka a podnože z rodu Prunus např. St. Julien, Ishtara, MY-KL-A, MY-BO-1, mahalebka apod. (Ivanička et al., 1978; Christov, et al., Christov and Koleva, 1995; Szecsko, et al., 2002). V kombinaci s tepelným ošetřením bazí řízků teplotami okolo 21 °C lze zakořeňovat dřevité řízky u podnoží Ferdor-Julior, Myran-Yumir and St. Julien GF 655-2 (Dessy, et al., 2004). Řízky některých podnoží jako je např. Pumiselekt jsou na tepelné ošetření poměrně citlivé a jejich reakce na toto ošetření je negativní (Krška, et al., 2004). Velmi často jsou prováděny experimenty s množením odrůd touto metodou zejména u broskvoní (např. Tsipouridis, et al., 2003).
Bylinné řízky se velmi často používaly pří ověřování zakořeňovací schopnosti mezidruhových hybridů např. u třešní (Wagner, et al., 1985; Strauch et al., 1985). V experimentu s kopulanty, kde část experimentální rostliny tvoří bylinný řízek současně naroubovaný testovanou odrůdou, lze poměrně rychle ověřit afinitu podnože s odrůdou (Krška, et al., 2009). Podobně jako dřevité řízky jsou bylinné řízky používány relativně často k množení třešní, višní a zejména jejich okrasných forem (Esütken, et al., 2003) Bylinné řízky mohou být také využívány pro hodnocení citlivosti kultivarů k různým patogenům, např. u P. cerasifera k Meloidogyne arenaria (Esmenjaud, et al., 1995).

Popis hodnocených podnoží
VVA-1 (Krymsk 1) – hybrid mezi druhy P. tomentosa Thunb. x P. cerasifera Ehrh. od autorů: Jeremin G. V., Gavriš V. F., Kiričenko F. P. a Mirskaja V. F. Mrazuodolná podnož, jejíž kořeny snesou až –15 °C. Je odolná k utužení půdy a přemokření a méně suchovzdorná. Na trvalém stanovišti se vyznačuje raným vstupem do plodnosti, vysokou plodností a stabilností ve srovnání s myrobalánem. Životnost naštěpovaných odrůd na této podnoži je menší než na semenných podnožích. Doporučuje se pro husté výsadby s počtem do 2500 ks/ha.
AP-1 (Krymsk 86) – hybrid mezi P. cerasifera Ehrh. x P. persica L. od autorů: Jeremin G. V., Rjadnova U. M. a Gnerdilov J. A. Ve většině morfologických znaků má mezidruhový charakter, strom má o něco více bujnější růst než broskvoň. Vysoce odolná podnož k přemokřeným a utuženým půdám, odolná k háďátkům a suchu. Mrazuodolnost kořenů je na úrovni myrobalánů (– 10 °C). Doporučuje se pro intenzivní sady s hustotou 600–1000 jedinců na hektar.
PS-1 – podnož amerického původu získaná po množení in–vitro od italské firmy Vivai Battistini. Jedná se o středně bujnou podnož, citlivá vůči kalcióze, středně odolná vůči asfyxii a suchu. Pravděpodobně se jedná o mezidruhový kříženec Prunus persica L. x Prunus cerasifera Ehrh.
Lesiberian – selekce této podnože vznikla výběrem z potomstva z volného opylení ze Siberian C. Mezi základní vlastnosti patří dřívější ukončování vegetace a vyšší mrazuodolnost ve dřevě a v květních pupenech. Nevýhodou je vnímavost vůči kadeřavosti broskvoní (Taphrina deformans /BERK./ TUL.). Průměrná životnost semen je 91 % a semenná populace je velmi vyrovnaná. Dobrá afinita k širšímu výběru odrůd.
MY-KL-A – selekce červenolisté formy myrobalánu. Udává se velmi snadná množitelnost bylinnými a dřevitými řízky. Afinita se širším okruhem odrůd je dobrá, mimo Althanovy renklódy (mechanická disafinita). Podnož je vhodná i pro těžší a vlhčí půdy, odkopky se téměř netvoří.
MRS 2/5 – mezidruhový hybrid, který byl získán prof. F. Scaramuzzim v roce 1960 v Pise (Instituto di Coltivazioni Arborea) jako volné opylení myrobalánových semenáčů. Podle morfologického popisu se pravděpodobně jedná o P. domestica, nicméně chromozómová sada indikuje, že se jedná o pentaploid (2n=40). Podle některých studií se jedná o hybrid mezi P. cerasifera x P. spinosa (Endlich and Murawski, 1962, Rybin, 1963). Jedná se o polyvalentní podnož pro rod Prunus s dobrou afinitou (vyjma některých odrůd broskvoní). Snáší více než 7,5 % CaCO3 v půdě. Roste slaběji než GF 677, nepodrůstá.
Ishtara – (Ferciana) několikanásobný kříženec původu Belsiana (P. cerasifera x P. japonica) x (myrobalán x broskvoň). Opět polyvalentní podnož pro rod Prunus navíc s pozitivním vlivem na velikost plodu. Netvoří odkopky, růst je 15–20 % slaběji než myrobalán, ale výnos zvyšuje až o 25 %. Je odolná k háďátkům.
Cydomalus – (Malus domestica Borg. x Cydonia oblonga Mill.), původně ruské křížení, které našlo v 90. letech 20. století uplatnění v Itálii, kde se množí tato podnož převážně metodou in vitro (z Ruska introdukoval výchozí materiál prof. Roversi z Univerzity di Piacenza). Cydomalus je středně až slabě vzrůstná podnož (přibližně na 60 % OHxF 333), snášející vyšší obsah vápníku v půdě (přes 6–7 % CaCO3) a nízké teploty. Afinita s odrůdami hrušní i jabloní je dobrá.
Kdouloň BA-29 – velmi rozšiřovaná francouzská kdouloňová podnož vyselektovaná z provensálského typu kdouloně v roce 1966 (v I. N. R. A-Angers). Intenzita růstu je o 20 % silnější v porovnání s MA. Její velkou předností je menší citlivost k vyšším hodnotám CaCO3 a vyšší odolnost k mrazu. Snáší lépe sucho, trpí méně virovými chorobami. Odrůdy s ní mají lepší afinitu než s MA.
Pyrodwarf® (Rhenus 1) – tato podnož byla vyšlechtěna v Německu na univerzitě v Geisenheimu prof. Jacobem výběrem z potomstva křížení odrůd ´Old Home´ a ´Bonne Louise d’Avranches´. Podle zahraničních zkušeností stromy na této podnoži rostou přibližně na úrovni MC (o 50–60 % slabší růst v porovnání s hrušňovým semenáčem), relativně pevně kotví v půdě, jsou tolerantní ke zvýšenému obsahu vápna v půdě. Podnož má dobrou afinitu s naštěpovanými odrůdami, je mrazuvzdorná, málo podrůstá a je středně odolná vůči spále.

Materiál a metodika
Experiment s množením podnoží jádrovin a peckovin probíhal částečně ve sklenících a na pozemcích Zahradnické fakulty v Lednici, Mendlovy univerzity v Brně a částečně v množárenských sklenících okrasné školky Ing. Tomáše Meisela ve Znojmě.
Pro experiment byly použity perspektivní převážně zahraniční podnože peckovin, jako VVA-1, AP-1, PS-1, MY-KL-A, Lesiberian, MRS 2/5, Ishtara. Z podnoží jádrovin byly do experimentu zahrnuty Cydomalus, kdouloň BA29, Pyrodvarf a Pyroplus. Experiment byl proveden v rozsahu tří opakování po 20 ks, celkem tedy 60 testovaných řízků x 4 varianty ošetření (včetně kontroly) a testované podnože. V testovaném souboru se tedy v každé variantě u podnoží pracovalo s 960 řízky. Experiment se prováděl v průběhu měsíce června (průměrně v letech 2005–2010), nejčastěji v období přibližně první poloviny měsíce. Jedná se o období kdy báze letorostů jsou na počátku dřevnatění a jsou v dužnatém, ale vyzrálém stádiu, zpravidla na konci růstového období první mízy. Odběr letorostů pro přípravu řízků se prováděl v ranních hodinách, kdy ještě nebyl výpar vody u letorostů ovlivněn přehříváním se v důsledku vysokých denních teplot. Čtyřicet osm hodin před vlastním odběrem je vhodné ošetřit matečné stromy postřikem přípravku „antistresového složení“: 2g mg BAP (6-benzyl aminopurin), 30 mg NAA (kyselina 1-naftyl octová), 30 mg IBA (kyselina 3- indolyl máselná), 2g mg Kinetin, 100 mg M-inositol, 30 mg Pyridoxin (B6) (na 1000 ml). Odebírané letorosty byly 0,5–1 m dlouhé nepoškozené, prosté jakýchkoliv chorob a škůdců. Velký důraz je nezbytné klást na vyřazení letorostů s napadenými listy nejčastěji houbovými chorobami, které prohlubují stressové zatížení budoucích řízků, v důsledku kterého dochází k vyššímu výparu vody a následně k defoliaci řízku. Bezlisté řízky jsou silně oslabené a většinou již nejsou schopny diferencovat kořínky, postupně sesychají a v množárně zahnívají, přičemž mohou být významným zdrojem infekce pro zdravé řízky.

Text a foto Ing. Tomáš Nečas, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, ZF v Lednici

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 7/2011.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *