Potočnice lékařská

Zvýšený zájem o netradiční zeleninové druhy skýtá možnost rozšíření sortimentu listové zeleniny a tím obohacení trhu s potravinami rostlinného původu. Většinu těchto zelenin lze v našich podmínkách s úspěchem pěstovat. Jejich vhodnou propagací s důrazem na nutriční hodnotu a obeznámením s kuchyňskou úpravou by se mohla jejich spotřeba výrazně zvýšit.

Účel mohou splnit jen ty rostlinné produkty, které najdou uplatnění na trhu a které budou pro zákazníka přitažlivé svými senzorickými vlastnostmi, nutričními a dietetickými pozitivy. Jedním z velmi zajímavých druhů splňující vysokou nutriční hodnotu je potočnice lékařská (Nasturtium officinale R. Br., syn.: Rorripa nasturtium-aquaticum (L.) Thayek.) z čeledi Brassicaceae. [anglicky Watercress; německy Brunnenkresse; rusky Brunkres, kres klutševoj; francouzsky Cresson de Fontaine; španělsky Berro; holandsky Waterkers]

Botanický popis
Potočnice lékařská je vytrvalá, silně vlhkomilná až 800 mm vysoká bylina. Roste planě na březích i v korytech potoků s humózním písčitokamenným nebahnitým dnem v nížinách i na horách. Lodyhy jsou hranatě rýhované, lysé, duté, poléhavé, dorůstají délky 200 – 900 mm a snadno koření. Listy jsou slabě dužnaté, střídavě lichozpeřené, vejčitě podlouhlé, celokrajné, řapíkaté, s okrouhlými nebo široce eliptickými, dužnatými, sytě zelenými lístky, jejichž čepel má zoubkatý nebo celokrajný okraj. Obsahují hořčičnou silici glykonasturtin, která dodává zeleninovým salátům příjemně kořenitou chuť. Potočnice svou chutí připomíná řeřichu, ředkvičku či ředkev.
Květy jsou drobné, bílé, se žlutými prašníky, uspořádány ve vzpřímený hrozen. Potočnice je rostlina diploidní (2n = 32), cizosprašná a hmyzosnubná. Plody jsou štíhlé, zakřivené šešulky na stopečkách, které obsahují ve dvou řadách drobné, červenohnědé semeno. Kvete od dubna do září a semena dozrávají průběžně asi s jednoměsíční diferenciací.
V 1 g je obsaženo 5 000 semen. Klíčivost osiva se pohybuje kolem 98 %. Planá forma je v přírodě chráněná.
Nároky na prostředí
Faktorem limitujícím možnosti pěstování je dostatek čisté, okysličené, zvolna proudící a pokud možno během roku stejnoměrně teplé vody. Optimální teplota vody je konstantních 11 °C a teplota vzduchu 18 – 20 °C. Nejvýhodnější jsou vody bohaté jódem a železem. Optimální pH je 6,5 – 7. Rostliny jsou otužilé a snesou i silnější mrazy.
Původ a rozšíření
Pochází z Evropy, Severní Afriky a Asie. V dnešní době je rozšířená téměř po celém světě. Jako salátová zelenina se pěstovala již v dobách Římanů, dále od 14. století v severofrancouzské Pikardii. První záznamy o komerčním pěstování pocházejí z roku 1750 z Německa, z roku 1809 z Francie a okolo roku 1808 z Anglie poblíž Gravesendu. Velkou oblibu získala potočnice lékařská ve Velké Británii, kde se pěstuje hydroponickým způsobem na speciálních vodních záhonech na více než 200 ha. Oblíbená je také v Brazílii, Nizozemsku, Německu, na Havajských ostrovech, kde roční produkce dosahuje 800 tun za rok. V Brazílii se pěstuje ve volné půdě. Na Galapágách je potočnice pěstována v půdě sopečného původu a zalévána slanou vodou. Angličané spotřebují za rok přes 4000 tun této zeleniny. Na ploše asi 100 ha vyprodukují 3800 tun potočnice (ve venkovních podmínkách tj. při venkovní kultuře sklízejí 50 svazků z m2, což odpovídá 3,5 kg z m2), dalších 200 tun je z dovozu. Pro Anglii je potočnice pěstována v Portugalsku. Ve Švýcarsku je speciální závod o rozloze 1200 m2. V České republice byla potočnice pro komerční účely pěstována pouze okrajově.
Pěstitelské technologie
Potočnici lze množit generativně i vegetativně. Výsev se provádí nejčastěji v červenci až srpnu a mladé rostlinky se přepichují koncem srpna.
Možné způsoby kultur potočnice lékařské:
1. hrnková kultura v zeminovém substrátu na stolech nebo parapetech, případně ve volné půdě;
2. pěstování na stolech metodou náplavovou „systém příliv a odliv“;
3. pěstovaná na pásech (matracích) PUR – pruzích, v NFT žlabech.

1. Pro hrnkovou kulturu na stolech jsou vhodné hrnky 70 – 90 mm s přímým výsevem semen. Pro 1000 hrnků je potřeba asi 25 g osiva. Pěstuje se v rašelinovém substrátu nebo propařené kompostové zemině. Důležitá je dostatečná půdní vlhkost a slunečnímu osvětlení odpovídající teplota, tj. je-li pod mrakem, t = 8 – 12 °C a je-li slunečno, teplota by měla být 15 – 18 °C. Nedostatek světla a vysoká teplota mají za následek tvorbu dlouhých a slabých výhonů.
Potočnici lze pěstovat také na volných plochách, vyžaduje však pravidelnou a vydatnou zálivku a nepřetržitě vlhký substrát.
2. Pěstování potočnice v uzavřeném systému „příliv – odliv“
Výsev [např. 10 semen do kostky (grodan, čedičová plsť) o velikosti 45 x 50 x 50 mm] se může provádět od začátku srpna. Kostky se rozestavují na vzdálenost 150 × 200 mm. Naplavení živného roztoku probíhá ve čtyř hodinových intervalech po dobu 10 minut. Optimální teplota při rychlení je 8 °C v noci, 12 °C ve dne a od 18 °C se intenzivně větrá. Vhodné pH je 6 – 6,5 a EC 2,5 mS. Při kratším dni se zvyšuje obsah dusičnanů, proto se snižuje dávka dusíku od konce X. na 100 mg N/l.
Řízky se vysazují mírně šikmo do čedičových kostek, aby vrcholek rostlin směřoval po proudu vody. Spon je 200 × 120 – 150 mm. Po zakořenění (3 – 5 dnů po výsadbě) se začne hladina vody pozvolna zvedat. Rostliny jsou mlženy shora v pravidelných intervalech, aby pletiva zůstala jemná. Mlžením se docílí také eliminace škůdců.
3. Celoroční pěstování potočnice na polyuretanových (PUR) pásech metodou NFT
Osivo se vysévá na vlhké PUR pásy (šířka = 20 mm, tloušťka 5 mm a délka 1000 mm). PUR pásy se položí do beden a umístí do nakličovací komory do tmy při teplotě 18 °C a vysoké vzdušné vlhkosti. Jakmile jsou PUR pásy dobře prokořeněné, položí se do NFT žlabů.

Sklizeň se provádí za 1 – 2 měsíce od výsevu či výsadby (když jsou rostliny bohatě olistěné) a dále se opakuje každý měsíc do března až dubna. Sklízí se mladé výhonky o délce asi 100 – 120 mm, které se dále svazkují. Z 1 m2 se sklidí 30 – 50 svazečků, avšak rekordní sklizně jsou až pětinásobné. Při kontinuální slizni od srpna do konce dubna je výnos 6 – 12 kg/m2. Při celoroční kultuře je možné sklidit až 20 kg/m2. Průměrný výnos z m2 je 2 – 5 kg.
V zahraničí se potočnice prodává volně vložená do PE sáčků, plastových krabiček nebo svazkovaná. Nať se uchovává ve vlhku, v chladnu a nejlépe prosypaná šupinkovým ledem. Skladuje se při teplotě 0 – 4°C a vysoké vzdušné vlhkosti 90 – 98 % po dobu několika dnů, maximálně však jeden týden.
V odrůdovém spektru převládá odrůda ´Dark Green American´ s tmavě zelenou barvou a světlezelená odrůda ´French Green´. Ve světovém sortimentu existují odrůdy vyšlechtěné na velikost a barvu listu a mohutnost vzrůstu. Osivo je možné objednat přes internet.
Choroby a škůdci
Potočnice téměř netrpí chorobami a škůdci. Z chorob se může okrajově objevit plíseň bělostná (Albugo candida), ze škůdců bělásek zelný (Pieris brassiceae), můra zelná (Mamestra brassicae), molice skleníková (Triaulerodes vaporariorum), mšice (Aphidoidea), třásněnky (Thysanoptera) a slimáci (Deroceras).
Vlastnosti a využití
Léčivé vlastnosti potočnice jsou ceněny již od starověku. Využívala se jako prostředek proti revmatismu, jako diuretikum, podporuje také odkašlávání při kataru průdušek, pomáhá při nachlazení a bronchitidě, žloutence, zimnici, tuberkulóze, obezitě a při zácpě. Působí velmi pozitivně na látkovou výměnu, používá se jako expektorans, mucilaginosum, dále při zánětech dýchacích cest a jater. Čistí krev a ledviny. Působí jako povzbuzující prostředek, podporuje trávení a chuť k jídlu. Zlepšuje celkový tonus, zejména u dlouhodobě nemocných. Potlačuje anémii a také snižuje hladinu krevního cukru při onemocnění cukrovkou. Užívá se k potírání pokožky hlavy, čímž podporuje růst vlasů. Vetřena do kůže odstraňuje různé vyrážky a pihy. Obklady se léčí nádory žláz a zduřeniny lymfatických uzlin. Tradičně se používala jako povzbuzující prostředek proti jarní únavě. V minulosti se v odloučených částech Britských ostrovů, kde jídelníček tvořily hlavně plody moře a solené maso, potočnice jedla jako prevence proti onemocnění kurdějemi. Je výborným dietetikem při chorobách močových a jaterních.
Ke konzumu se používá nať jako koření do salátů, k sýrům, k masům a ke zdobení jídel studené i teplé kuchyně nebo k ochucení polévek. Mohou se používat i semena, obdobně jako semena hořčice.
Potočnice lékařská se využívá také jako rezistentní rostlina snižující vysoké napadení kořenovými háďátky (Meloidogyne). Používá se šťáva z celé rostliny, tj. konzervovaná i čerstvá.
Závěr
Potočnice představuje alternativní náhradu zelenin zejména v zimním období nutričně velmi hodnotnou listovou zeleninu. Rostlina nabízí kromě požadované ochrany polních a skleníkových kultur i zisk velmi nenáročnou produkcí v méně frekventovaném pěstebním období roku, tj. září až duben, případně celoročně. Její vysoký růstový potenciál umožňuje téměř nepřetržitou sklizeň (vysoká variabilita při termínování a délce kultury). Má celkově nižší nároky na teplotu při přípravě sadby a v průběhu celé kultury. Může mít vhodné uplatnění také v lékařství. Představuje vhodné rozšíření a doplnění sortimentu méně známých druhů zelenin.

Komentáře ke článku 1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *