Podzim – významné období ve vývoji trávníku

Letošní dlouhé období letního sucha a horkých tropických dnů významným způsobem zasahuje do „života“ trávníků a to jak trávníků parterových (okrasných), u nichž je pravidelně aplikována závlaha a i požadovaná úroveň výživy a hnojení, tak i do života trávníků extenzivnějšího charakteru (užitkových a zvláště parkových), u nichž z různých důvodů nebylo možno provádět zejména doplňkovou závlahu. Zcela mimořádná situace nastala u trávníků „komunálních“, zakládaných na většinou nesprávně zrekultivovaných plochách v okolí výstavby supermarketů, hospodářských budov aj.

Pro bližší pochopení situace je nutné znát některé zákonitosti vývoje travního drnu. Například u intenzivně ošetřovaných golfových trávníků na jamkovištích a u okrasných trávníků je významným travním druhem psineček výběžkatý. V období horkých dnů dochází často při teplotách nad 25 °C a při opoždění závlahy nebo při nedostatečné dávce vody, k odumírání a k „mazovatění“ kořenů, což vede k zasychání části drnu. Taktéž je nutné brát v úvahu, že při pravidelné aplikaci doplňkové závlahy a vyšší teplotě může i u tohoto typu trávníku dojít ke zvýšené intenzitě růstu nadzemní listové plochy a tím i k vyššímu odběru živin ze substrátu (event. půdy), což se může nepříznivě projevit v dalším roce ve sníženém zakládání nových odnoží a hustotě drnu. Nelze opomenout i skutečnost, že časté a vysoké dávky doplňkové závlahy v létě mohou být příčinou vyplavení živin (zvláště lehce rozpustného draslíku) z dosahu mělké kořenové zóny. Jejich nedostatek vede ke snížené odolnosti trávníku proti stresu a i chladu.

Dynamika a vývoj trávníku
U trávníků nepravidelně a nedostatečně zavlažovaných s nižší úrovní výživy (rekreační, parkové) dochází vlivem vysokých teplot k odumírání listových výhonů a silné dormanci drnu (viz článek Hejduk). Na povrchu půdy dochází k vytváření vrstvy plstě. Trávy mají za těchto suchých podmínek oslabenou konkurenční schopnost vůči hlouběji kořenícím plevelům (smetánka lékařská, rdesno ptačí, jitrocel aj.) U těchto trávníků dochází zákonitě k prohloubení letní růstové deprese kořenové zóny, jak je patrno z grafického znázornění.
V podmínkách kontinentálního klimatu ČR s poměrně dlouhou a chladnější zimou a často velmi dlouhým suchým až horkým létem je charakteristická pro růst kořenů „dvouvrcholová“ křivka. Vysoký jarní nárůst kořenové hmoty (březen – květen) je vystřídán letní depresí jejich tvorby (vše jde do tvorby listových výhonků) a znovuobnovením v letně – podzimním období (říjen – listopad). V těchto fázích dochází k obnově zásobních látek (uhlohydrátů) nutných pro zakládání nových odnoží, jež jsou základem pro hustý drn v létě, event. na jaře následujícího vegetačního období.

Jak urychlit regeneraci trávníkového drnu a připravit jej na zimní období?
Obecná rada neexistuje. Každý trávník se nachází v různých ekologických podmínkách a míra jeho poškození je úměrná péči věnované mu v letním období. Z tohoto důvodu uvádíme možná doporučení vedoucí k obnově funkcí trávníku.

U intenzivních okrasných trávníků složených z jemných travních druhů (lipnice luční, kostřava červená krátce výběžkatá a trsnatá, psineček) tvoří odumřelá plsť 2/3 až 3/4 z hmotnosti nadzemní části trávníku. V případě časté závlahy v malých dávkách se stává tato vlhká plsť živným médiem pro rozvoj chorob. Je nutné provádět regenerační opatření – v mělčích hloubkách 15 – 25 mm pročesání nebo prořezání drnu (vertikutace), případně hlubší provzdušnění (aerifikace) s dutými hroty na hloubku 100 až 120 mm. Nezbytným následným opatřením je provedení pískování spolu s přísevem vhodných původních druhů, nebo i jemnolistou odrůdou jílku vytrvalého. Přísev může být proveden plošně (u hřišťových trávníků) a nebo pouze lokálně na místech s odumřelým travním drnem, případně se provádí mělké zahrabání semene a jeho následné překrytí dobře rozloženým kompostem. Pro přísev např. u jílku vytrvalého se počítá s 30 až 40 g/m2 plochy. Ke specifickým regeneračním ošetřením náleží i využití koncentrátů organických látek, např. huminové povahy (B-Lignohumát), které podporují růst kořenové a listové plochy. Lze je využít jako součást topdressingu.
Základem rychlé regenerace trávního drnu je dodání živin nutných pro zakládání nových odnoží tj. dusíku v dávce cca 5g/m2 a zvláště draslíku podporujícího odolnost vůči chladu. Doporučuje se použít speciální firemní hnojiva obsahující další živiny, které zvyšují odolnost proti stresovým faktorům.
Z dalších opatření u okrasných trávníků je žádoucí provést preventivní ošetření proti chorobám, zvláště proti plísni sněžné. Na boj proti plísni sněžné se používá přípravek AMISTAR. Příznivci kvalitního trávníku neopomenou v boji proti mechu a řasám (výskyt v zastíněných částech zahrad a parků a také velmi často v blízkosti zahradních jezírek) použít přípravek Mogeton. Specifickým problémem se stává boj proti plžům, zvláště proti invaznímu druhu plzáka španělského. Tento „host“ dosahující délky až 120 mm u nás nemá výrazné přirozené nepřátele, proto je jeho silné přemnožení nežádoucí. V podzimním období klade vajíčka z nichž se za měsíc, ale i v zimě při teplotě větší než 4°C líhnou malí jedinci. Biologický boj s využitím parazitických hlístic je soustředěn na měsíce květen a červen.

U trávníků extenzivnějšího charakteru přichází v úvahu provedení některých dílčích regeneračních opatření, zejména pročesání drnu a odstranění stařiny, včasné přihnojení dusíkem a draslíkem, event. kombinovaným NPK hnojivem při dávce 5 g čistého N/ m2. Na malých plochách lze pro rychlou regeneraci použít listové hobby-hnojivo Kristalon. U prořídlého trávníku lze očekávat i silnější výskyt konkurenčně silných plevelných druhů (smetánka, jitrocel, rdesno). Za příznivých povětrnostních podmínek lze použít herbicid Bofix.
Prořídlé trávníky je vhodné přiset – nejlépe plošně strojem pro bezorebný přísev – vhodnou odrůdou jílku vytrvalého, případně u sušších stanovišť a v polostínu kostřavou rákosovitou (odrůda ´Korina´); při lokální mezerovitosti drnu lze provést plošný povrchový přesev.

U „komunálních“ trávníků na neodborně zrekultivovaných plochách dochází k výskytu širokolistých houževnatých a vzrůstných plevelů (šťovík, kopřiva, merlík, smetánka) a často i dřevin. Základem péče by měla být jejich převážně chemická likvidace (bodová aplikace herbicidu Roundup), případně mechanická likvidace s odstraněním fytomasy s často již vytvořenými semeny. Ke zlepšení trávníku přispívá i kosení omezující jednoleté plevelné druhy a přísev zaschlých částí trávníku.

Závěr
Kvalitní trávník vyžaduje nejen pravidelné ošetřování, ale i znalost základních biologických a hospodářských charakteristik jednotlivých travních druhů. Jestliže jaro je jako matka, která rozvine trávník do plné krásy, pak podzim je jako otec, který pro tuto krásu připraví kvalitní základy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *