Podpoří nové a perspektivní podnože pěstování hrušní v ČR?

Produkce ovoce v České republice dosahuje téměř 433 tis. tun ročně, přičemž v intenzivních produkčních výsadbách bývá dopěstováno 44 % z této produkce (191 tis. tun) a v extenzivních výsadbách (převážně drobní pěstitelé) pak 56 % (241 tis. tun). Podíl produkce hrušek na celkové produkci ovoce dosahuje kriticky nízkých 3,1 %, přitom jablka dosahují 60 % (rok 2006).

Pěstování hrušní na území bývalého Československa má relativně dlouhou tradici. Podle statistik činil podíl hrušní na celkovém počtu ovocných stromů v předválečném Československu (1934 – 1937) cca. 10 %. V roce 1984 to bylo ještě 5,3 %, ale v roce 1992 (před rozdělením Československa) již jen 4,8 %. Podíl na tak výrazném dlouhodobém poklesu má zejména kritické mrazové poškození všech ovocných výsadeb na přelomu let 1939/40, kdy teploty klesly až na -30 °C. Po druhé světové válce došlo navíc k poklesu zájmu o hrušky, a tak k opětovnému rozšíření ploch respektive počtu stromů na předválečnou úroveň již nedošlo. Druhým významným faktorem brzdícím rozvoj hrušňových výsadeb byla v 80 až 90. létech 20. století masivní nákaza bakterií Erwinia amylovora (Burrill) Winslow et. al. (způsobující onemocnění zvané Bakteriální spála růžovitých).
V současné době je podíl hrušní na celkovém počtu ovocných stromů v ČR jen 3,9 % (rok 2006), i když toto číslo znamená optimistický nástup pomalého zvyšování počtů stromů (kritický byl rok 2003 s 3,0 % stromů). Skutečný počet stromů hrušní podle statistik Ministerstva zemědělství ČR dosahuje 1,5 mil. stromů (jabloně 17,5 mil.).
Celková produkce hrušek dosahovala v roce 2006 13,5 tis. tun. Průměrný výnos pak činil 21,8 t./ha. V období od roku 1984 do roku 2006 činí průměrný výnos z 1 ha intenzivních výsadeb přibližně 5,6 tun. Nicméně za posledních 10 let dosahuje průměrný výnos z intenzivních výsadeb pouze 6,3 t./ha. Nejvyšších sklizní bylo v roce 2006 dosaženo ve výsadbách v Severních Čechách (638 t), ve Středních Čechách (518 t) a na Jižní Moravě (382 t).
Pokud se zaměříme na plochy intenzivních výsadeb hrušní, dosahují pouze 6,0 % současné výměry jabloní (rok 2007), což v reálných číslech znamená pouze 540,4 ha (z toho 408 ha plodných). Největší plochy hrušňových výsadeb jsou situovány v Severních Čechách (asi 182 ha), dále pak Východní Čechy (102 ha) a ve Středních Čechách (83 ha). V systému integrované produkce ovoce bylo v roce 2007 registrováno 187 ha hrušní (višně, druhý nejvýznamnější ovocný druh po jabloních v integrované produkci zaujímají plochu 600 ha).

Situace ve školkařské produkci hrušní
Hlavní používané způsoby množení hrušňových podnoží v ČR jsou buď množení semenem, nebo oddělky (kdouloň). V současné době nejsou na našem území množeny žádné podnože pro hrušně metodou in-vitro ve významném množství. Hrušňové podnože množené semenem jsou převážně bujně rostoucí a neumožňují výsadby v intenzivnějším hustém sponu (2000 a více ks/ha).
V běžné školkařské praxi České republiky jsou produkovány hrušňové podnože pouze v minimálním množství a to pouze generativně množený hrušňový semenáč (tab. 1). Kdouloňové podnože jsou zastoupeny 5 podnožovými typy s celkovou produkcí 82 288 kusů (což je pouze 5,1 % produkce vegetativně množených podnoží jabloní). Využití podnoží, které jsou dobře množitelné dřevitými řízky může jednak zvýšit domácí produkci hrušňových a kdouloňových podnoží a současně zvýšit produkci dopěstovaných stromků a tím i plochy intenzivních výsadeb hrušní.

Hlavní důvody stagnace hrušňových výsadeb:
– nedostatek hrušňových podnoží slabého růstu (na úrovni M9) vhodných pro intenzivní výsadby,
– nedostatečná obeznámenost pěstitelů s odrůdami rezistentními k Erwinii (interspecifické hybridy, asijské odrůdy),
– nedořešená problematika tlumení invazí mery hrušňové (Cacopsylla pyricola Foerster.) a mery skvrnité (Cacopsylla pyri (L.) a s tím související eliminace výskytu choroby Pear decline – PD způsobené fytoplazmou),

Perspektivní podnože
Jedním z několika výstupů projektu MZe ČR, NAZV/QF 4112 s názvem „Výzkum hospodářských vlastností nových podnoží jádrovin“, který byl řešen na pracovištích VŠÚO Holovousy (odpovědný řešitel Ing. Josef Kosina, CSc.) a na Zahradnické fakultě v Lednici (spoluřešitel Ing. Tomáš Nečas, Ph.D.) bylo ověření množitelnosti perspektivních hrušňových podnoží pomocí dřevitých řízků. V nejbližší době je potřebné na tento projekt navázat a provést ověření dalších podnožových charakteristik v podmínkách České republiky. Na základě dostupných údajů je možné uvést a charakterizovat tyto nové a perspektivní podnože takto:
Podnože série OHxF (´Farold®´)
Pravděpodobně zatím nejvýznamnější skupina vegetativně množených podnoží pro hrušně. Šlechtění této skupiny podnoží bylo započato v roce 1915 Frankem C. Reimerem, šlechtitelem a prvním ředitelem Jižní oregonské experimentální stanice v Talentu (Oregon, USA). Hlavním šlechtitelským cílem bylo získat podnože odolné vůči bakteriální spále. Podnože vznikly křížením odrůd ´Old Home´ a ´Farmingdale´. Vlastní selekce jednotlivých klonů byla provedena na Oregonské státní univerzitě L. Brooksem (rok selekce-vzniku je uváděn 1960). Hlavní způsob rozmnožování je pomocí meristematických kultur in-vitro.
Mezi významné vlastnosti těchto podnoží patří zejména:
– odolnost k bakteriální spále a fytoplazmě Pear decline;
– pevné ukotvení v půdě a vyšší odolnost k přebytku CaCO3,
– dobrá afinita s asijskými i evropskými odrůdami,
– skupina klonů s různou intenzitou růstu (od nejslaběji rostoucích po bujně rostoucí),
● OHxF 51 (´Brokly´) označit jinak tučně než jako mezititulek
Růst této podnože je slabší než kdouloně MA (doposud nejslaběji rostoucí ze série OHxF). Je rezistentní ke spále růžovitých a fytoplazmě Pear decline. Je středně odolná vůči nízkým teplotám. Má dobrou afinitu s evropskými i asijskými odrůdami.
● OHxF 69 (´Daynir®´)
Řadí se k podnožím se středně bujným růstem (na úrovní OHxF 87) a s vysokou výtěžností. Plodnost bývá vysoká, někdy přibližně o 6 % nižší než na kdouloňové podnoži. Plody mohou být menší než na kdouloni BA-29. Podnož nevytváří kořenové výmladky. Je rezistentní ke spále růžovitých a obtížně množitelná z dřevitých řízků.
● OHxF 87 (´Daytor´)
Intenzita růstu této podnože je přibližně o 15 – 25 % slabší než hrušňový semenáč. Má pozitivní vliv na výnos a urychluje nástup do plodnosti (oproti BA-29). Velikost plodů naštěpovaných odrůd na této podnoži může být menší, ve srovnání s kdouloní. Podnož velmi dobře kotví v půdě a netvoří kořenové výmladky (případně jen velmi málo). Je rezistentní ke spále růžovitých, fytoplazmě Pear decline a odolná nízkým teplotám. Je tolerantní k půdní únavě a obtížně množitelná dřevitými řízky. Má dobrou afinitu s evropskými i asijskými odrůdami.
● OHxF 333 (´Brokmal´)
Intenzitou růstu je tato podnož řazena mezi středně slabě rostoucí. Má pozitivní vliv na brzký nástup do plodnosti a negativní vliv na velikost plodů (plody bývají menší než na OHxF 69). S odrůdou ´Konference´ může mít špatnou afinitu a současně nižší výnos. Podrůstá jen slabě případně vůbec. Množitelnost pomocí dřevitých řízků je slabá, je citlivá k virovým nákazám a k háďátkům. Uvádí se, že je rezistentní ke spále růžovitých a fytoplazmě Pear decline. Má dobrou afinitu s evropskými i asijskými odrůdami.
● OHxF 97
Podnož charakteristická silným růstem, téměř na úrovni hrušňového semenáče. Podporuje brzký nástup do plodnosti a má pozitivní vliv na výnos. Je rezistentní ke spále růžovitých a k fytoplazmě Pear decline (PD). Má dobrou afinitu s evropskými i asijskými odrůdami.
● Další podnože skupiny OHxF: OHxF 40 (Daygon), OHxF 217, OHxF 230, OHxF 282 (Dayre), OHxF 513;

Pyrodwarf® (Rhenus 1)
Tato podnož byla vyšlechtěna v Německu na univerzitě v Geisenheimu profesorem Jacobem, výběrem z potomstva křížení Old Home x Bonne Louise d’ Avranches. Podle zahraničních zkušeností stromy na této podnoži rostou přibližně na úrovni MC (o 50 – 60 % slabší růst v porovnání s hrušňovým semenáčem), relativně pevně kotví v půdě, jsou tolerantní ke zvýšenému obsahu vápna v půdě. Podnož má dobrou afinitu s naštěpovanými odrůdami, je mrazuvzdorná, málo podrůstá a je středně odolná vůči spále. Je dobře množitelná pomocí dřevitých i bylinných řízků ve skleníku pod mlžením (výtěžnost 95 – 100 %).
Pyroplus® (syn. BU 2/33, Rhenus 3, PyroTM 2-33)
Podnož stejného křížení a původu jako Pyrodwarf. Růst této podnože se pohybuje na úrovni podnože MC (o 30 – 50 % slabší růst v porovnání s hrušňovým semenáčem), pevně kotví v půdě, je tolerantní ke zvýšenému obsahu vápna v půdě. Podnož má dobrou afinitu s naštěpovanými odrůdami, do plodnosti nastupuje již druhým až třetím rokem, je mrazuvzdorná, málo podrůstá a je středně odolná vůči spále.
FOX 11® (A28) a FOX 16® (B21)
Podnože byly vyšlechtěny v Itálii na univerzitě v Boloni (profesorem Marangonim) jako semenáče z volného opylení odrůdy ´Volpina´. Fox 11 vykazuje mírně silnější růst než BA-29, dobře kotví v půdě a snáší obsah vápníku okolo 8 – 10 %. Je tolerantní k Agrobacterium tumefaciens, ale je citlivá ke spále růžovitých. Afinita s většinou kultivarů je výborná, urychluje nástup do plodnosti. Mírně a pozitivně ovlivňuje velikost a kvalitu plodů. Je vhodná pro středně husté výsadby (1500 stromů/ha). Fox 16 je středně vzrůstná až vzrůstnější podnož dobře kotvící v půdě. Snáší vyšší obsah vápníku, různé typy půd a pH. Má dobrou afinitu s většinou odrůd.
Pyriam (OH 11)
Podnož byla vyšlechtěna ve Francii z křížení (P. nivalis x P. heterofolia). Je tolerantní až rezistentní vůči spále, má dobrou afinitu a ve školce nevětví. Plodnost stromů na této podnoži dosahuje i překonává podnož BA-29. Velikost plodů bývá větší než při použití podnože OHxF 333.
Cydomalus
Cydomalus (Malus domestica Borg. x Cydonia oblonga Mill.), původně ruské křížení, které našlo v 90. letech 20. století uplatnění v Itálii, kde se množí tato podnož převážně metodou in-vitro (z Ruska introdukoval výchozí materiál profesor Roversi z Univerzity di Piacenza). Cydomalus je středně až slabě vzrůstná podnož (přibližně na 60 % OHxF 333), snášející vyšší obsah vápníku v půdě (přes 6 – 7 % CaCO3) a nízké teploty. Afinita s odrůdami hrušní i jabloní je dobrá. Množitelnost dřevitými řízky je stejně tak dobrá, jako množitelnost pomocí oddělků. Cydomalus najde uplatnění i jako kmenotvorná odrůda (i v kombinaci s jabloňovými podnožemi).
Kdouloň BA-29
V poslední době velmi rozšiřovaná francouzská kdouloňová podnož vyselektována z provánského typu kdouloně v roce 1966 (v I.N.R.A – Angers). Intenzita růstu je o 20 % silnější v porovnání s MA. Na bohatých půdách s odrůdami bujného růstu může být její růst příliš silný. Její velkou předností je menší citlivost k vyšším hodnotám CaCO3 a vyšší odolnost k mrazu. Snáší lépe sucho, trpí méně virovými chorobami. Odrůdy s ní mají lepší afinitu než s MA. Nástup do plodnosti je pomalejší, později však jsou výnosy vysoké, s dobrou velikostí plodů. Ukotvení na trvalém stanovišti je lepší než u angerských kdouloní. Ve školce na ní rostou stromky velice vyrovnaně. V matečnici se množí lépe než MA.
Kdouloň S1
Byla vyselektována v Polsku ve Skierniewicích a patří k typu angerské kdouloně. Intenzita růstu je na úrovni kdouloně MA. Vyznačuje se vysokou mrazuvzdorností, přestože dlouho ukončuje vegetaci. V chladných a vlhkých létech jsou listy často napadány hnědou skvrnitostí (Entomosporium maculatum Lév.). Vykazuje velmi dobrou množitelnost oddělky. Další polské selekce jsou kdouloň S2 a S3.
Kdouloň Sydo
Tato kdouloňová podnož byla vyšlechtěna ve Francii z angerské kdouloně (v roce 1976). Intenzita růstu i afinita je na úrovni typu MA. Dobře se množí oddělky. Stromy brzy vstupují do plodnosti. Citlivost na vysoké pH je srovnatelná s MA. Má celkově nižší odolnost k suchu a vyšším hodnotám CaCO3. Je citlivější na mráz než kdouloň MA. Je tolerantní k virózám a odolnější k fytoplazmě PD. Na trvalém stanovišti tvoří málo podrostu.
K další perspektivním kdouloňovým podnožím patří:
– nizozemská podnožová kdouloň ‘Fleuren’,
– ukrajinská podnož IS 2-10.

Produkce podnoží
Hrušňové podnože typu Pyrodwarf, Pyroplus, Farold 40 a OHF 333, či kdouloňové podnože MC, BA-29 a Cydomalus umožňují dosáhnout podobných hodnot hustoty výsadeb a intenzifikace jako výsadby jabloní na podnoži M 9, případně (J-TE-G, M 26). V praxi použitelná množitelnost pomocí dřevitých řízků byla dosažena u hrušňových podnoží Pyrodwarf, Pyroplus, OHxF 130, Farold 40 a OHxF 87. U kdouloňových podnoží pak u kdouloně MA, MC a kdouloně S1. Rozmnožování podnoží dřevitými řízky je relativně snadným a levným způsobem zvýšení produkce hrušňových podnoží. Na rozdíl od nákladných a v podmínkách ČR zatím nedostupných metod in-vitro se množení dřevitými řízky nabízí jako levná alternativa, kterou může využít téměř každý producent podnoží, neboť nevyžaduje drahé vstupy pro zprovoznění této technologie.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *