Pomocníci i nepřátelé – předivky rodu Yponomeuta

V posledních letech se stále častěji objevují velká pavučinová hnízda s housenkami na brslenech, střemchách, krušině, hlohu, ovocných stromech i na jiných rostlinách.

Housenky v těchto hnízdech jsou obvykle žluté, černě tečkované, dospělí motýlci pak mají přední křídla nápadně bílá nebo světle šedá, též černě tečkovaná a patří mezi obtížné škůdce – předivky z rodu Yponomeuta. Ve střední Evropě se vyskytuje celkem 10 druhů tohoto rodu, avšak nejškodlivější jsou předivka zhoubná (Y. evonymella), nejčastější na střemchách a krušinách, předivka jabloňová (Y. malinella), vážný škůdce jabloní a hrušní, předivka brslenová (Y. cagnagellus, syn. Y. cognatellus), žijící převážně na brslenech a konečně předivka ovocná (Y. padella), žijící především na hlohu, trnách a jiných druzích rodu Prunus.
Housenky těchto druhů, stejně jako dospělci, jsou si velmi podobné a podobný je i jejich vývoj. Samičky kladou vajíčka v létě na větvičky živných rostlin, a snůšky polepují rychle tuhnoucí tekutinou, takže se vytvoří hnědý, jemně vrásčitý štítek. Pod štítkem se krátce po nakladení vyjíček líhnou malé larvičky, avšak pod štítkem přezimují a ven vylézají až zjara, vžírají se do pupenů, minují v listech, později ožírají listy a pokrývají se pavučinovým předivem. Odtud i jejich český název „předivky“. Postupně tyto housenky vylézají na vrcholy výhonů a společně spřádají jejich listy, připřádají další a další listy. Jednotlivá hnízda splývají, takže v jednom hnízdě často bývá až několik set housenek.
V té době se housenky rozdělují na dva typy. Jeden typ housenek se v podstatě stará pouze o hnízda, o stálé připřádání nových listů, druhý typ pouze žere a později se kuklí v typických doutníkovitých, k sobě těsně naskládaných zámotcích. V té době oslabené housenky prvního typu hynou. Koncem června a v červenci vyletují z kukel dospělci, poletují až do srpna a kladou vajíčka.
Hnízda housenek všech uvedených druhů jsou nápadná a jejich včasné odstranění zabrání značným škodám, často i holožírům. Takový holožír nastal např. v roce 1995 na brslenech u Národního muzea v Praze a totálně všechny brsleny zničil. Napadené stromy jsou ztrátou listové plochy oslabené, snadno vymrzají a hynou.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *