Podpora krajinotvorných programů

Příroda a krajina každé země odrážejí celkový charakter rozvoje hospodářství, zároveň jsou dokladem etické vyspělosti a estetického vnímání společnosti. Nároky na využívání krajiny v celosvětovém měřítku neustále stoupají, péče o krajinu se řadí mezi prioritní problémy životního prostředí.

Součástí péče o krajinu, její ekologickou stabilitu a produktivitu, je péče o chráněná území, o území se specifickou funkcí v krajině, o druhovou ochranu rostlin a živočichů, o významné krajinné prvky atd.
Významným zdrojem financování realizace opatření k ochraně přírody a krajiny je Státní fond životního prostředí České republiky (SFŽP ČR), který je vedle státního rozpočtu a Fondu národního majetku významným zdrojem finančních prostředků určených právě na podporu ochrany či zlepšování kvality životního prostředí. Je také jedním ze základních ekonomických prostředků zaměřených na plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv o ochraně životního prostředí a z Národního programu přípravy České republiky na vstup do Evropské unie.
Činnost Státního fondu životního prostředí ČR je upravena zákonem ČNR číslo 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí ČR a navazujícími předpisy Statutem SFŽP ČR a Směrnicí Ministerstva životního prostředí o poskytování finančních prostředků ze SFŽP. Prioritní oblasti činnosti fondu jsou každoročně aktualizovány Přílohami ke Směrnici. Tato základní pravidla užití prostředků vycházejí v současné době z materiálu „Strategie SFŽP v předvstupním období“, který zhodnotil dosavadní činnost a zároveň vymezil budoucí orientaci nejméně do roku 2005.

Standardní příjmy fondu tvoří platby (úplaty, poplatky a pokuty) za znečišťování či poškozování životního prostředí. Nejvyšší podíl tvoří poplatky za vypouštění škodlivých látek do ovzduší, včetně Programu na ozdravění ovzduší, které se na příjmech fondu podílejí téměř z 32,5 procent. Ještě vyšší jsou částky z poplatků za výrobu a dovoz látek poškozujících ozónovou vrstvu Země, z pokut uložených orgány správce SFŽP ČR a Českou inspekcí životního prostředí plus splátky půjček, jež tvoří společně téměř 40 % příjmů fondu. Zdrojová část rozpočtu příjmů z úplat, poplatků a pokut má však v posledních letech klesající charakter. Roční příjmy dosáhly například v roce 2000 výše 3,50 miliard Kč a výdaje 2,80 miliard Kč. Z toho půjčky tvořily 26 procent.

O použití finančních prostředků podle jednotlivých vyhlášených programů rozhoduje ministr životního prostředí, a to na doporučení svého poradního orgánu Rady fondu, kterou tvoří šest poslanců Parlamentu, šest pracovníků vybraných resortů a zástupce Svazu měst a obcí ČR. Po vydání Rozhodnutí ministra o poskytnutí podpory ze SFŽP další agendu realizace od uzavření smlouvy o poskytnutí podpory, poradenské a konzultační činnost pracovníků fondu vůči žadatelům, přes kontrolní činnost, sledování návratnosti půjček, dosažení ekologických efektů až po Závěrečné hodnocení akce a řadu dalších souvisejících činností zajišťuje Kancelář SFŽP.
Kriteria pro hodnocení každé žádosti jsou rozdělena do čtyř základních skupin – kriteria ekologická, ekonomická, regionální a technická. Každá skupina pak má v celkovém hodnocení žádosti svoji váhu.

Podpora žadatelům na akce a projekty podle programů vyhlášených MŽP ve všech složkách životního prostředí je poskytována přímo či nepřímo, a to formou dotace, půjčky či příspěvku na částečnou úhradu úroků. Předmětem podpory jsou opatření v oblasti: ochrany vod, ochrany ovzduší, ochrany přírody, krajiny a půdy, využívání obnovitelných zdrojů energie, nakládání s odpady, technologie a výroba a také opatření v rámci programu ISPA Evropské unie.

Typickým příjemcem podpory ze SFŽP je komunální sféra, města, obce a sdružení obcí, jimž připadá nejvyšší procento ( až 70 % příjemců) z celkově poskytnutých prostředků, dále podnikatelské subjekty, nevládní a nestátní organizace a obyvatelstvo (jednotliví občané).

V rámci realizace regionální politiky přiblížil SFŽP ČR některé své činnosti například poradenskou, konzultační a kontrolní činnost ke svým klientům. V souvislosti se vznikem krajských úřadů od 1. ledna 2001 se transformovala původní regionální pracoviště fondu na pracoviště krajská, která rozvíjejí svoji činnost v sídlech krajských úřadů. Cílem zřízení těchto pracovišť fondu a jejich umístění do sídel krajů bylo zvýšení dostupnosti prvotních informací o poskytování podpor ze SFŽP, zintenzivnění kontaktů s orgány veřejné správy a v neposlední řadě posílení kontrolní činnosti vůči příjemcům podpory.

Již jsme se zmínili, že Státní fond životního prostředí ČR existuje od roku 1991. Nejprve uvedu, že výdaje SFŽP ČR v letech 1992 až 2000 dosáhly celkem 28,24 miliard Kč. V tomto období bylo finančně podpořeno a realizováno pro ilustraci :
* 803 čistíren odpadních vod a kanalizací
* 120 akcí k odstranění povodňových škod
* 151 smluv o poskytnutí podpory formou nákupu vysoušecích zařízení
* 2 365 plošných plynofikací obcí a plynofikací kotelen, včetně ostatních technologií
* 905 akcí ke snížení zátěže přírody a krajiny, včetně nakládání s odpady.
Výdaje SFŽP ČR v letech 1992 až 2000 dosáhly celkem 28,24 miliard Kč.
Za dobu existence Fondu, tedy od roku 1992, bylo díky podporám směrovaným do oblasti ochrany vod sníženo znečištění vody o 65 066 tun BSK5 a zároveň o 86 015 tun nerozpuštěných látek. V oblasti ochrany ovzduší bylo v letech 1992 – 2000 dosaženo celkového snížení hlavních znečišťujících látek o 527 416 tun, v roce 2000 snížení činilo 88 637 tun, což je o 46 542 tun více než v roce 1999.
Skutečnost, že největší procento dosavadních výdajů fondu směřovalo do oblasti ochrany ovzduší a vod je zcela v souladu s prioritami stanovenými Státní politikou životního prostředí pro krátkodobý horizont. Charakter podporovaných projektů (výstavba menších čistíren odpadních vod a souvisejících kanalizací, plošné plynofikace obcí, plynofikace kotelen apod.) odpovídá jak potřebám komunální sféry, tak i finančním možnostem fondu.
V současné době lze na fond podat žádost o podporu opatření v rámci programu péče o přírodní prostředí, ochrana a využívání přírodních zdrojů. Cílem tohoto programu je podpora opatření
k ochraně přírody a krajiny ve zvláště chráněných územích a ve volné krajině prováděná nad běžný rámec povinností vymezených zákonem číslo 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, lesním zákonem číslo 289/1995 Sb. a zákonem číslo 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Opatření jsou podle charakteru zařazena do dílčích programů, které označujeme následovně:

3.1.1. Zakládání prvků územních systémů ekologické stability krajiny (ÚSES)
3.1.2. Obnova významných krajinných prvků – alejí; ošetřování památných a cenných starých stromů; obnova historicky cenných nebo památkově chráněných parků a okrasných zahrad
3.1.3. Zabezpečení mimoprodukčních funkcí lesa a
k přírodě šetrné hospodaření v lesích
3.1.4. Péče o zamokřená území a vodní plochy
3.1.5. Realizace schválených plánů péče o zvláště chráněná území
3.1.6. Výkupy pozemků ve zvláště chráněných územích
3.1.7. Realizace schválených záchranných programů zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů
3.1.8. Program péče o půdu
3.1.9. Program regenerace urbanizované krajiny

V oblasti ochrany přírody, krajiny a půdy byla v letech 1992 – 1994 poskytnuta podpora na realizaci celkem 46 akcím. Jednalo se především o znovuzarybnění toků po ekologických haváriích na Vltavě, Lužnici, Nežárce a dalších 12 akcí, obnovu vodních nádrží -15 akcí, obnovu čtyř alejí a parků apod. Nejvýznamnějším momentem rozvoje podpory akcím v oblasti ochrany přírody a krajiny však nastal až schválením Programu péče o krajinu v roce 1994. Program je zaměřen na zachování a posílení významných mimoprodukčních funkcí krajiny, vycházejících z principu trvale udržitelného hospodaření, především funkcí ekologických a vodohospodářských, včetně pozitivního ovlivnění tvorby krajiny všude tam, kde převažuje veřejný zájem.

Žadatelem o finanční podporu ze SFŽP ČR může být fyzická, nebo právnická osoba s právem vlastnictví, nebo hospodaření k pozemkům, na nichž je třeba realizovat konkrétní ochranná a krajinotvorná opatření. Samostatná příloha Směrnice MŽP o poskytování finančních prostředků ze SFŽP ČR Program péče o krajinu byla v platnosti od 1. ledna 1995. V následujícím roce 1996 byl program rozšířen i na podporu opatření k zabezpečení péče o les. A od 1. ledna 1998 byl změněn název programu na program péče o přírodní prostředí.

Úplné konkrétní podmínky mohou zájemci získat na našich krajských pracovištích, na okresních úřadech. Mohou si je také přečíst na internetu na adrese www. sfzp.cz . Na realizaci jednotlivých opatření zahrnutých do programu péče o přírodní prostředí může být poskytnuta z Fondu podpora formou dotace do výše 80 procent nákladů zahrnutých do základu pro výpočet podpory. Ve výjimečných případech lze poskytnout podporu ve výši 100 % ze základu pro stanovení podpory udělením výjimky ministrem životního prostředí na základě doporučení odboru ochrany přírody MŽP. Žadatelé o podporu předkládají žádost přímo na SFŽP ČR.

Státní fond životního prostředí ČR se významnou měrou podílel například na rekonstrukcích historických parků a zahrad, ošetřování památných a cenných starých stromů, a to jak stromů rostoucích samostatně, tak i celých alejí. Do konce roku 2000 byla přiznána podpora na rekonstrukci zhruba 1150 hektarů historických parků a zahrad například ve Vlašimi, Letohradě, Kravařích, Kroměříži, Brně, Slabcích, Litomyšli, Červeném Dvoře u Českého Krumlova, Pohledu, Karlových Varech, Zákupech a jinde. Mimo parky bylo dále ošetřeno téměř 13 tisíc stromů. Z prostředků fondu byly rekonstruovány aleje například z obce Samotíšky na Svatý Kopeček, alej v Počátkách, aleje u Nových Hradů, Chocni, Krnově, aleje v památkové zóně Lembersko.
Zvláštní pozornost si zasluhují chráněná území, a proto fond poskytuje podporu na realizaci plánů péče o tato území, aby tyto hodnotné části přírody zůstaly zachovány i pro příští generace. Podpora byla poskytnuta nejčastěji na obnovu přirozených lučních společenstev, což představuje výměru téměř 11 620 hektarů. Dalším významným dílčím programem v rámci péče o přírodní prostředí je péče o zamokřená území a vodní plochy. Jedná se zejména o obnovu vhodných zamokřených ploch, jako jsou například mokřady, prameniště a rašeliniště. V České republice se vyskytuje asi 50 000 hektarů mokřadů a rašelinišť, a to v jižních Čechách, na Šumavě, v Krušnohoří, na západní Moravě a jinde. Jsou různé povahy podle druhu rašelinné flóry i podle podmínek, za nichž probíhá rašelinění. Důležitým místním zdrojem vody v krajině jsou rybníky, které jsou ze zákona významným krajinným prvkem. Rybníky se zakládaly ve velkém rozsahu již ve středověku. V roce 1585 bylo jen v Čechách na 180 000 hektarů rybníků. I když později byly zanedbávány nebo rušeny, dnes se opět obnovují pro zlepšení vodohospodářských poměrů v krajině a pro posílení rozvoje významných biotopů a zvýšení biodiverzity krajiny. SFŽP ČR se jen od roku 1995 podílel na údržbě a obnově více než 430 hektarů vodních ploch a rybníků, které jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny využívány pouze extenzivním způsobem.

Dotační podpora ze SFŽP ČR byla významnou měrou poskytována též na akce sledující zlepšování ekologických hodnot našich poškozených lesů. Lesní porosty pokrývají zhruba jednu třetinu rozlohy státu. Dotace byly určeny na zalesnění, individuální ochranu výsadeb a náletů, obnovu lesů především ve zvláště chráněných územích, jako je KRNAP a NP a CHKO Šumava. S podporou SFŽP ČR bylo například přiblíženo přes 220 000 m3 dřeva z nepřístupných terénů převážně národních parků, nakoupeno kolem 70 tisíc kusů feromonových odparníků pro ochranu a obranu stromů před kůrovcem, rekonstruováno 123,5 kilometrů turistických a lesních cest a chodníků. Pro přípravu ekotypově odpovídající sadby určené jako náhrada za nevhodné porosty založené po odumřelých původních smrčinách Krušných hor bylo podpořeno zřízení podkapových školek přesně v duchu progresivních zásad přírodě blízkého obhospodařování lesů.
Z prostředků fondu jsou realizovány i výkupy pozemků do státního vlastnictví ve zvláště chráněných územích především v národních přírodních rezervacích a památkách podle §61 zákona číslo 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Celkem byla poskytnuta podpora na výkupy 1747 hektarů.
Na závěr bych se ráda zmínila také o tom, že v letech 1999 až 2000 byl fondem uskutečňován program Podpora vybraných pánevních okresů severozápadních Čech postižených předchozí těžbou uhlí. Cílem tohoto programu byla podpora činností v oblasti zlepšování životního prostředí v pánevních okresech postižených předchozí povrchovou těžbou ve vybraných okresech Sokolov, Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad Labem. Na základě stanovených kriterií bylo s finanční účastí fondu a personálním zajištěním pracovníků vedených v evidenci okresních úřadů práce vyčištěno 6305 metrů vodních toků, upraveno celkem 18,8 hektarů veřejných prostranství obcí a v rámci dílčího programu péče o zeleň vysazeno nebo ošetřeno celkem 46,8 hektarů ploch.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *