Pomocníci i nepřátelé – pavučinová hnízda na třešních a švestkách

Koncem května a hlavně v červnu a červenci se objevují na koncích větví pavučinová hnízda plná zpočátku drobných, později 10 až 12 mm dlouhých, zelených housenic a trusu. Tato hnízda jsou příznakem napadení velmi nepříjemným škůdcem - ploskohřbetkou třešňovou (Neurotoma nemoralis) z řádu blanokřídlých (Hymenoptera).

Dospělci se objevují po přezimování již začátkem května a samičky po oplození kladou vajíčka na mladé listy třešní, sliv, meruněk a broskvoní. Období kladení vajíček je poměrně dlouhé, takže se často na jednom stromě setkáváme jak s mladými, tak s dospělými housenicemi, někdy i s opuštěnými hnízdy. Celkem naklade jedna samička 60 – 70 vajíček. Dospělci jsou černí, s bílou kresbou a rezavými holeněmi a chodidly. Dosahují velikosti 8 – 10 mm.
Drobné housenice zpočátku žijí pohromadě, nejčastěji na špičce listu, který skeletují, později se rozlézají, každá žije v jednom svinutém listu a celé hnízdo je opředeno jemnou pavučinou, která jednak housenice chrání, jednak jim pomáhá při pohybu po větévkách, protože na rozdíl od housenic pilatek nemají panožky, pouze hrudní nohy a na posledním článku zadečku pár tyčinkovitých špičatých přívěsků, které jim pmáhají při pohybu. Hosenice zcela ožírají listy, připřádají a sežírají další a další, takže často dochází až k holožírům. V červenci již dospělé housenice se spouští po vláknech k zemi, někdy též slézají po kmeni, a ukrývají se v půdě v hloubce 20 – 30 cm, kde přezimují a příštího jara se i kuklí.
Nejjednodušší způsob ochrany před tímto nepříjemným škůdcem je odstřihování hnízd a jejich ničení, nejlépe hned po objevení, kdy jsou v hnízdech ještě drobné hosenice pohromadě. Napadené stromy jsou nápadné ožranými listy a pavučinovými hnízdy. Často je ničí i prudší a delší červnové a červencové deště.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *