Pojďme na výlet do historické krajiny

Člověk jde jen tak přírodou a najednou si všimne něčeho zvláštního, ucítí atmosféru dávných časů a zachce se mu dozvědět se víc o konkrétním místě. Může se to týkat staré cesty, vznešeného stromu, zvláštního kamene, pomníku či stavby. Proč je zrovna tady, co se tu mohlo v minulosti udát? Mnohdy jsou to silné lidské osudy pojící se k danému místu, jindy událost, která se později stane historickou. Kam nás zrovna tahle cesta zavede?

Živoucí přírodní pomník

V novodobé historii člověk potřebuje získávat stále nové a nové informace. Ne vše lze najít na internetu, něco si člověk musí prožít „na vlastní kůži“, aby lépe pochopil hlubší smysl určité události. Proč si neudělat výlet do přírody a zároveň se nedozvědět něco nového třeba o významné české osobnosti nebo o historii určitého místa? Je to ta nejjednodušší forma vzdělávání, která je zábavná a snadno pochopitelná i pro děti.

O historii krajiny jako takové toho dosud nebylo napsáno mnoho. Jednou z institucí, která se zabývá historickou kulturní krajinou je Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice (http://www.vukoz.cz). Nejenže shromažďuje a uchovává pro budoucí generace podklady o minulosti výsadby zeleně naší země, ale zároveň svojí prací vytváří podmínky pro trvale udržitelnou hodnotu krajiny, jejíž potenciál se tak může dále vyvíjet. Jedním ze zájmů ústavu je vytvářet přirozené naučné stezky v krajině. Podkladem stezek mají být skutečné historické události a zároveň mají sloužit jako živoucí pomník historické hodnoty a přírodní krásy krajiny.

Tradice budování naučných stezek

Historická kulturní krajina vytváří životní prostředí pro zdejší obyvatele, poskytuje jim poznávání přírodních dějů a umožňuje ekonomický rozvoj dané oblasti založený na turistice v tomto regionu. Člověk rád objevuje a poznává nové kraje, je však také vděčný za nějaké vodítko, návod, jak se k dané oblasti postavit, s něčím nebo s někým si ji spojit. Může to být naučná stezka Františka Palackého, vinařská naučná stezka Mikulov či stezka historií Buštěhradu.
Kulturní krajina je zároveň historickou pamětí národa, protože běh času v ní zanechával své stopy, ať už kladné či záporné. Historie se zde střetává se současností a v ní probíhá neustálý vnitřní zápas o zpřístupnění a pochopení těchto hodnot a vlastní kulturní krajiny.
Historie budování naučných stezek má v České republice dlouholetou tradici. V současnosti se na našem území nalézá přibližně 400 stezek a další stále vznikají. Například v jižních Čechách v okrese Písek vede krajinou mezi Miroticemi, Rakovicemi a Čimelicemi Alšova naučná stezka s vlastivědným zaměřením. Na jednotlivých zastaveních se návštěvníkům přibližuje osobnost mirotického rodáka Mikoláše Alše. Zároveň se pěší turisté či cyklisté seznámí s historickými, přírodními a archeologickými zajímavostmi oblasti. V budoucnu by tak mohla vzniknout i naučná stezka generála Pernického. Na osobnosti, jako byl on, by se nemělo zapomenout.

Hold Rudolfu Pernickému

Generálmajor Rudolf Pernický patří k nejvýznamnějším osobnostem československého zahraničního vojenského odboje za druhé světové války. Narodil se 1. července 1915 v Krhové u Valašského Meziříčí. Díky svému otci, učiteli reálného gymnázia a velkému vlastenci, získal vztah k prvorepublikovému Československu. Absolvoval Vojenskou akademii a byl povýšen do hodnosti poručíka dělostřelectva. Po Mnichově odešel bojovat do zahraničí. Sloužil v československé exilové armádě ve Francii, poté na území Velké Británie. V roce 1942 se Rudolf Pernický dobrovolně rozhodl absolvovat parašutistický výcvik, jehož cílem byla speciální operace s krycím názvem Tungsten v okupované vlasti.
Dvoučlenná skupina Tungsten seskočila nad územím Protektorátu 21. prosince 1944. Chybou navigace přistáli parašutisté v polích u obce Libenice nedaleko Kutné Hory, přes sto kilometrů vzdálené od místa působení ve Studnicích u Nového Města na Moravě. Od Kutné Hory se vydali směrem na Čáslav, Chotusice a přes Železné hory směrem na jih do lesních masívů Českomoravské vrchoviny. Zásoby stravy byly plánovány pouze na jeden den a jejich jediným štěstím byl kilogram čokolády, který si přibalili navíc ke svému operačnímu materiálu. Po sedmi nocích dlouhého pochodu ve sněhových závějích, vyčerpaní, hladoví a s omrzlinami dorazili na kontaktní adresu k odbojáři Cyrilu Musilovi. Na území protektorátu pak přejímal Rudolf Pernický spojenecké dodávky materiálu pro podporu domácí rezistence, zajišťoval přistání speciálního letadla, které dopravovalo do Velké Británie účastníky domácího odboje aj.
Po trase, kudy procházel generál Rudolf Pernický společně se svým kolegou Leopoldem Musilem, by jistě mohla vést krajem či jeho částí naučná stezka a přiblížit návštěvníkům útrapy druhé světové války a seznámit je s osobností generála Pernického, držitele Řádu bílého lva, zakladatele Konfederace politických vězňů.

Kam se podívat
O naučných stezkách by se toho dalo napsat mnoho, ale mnohem zajímavější bude se po některé z nich vydat osobně. Jestli ve vás tedy článek vzbudil zájem, určitě si prohlédněte internetové stránky http://www.stezka.cz. Ty připravuje Šternberkovo přírodovědné muzeum ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, okresními úřady, správami CHKO a přírodních parků, organizacemi ČSOP, muzei a informačními centry. Dozvíte se zde všechny potřebné informace. Stačí si jen vybrat téma, které vás zajímá, či oblast, kam se chystáte vyrazit na výlet.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *