Popisy nově registrovaných odrůd plodových jádrovin

Odrůdy ovocných druhů lze identifikovat podle jejich pomologického popisu, který může zahrnovat hodnocení morfologických, hospodářských a užitkových vlastností, výsledky fenologických pozorování, ale i organoleptická hodnocení. Vzhledem ke značnému množství hledisek, které lze v pomologickém popisu upřednostnit, může být jedna a tatáž odrůda popsána různými autory velmi rozdílně.

Pro potřebu úřední certifikace rozmnožovacího materiálu a jeho kontrolu na trhu je tudíž nezbytně nutný tzv. úřední popis odrůdy.

Úřední popis odrůdy je vytvořen na základě hodnocení odrůd v úředních zkouškách pro registraci odrůdy nebo pro udělení ochranných práv k odrůdě.
Odrůdy jsou ve zkouškách hodnoceny podle platných mezinárodních metodik UPOV (Unie pro ochranu nových odrůd) nebo CPVO (Odrůdový úřad Společenství), které jsou pravidelně revidovány tak, aby zahrnovaly nové poznatky o sledovaném druhu, které by mohly zpřesnit popisy odrůd, ale i eventuální další projevy již sledovaných znaků (např. rozšíření barevné škály apod.
V rámci klasifikátorů výše uvedených metodik jsou sledovány znaky kvalitativní (většinou jsou hodnoceny pouze bodovou stupnicí) a znaky kvantitativní (lze je hodnotit vážením, měřením nebo jinými fyzikálními nebo chemickými metodami). V konečném úředním popisu jsou však i znaky kvantitativní převedeny na bodovou stupnici pomocí tzv. odrůd příkladů, které jsou součástí uvedených metodik. Odrůdy příklady hrají významnou roli, neboť reprezentují jednotlivé stupně projevu sledovaného znaku (např. velikost plodu malá, střední, velká, barva květu bílá, nažloutlá, narůžovělá apod.) a zajišťují relativní harmonizaci pohledu na sledovaný znak bez ohledu na místo a hodnotící osobu. Hodnocení jednotlivých znaků tedy vychází především z neustálého porovnávání a sledování relací mezi odrůdami. Můžeme říci, že čím větší je kolekce odrůd na zkušební lokalitě tím preciznější většinou jsou popisy odrůd. Samozřejmě je nutno počítat s určitými rozdíly v popisu té samé odrůdy v rámci různých lokalit, avšak značný počet znaků z dobře vytvořené úředního popisu může být použitelný pro identifikaci odrůdy ve více zemích.
Úřední zkoušky provádí v České republice Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Odbor odrůdového zkušebnictví na svých zkušebních stanicích Želešice, Lysice a Lednice. Úřední popisy sestavené na základě hodnocení odrůd na těchto stanicích jsou rozšířeny o informace o některých důležitých hospodářských a organoleptických vlastnostech, které je možné v rámci založených pokusů hodnotit.
V následujících příspěvcích budou uvedeny odrůdy hrušní a jabloní registrované v České republice v letech 2002 až 2005. Celkem bylo v tomto období registrováno 13 odrůd hrušní a 22 odrůd jabloní. Ve Státní odrůdové knize České republiky je v současnosti zapsáno 44 odrůd hrušní a 99 odrůd jabloní. Poměrně vysoký počet nových odrůd odráží trend rozšiřování daných plodin a jejich užití praxí.

Nově registrované letní a podzimní odrůdy hrušní
Nové odrůdy pocházejí ze šlechtitelské „dílny“ stanice v Těchobuzicích, dnes Sempra Litoměřice, s. r. o. a ve třech případech ze spolupráce s VŠÚO Holovousy, s. r. o. Hrušně jsou plodinou, která se obměňuje a rozšiřuje v přibližně pětiletých intervalech. Je to možná tím, že nové odrůdy nejdou tak na odbyt jako novinky u jiných plodin. I přesto, že z hlediska agrotechniky je pěstování hrušní jednodušší než jabloní, školkařský sektor tedy prvovýrobci neprojevují dostatečný zájem o pěstitelský materiál, zejména novějších odrůd. Množí se stále starší a zahraniční odrůdy, které mají dlouholetou tradici u konzumentů a tak je toto rozšíření nových odrůd na malopěstitelích, kteří nezaručují žádoucí uvedení novinek do produkčního pěstování. Šlechtitelské firmy by se měly více zaměřit na reklamu moderních odrůd, abychom o ně nakonec nepřišli. Není výjimkou, že se s některými shledáváme v pěstitelských kolekcích a šlechtitelských programech mimo ČR.

* skupina letní
Odrůda ´Milada´ byla vyšlechtěna pod označením TE-5230, křížením odrůd ´Eliška´ x ´Hardyho´, registrována v roce 2003. Žadatelem o registraci – firma Sempra Praha, a. s..
Strom roste středně bujně, habitus koruny má polovzpřímený charakter. Koruna bývá dostatečně zahušťována středně dlouhým a tlustým, avšak málo rozvětveným obrostem, má sklon k vyholování větví. Plodí na krátkém dřevě, jednotlivě, probírku nevyžaduje. Stopka je středně dlouhá a tlustá, napojena v ose plodu. Plod je velký, slabě nesouměrný, vypuklého (baňatého, baňkovitého) tvaru. Slupka tenká, slabě drsná, základní žlutozelená barva je překrytá ze 2/3 světlou rozmytou červení. Dužnina bílé barvy je středně šťavnatá, v chuti navinule sladká.
Sklízí se ve druhé polovině srpna, konzumně dozrává koncem srpna, ve skladu vydrží do poloviny září. Je určena pro pěstování ve všech polohách. Afinita s kdouloňovými podnožemi je dobrá, použití semenných hrušňových podnoží je vhodnější.

* skupina podzimní
Odrůda ´Blanka´ byla vyšlechtěna pod označením TE-2036, křížením odrůd ´Drouardova´ x ´Boskova lahvice´., registrována v roce 2004. Žadatelem o registraci – firma Sempra Praha, a. s..
Strom roste středně bujně, habitus koruny má polovzpřímený charakter. Koruna bývá dostatečně zahušťována středně dlouhým a tlustým, avšak málo rozvětveným obrostem, obrůstání krátkým plodonosným obrostem je střední. Plodí brzy a hojně na krátkých trnech. Stopka středně tlustá, krátká až středně dlouhá, napojená v ose plodu. Plod je velký, slabě nesouměrný, tvar z profilu vypuklý, rozšiřuje se ke kalichu. Základní barva slupky žlutozelená, krycí barva oranžovočervená ve formě líčka, které se objevuje na osluněné straně plodu. Slupka středně tlustá, na povrchu suchá, středně rzivá v okolí kališní jamky. Dužnina bílá, pevná, středně šťavnatá až šťavnatá, křehké konzistence, v chuti nasládlá a aromatická.
Sklizňová zralost koncem září, konzumně nazrává již v listopadu, skladovatelnost je do ledna. Je určena pro pěstování ve všech polohách. Afinita s kdouloňovými podnožemi je dobrá, použití semenných hrušňových podnoží je vhodnější.

Odrůda ´Denisa´ byla vyšlechtěna pod označením TE-1839, křížením odrůd ´Clappova máslovka´ x ´Boskova lahvice´, registrována v roce 2005. Žadatelem o registraci – firma Sempra Praha, a. s..
Strom roste středně bujně, habitus koruny má rozložitý charakter. Koruna bývá dostatečně zahušťována dlouhým a středně tlustým obrostem, který se jen částečně větví, obrůstání krátkým plodonosným obrostem je střední. Plodí převážně na krátkých trnech. Stopka středně tlustá až tlustá, dlouhá, napojená šikmo k ose plodu. Plod velký, slabě nesouměrný, tvar z profilu vypuklý (baňatý), s nejširším místem blíže kalicha. Základní barva slupky žlutozelená, krycí barva růžovočervená, jen na osluněné straně plodu. Slupka středně tlustá, na povrchu drsná, plocha rzivosti po celém plodu je velmi nízká. Dužnina bílé barvy, středně pevná, středně šťavnatá, křehké konzistence v je chuti nasládlá a aromatická.
Sklizňová zralost od poloviny září, konzumně nazrává koncem října, se skladovatelností do prosince. Je určena pro pěstování ve všech polohách. Afinita s kdouloňovými podnožemi je dobrá. Při užití semenných hrušňových podnoží je výhodnější použít mezištěpování odrůd ´Hardyho´ nebo ´Konference´, které tvoří rovný kmen, oproti popisované odrůdě.

Odrůda ´Hardyho´ objevena jako semenáč neznámého původu ve Francii, registrována v roce 2002. Žadatelem o novou registraci – firma Sempra Praha, a. s.
Strom roste bujně, habitus koruny má polovzpřímený, později rozložitý charakter. Koruna bývá dostatečně zahušťována dlouhým a středně tlustým nerovným obrostem, který se jen částečně větví, obrůstání krátkým plodonosným obrostem je střední. Plodnost je brzká, plodí ve shlucích na četném krátkém plodonosném obrostu. Plody vyžadují probírku, bez ní střídá i velikost plodů bývá často rozdílná. Stopka je tlustá a středně dlouhá, na konci zahnutá a napojená v ose plodu, někdy se závalem na plodu. Plod je středně velký, slabě nesouměrný, vypuklého (baňatého) tvaru. Základní barva slupky je žlutozelená, na skládce pak žlutá, červená krycí barva bývá ve formě nevýrazného líčka na osluněné straně. Slupka je středně tlustá, výrazně celokrajně rzivá, na omak drsná a suchá. Dužnina bílé barvy je máslovité konzistence, velmi šťavnatá, v chuti sladce navinulá a aromatická.
Sklizňová zralost připadá na konec září, konzumně plody dozrávají v listopadu, skladovat je lze až do ledna. Předností odrůdy je výborná afinita s kdouloňovými podnožemi. Její užití je všestranné, používá se i jako mezikmen u odrůd slaběji rostoucích, nerovně rostoucích ve kmeni nebo těch, které vykazují špatnou afinitu s kdouloní. Je vhodná do úrodných půdách, středních a teplých oblastí s dostatečnou vláhovou bilancí.

Odrůda ´Karina´ byla vyšlechtěna pod označením TE-6.914, křížením odrůd ´Williamsova červená´ x ´Konference´, registrována v roce 2004. Žadatelem o registraci – firma Sempra Praha, a. s..
Strom roste středně bujně později slabě, habitus koruny má polovzpřímený až vzpřímený charakter. Koruna bývá dostatečně zahušťována dlouhým a středně tlustým nerovným obrostem, který se jen částečně větví, obrůstání plodonosným obrostem je střední. Plodnost je brzká, plodí ve shlucích na četném krátkém obrostu. Plody vyžadují probírku, bez ní je často znát rozdílná tvarová nevyrovnanost plodů. Stopka dlouhá, středně tlustá až tlustá, napojena šikmo k ose plodu. Plod velký, silně nesouměrný, tvar z profilu vydutý (lahvicovitý). Základní barva slupky žlutá, krycí barva světle červená, celokrajně rozmytá. Povrch plodu je nerovný, slupka tenká, hladká, bez rzivosti. Dužnina bílá, měkká, šťavnatá, jemné konzistence, v chuti sladká.
Sklizňová zralost bývá začátkem září, konzumní zralost v polovině září, skladovatelnost do října. Afinita s kdouloňovými podnožemi je dobrá, použití semenných hrušňových podnoží je vhodnější. Je určena pro všechny oblasti s dostatečnou vláhovou bilancí.

Odrůda ´Monika´ byla vyšlechtěna pod označením TE-H-97/73, křížením odrůd ´Boskova lahvice´ x ´Pařížanka´, registrována byla v roce 2003. Žadatelem o registraci – firma Sempra Praha, a. s.
Strom roste bujně, habitus koruny má vzpřímený charakter. Koruna bývá dostatečně zahušťována dlouhým a středně tlustým rovným obrostem, který je větvený, obrůstání plodonosným obrostem je vysoké. Pro kvalitní oslunění plodů je nutný letní řez. Plodnost je středně pozdní, plodí ve shlucích i jednotlivě na krátkém plodonosném obrostu. Plody vyžadují probírku, bez ní se objevuje rozdílná tvarová nevyrovnanost plodů. Stopka je středně tlustá, dlouhá, napojená šikmo k ose plodu. Plod je středně velký, slabě nesouměrný, úzce kuželovitého tvaru. Slupka tenká, středně prorezivělá, na líčku méně rzivá. Základní barva žlutozelená je v období zralosti žlutá, krycí barva však chybí. Dužnina je nažloutlá, šťavnatá, středně pevná a křehké konzistence, v chuti navinule sladká až nasládlá.
Sklizňová zralost nastává začátkem října, konzumní zralost koncem listopadu, skladovatelnost jen do prosince. Afinita s kdouloňovými typy podnoží je výborná. Vhodná pro pěstování v teplých i chráněných středních polohách s dostatkem vláhy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *