Autor
Kategorie:
Nezařazené

Podmínky úspěšnosti organické produkce zeleniny v Evropě

I po vzniku velkoobchodních řetězců a jejich rychlého ovládnutí většiny evropského trhu potravin narůstá spotřebitelský zájem o organicky vyprodukovanou konzumní zeleninu. Nicméně její hlavní nákupci nesmlouvavě vyžadují dodržování požadavků norem jakosti při současném tlaku na ceny, které by nejraděj stlačili na úroveň cen konvenčně vypěstované zeleniny.

Proto je zajímavé, jak se s těmito novými, podstatně tvrdšími požadavky vyrovnávají přední velkopěstitelé organické zeleniny.
Jedním z nich je Hubert Merz v Neulussheimu u Speyeru (Falcko), který v ekologickém (organickém) zemědělství podniká od roku 1991, kdy převzal od rodičů hospodářství o výměře 100 ha a převedl veškeré své polní hospodářství na organické. Jasně si uvědomil, že podmínkou úspěchu této orientace je široký osevní postup, dovolující se jak vyhnout rizikům nadměrné zaplevelenosti, tak zajistit potřebnou úroveň půdní úrodnosti rozmnožováním organických látek v půdě, udržováním a zlepšováním půdní struktury a potřebné úrovně půdní hygieny vůbec. Na 40 ha pěstuje zeleninu (hlavně mrkev, pór, chřest, ředkev, reveň, hrášek a fazolku na zeleno, cukrovou kukuřici a brambory). Ročně věnuje 25 – 30 ha půdy pěstování jetelo- a vojtěškotrav, na 40 ha pěstuje sóju k výrobě tofu a na zbytku plochy obiloviny. Díky této volbě plodin může si dovolit správné řazení zeleniny po nejvhodnějších předplodinách a minimalizovat dohnojování minerálním dusíkem. Zároveň se mu daří udržovat potřebnou strukturu půdy, což je v podmínkách závlah zvláště významné.
Při pěstování zeleniny nepoužívá žádných chemických ochranných prostředků, u brambor v případě přemnožení mandelinky přípravky na bázi Bacillus thuringiensis. Řádky chřestu orientuje tak, aby byly ve směru převažujících větrů a zabránilo se tak šíření houbových chorob.
Skladba plodin dovolila snížit spotřebu přikupovaných dusíkatých hnojiv na 9 kg/ha. Nejlevnějšími dusíkatými hnojivy jsou v jeho podmínkách řepkové a slunečnicové pokrutiny. Na dusík nejnáročnější druhy zeleniny vyžadují přihnojování dávkou 2 x 250 kg/ha pelet z moučky ze živočišných chlupů. Na základě zjištění rozboru půdy hnojí každým třetím rokem dávkou 3 – 4 t/ha dolomitického vápence, deficit draslíku vyrovnává přihnojováním Patentkali.
Největším problémem je v organickém pěstování zeleniny boj proti plevelům (zvaný eufemicky regulace!). Pěstitele nejvíce trápí výskyt vikve, pýru a lebeda. Zatímco hubení plevelů na méně zaplevelených pozemcích vyžaduje ročně kolem 60 hod/ha ruční práce při okopávkách, zvyšuje se pracovní náročnost odplevelování na některých pozemcích až na 400 hod/ha. Spíše kalkuluje s těmito nároky. Po léta se osvědčilo používání kartáčové plečky, stále jak se zdá ještě nepřekonané švýcarské Bartschi se šířkou krycích tunelů 75 a 110 mm. Používá jí prakticky ve všech stadiích vývoje porostu jako doslova „protipožární opatření“. Cení si zvláště čistého zpracování meziřádku (částečně působí i v řádku, např. vytažením ptačince žabince) a dobrého zbavení kořenů plevele od ornice. Osvědčilo se mu i použití této plečky na ničení relativně vysokých plevelů, ovšem jen v případě, že se zelenina nepěstuje na hrůbcích, potom je využití kartáčové plečky vyloučeno. Jinak během kultivačního období převažuje použití radličkových pleček.
Půdní i klimatické podmínky umožňují efektivní pěstování chřestu. Podstatným rozdílem proti běžné praxi uplatňované v chřestovnách s předpokládanou životností 8 – 10 roků volí mělčí výsadbu a brání se ztrátě půdní úrodnosti promícháním ornice se spodinou v profilu max. do 400 mm namísto obvyklých 900 mm. Přesto dosahuje výnosu mezi 2,7 až 3,8 t/ha chřestových puků, z nichž 95 % prodává přímo ze dvora svým věrným zákazníkům .
Stále obtížnější je zajištění efektivního odbytu. Jako organický producent se snaží i do něho promítnout zásady ochrany prostředí a sociálního cítění – proto se snaží své produkty prodávat přímo v regionu bez větších nároků na jejich přepravu a beze ztráty jejich kvality, a to za přijatelné ceny, dostupné širokým vrstvám spotřebitelů. Nabídka jeho produktů se však ukázala příliš malá k tomu, aby stačila konkurovat požadavkům koncentrujhícího se potravinářského obchodu. Snahy sjednotit organické producenty zeleniny ke společnému odbytu na soukromé bázi se ukázaly nereálné, v tomto přecenil producent své síly. Proto v roce 1998 inicioval založení výrobního společenství na družstevní bázi, jež nyní sdružuje 20 zemědělských podniků a kooperuje s celkem 60 dodavateli. Může zásobovat jak obchodní řetězce, tak specializované prodejny tzv. zdravé výživy a zpracovatele zeleniny, např. mrazírny. Situaci není jednoduchá: ještě před rokem patřil mezi největší odběratele obchodní řetězec Kriegbaum, avšak po jeho převzetí ztratil nový majitel, obchodní řetězec Metro o ekologické produkty zájem.
Udržení pozice na trhu je proto jednou z klíčových záležitostí výrobního společenství. Tlak na ceny stále narůstá, za účinnou obranu se reálně považuje snížit výrobní náklady organicky produkované zeleniny co nejvíce k základům na zeleninu produkovanou konvenčně. Sází se rovněž na užší spolupráci mezi producenty a obchodníky s cílem zabránit odbytu organické zeleniny pod cenou.
S naprosto stejnou filozofií přistupují k odbytu organické zeleniny i představitelské jednoho z největších britských pěstitelů organické zeleniny, nositele vítězné ceny pro organické zelináře, každoročně sponzorované obchodním řetězcem Marks and Spencer, kterou získali v roce 2001. Firma TIO (This Is Organic). Hospodaří v nepříliš úrodných oblastech severního Skotska na výměře 800 ha a s organickou výrobou zeleniny začala již v polovině 80. let. Asi dvě třetiny veškeré půdy má certifikované jako vhodné pro organickou produkci. Zeleninu pěstuje na výměře 60 ha, na 240 ha organicky obiloviny, na 212 ha drnové porosty, zbytek plochy není certifikován. Je spoluvlastníkem třídírny a balírny kořenové zeleniny.
Největší důraz je zde kladen v případě zeleniny na optimální výběr nejvhodnějších pozemků v rámci osevního postupu. Toto považují zdejší manažeři za klíčovou otázkou spolu s výběrem takových druhů zeleniny, které zaručují dosažení vysokého výnosu jakostní zeleniny za co nejnižších nákladů, a to i v organickém směru pěstování. Proto vyloučili z pěstování ty druhy zeleniny, pro které zde nebyly vhodné podmínky (cibuli) a orientovali se výhradně na kořenovou zeleninu, mrkev, pastinák a pór. Mrkev se zde pěstuje na výměře 34 ha vlastní a 24 ha pronajaté půdy, pastinák na 12 ha a pór na 1,20 ha. Z odrůd mrkve nejlépe zdejším drsnějším podmínkám s extrémním průběhem povětrnosti vyhovují ’Maestro’,
’Nairobi’ a ’Narbonne’, u pastináku dávají přednost odrůdě ’Javelin’.
Po svých zkušenostech považují za jednu z největších chyb pěstitelů organické zeleniny příliš široký sortiment druhů, vylučujících možnost vytvoření pro ně optimálních podmínek pěstování a vyžadujících mnoho investic do různorodého zařízení na tržní úpravu, skladování atd.
I zde je tíživým a narůstajícím problémem zaplevelenost. Vedle standardních způsobů ochrany před zaplevelením (široký osevní postup s vysokým podílem drnových porostů i obilovin, výsev kořenových zelenin do řádně vyzrálého výsevního lože, u mrkve poněkud opožděný termín výsevu, používání zařízení k ničení plevelů plamenem a ruční okopávky) využívá farma kromě klasických pleček i mechanické zařízení vlastní konstrukce, které dovoluje ničení plevelů i v řádcích. Na traktor, který je opatřen samonaváděcím mechanizmem, je vpředu a vzadu namontováno po 10 adaptérech – motyček, které obsluhují studenti ze zemí východní Evropy (celkem 20 pracovníků). Během jízdy traktorů pomocí těchto motyčkovitých adaptérů odstraňují plevele v řádcích mrkve, pastináku a póru (u všech plodin se používá stejná řádková vzdálenost). Tyto studenty získává podnik v období června-srpna a odplevelení porostů 1 ha tímto způsobem si vyžadovalo asi 500 GBP/ha. Tuto operaci u téhož porostu opakují v průměru třikrát během vegetace, takže celkové náklady na odplevelení dosahují asi 1500 GBP/ha, tj. asi 78 300 Kč/ha. Naproti tomu plošné hubení plevelů plamenem stojí jen asi GBP/ha (asi 520 Kč/ha).
I nejlepší britský pěstitel organické zeleniny má starosti s efektivností odbytu. Není potřeba zdůrazňovat samozřejmý požadavek dodržení kvality produktů. Což v případě mrkve není snadné. Ve zdejších klimatických podmínkách není příliš vážným škůdcem pochmurnatka mrkvová, toleruje se ještě 3 – 8% napadení kořenů, což při opožděném výsevu mrkve je dosažitelné. Na druhé straně nutnost udržet si největšího odběratele, obchodní řetězec Tesco, je možné jen kontinuálními dodávkami kořenové zeleniny v průběhu celého roku, což by vyžadovalo podstatně větší rozšíření vlastní sezóny, která trvá v podstatě jen do března. Týdně se třídí a expeduje v létě 50 – 60 t, v zimě 80 – 100 t, schází-li vlastní zboží, musí se dovážet z Rakouska, Španělska a Izraele (z Rakouska se vozí praná mrkev ve velkoobjemových flexibilních vacích o hmotnosti 1,2 tuny). Protažení sklizně mohutnou vrstvou slámy zakrytých přezimovaných porostů mrkve do dubna je spojeno se zvýšením ztrát, růstem nákladů na třídění, střetává se s jinými jarními pracemi. Kromě toho, i když farma má vlastní kompostárnu, nárazové zpracování tak obrovských objemů slámy není snadné.
I když tlak obchodních řetězců na odbytové ceny neustává a obchod je dokonce ochoten slevit i leccos na kvalitě, nepovažují organičtí producenti zeleniny za východisko připustit snížení kvality, neboť by to znamenalo cestu k jejich vytlačení z trhu.
Zreálňují se i názory pěstitelů rychlené zeleniny, kteří se orientují na organickou produkci. Ani zde již se netradují rozporuplné představy o široké extenzifikaci, ale naopak, hledají se způsoby, které by minimalizovaly snížení tržeb během přechodného období a zejména výpadky výnosů, které dosahují běžně 20 – 25 % proti konvenčnímu rychlení zeleniny. Ztráty na produkci uvádějí průkopníci organického rychlení zeleniny na 100 000 GBP/ha.
S těmito problémy se hodlá vypořádat nově privatizované Technologické středisko Stockbridge, z něhož se vytvořilo Středisko pro organické pěstování skleníkové zeleniny (Glasshouse Organic Crops Centre, GOCC) se sídlem ve Stockbridge v Severním Yorku.
Jeho provozovatelem je výzkumné středisko Tesco a univerzita v Newcastle. Na ploše 16 200 m2 bloku skleníků, rozdělených do samostatně provozovatelných lodí s počítači řízeným prostředím, hodlají zde řešit nejpalčivější problémy organického pěstování rajčat, okurek, zeleninové papriky a lilku. „Prioritou musí být nalezení způsobu zvýšení vnosů tak, aby se přiblížily jiným výrobním metodám. Kupující nyní platí prémii za organicky získané potraviny. Jestliže můžeme zlepšit efektivnost produkce, můžeme nejen zvýšit nabídku ze strany britských zelinářů, ale současně i snížit prémie, takže se může zvýšit poptávka.“
Na pokusných projektech spolupracují největší britští pěstitelé rychlené zeleniny, např. Humber VHB. Tato společnost sponzoruje konverzi skleníků ve Stockbridge, aby byly vhodné pro organické pěstování zeleniny. Její představitelé rovněž postrádají výsledky prací zkoumajících otázky organického pěstování rychlené zeleniny a očekávají, že výzkum může přispět k objasnění systémů a technologií, jež by umožňovaly vyrábět organicky rychlenou zeleninu za odpovídající náklady. V současné době jsou tyto náklady o 30 – 50 % vyšší proti konvenčnímu pěstování rychlené zeleniny, což je nutné změnit nebo se smířit s tím, že tak zvaná organická zeleniny bude do Velké Británie nadále dovážena.
Středisko pro organické zemědělství Tesco bylo při univerzitě Newcastle založeno v lednu 2001; v jeho portfoliu jsou miliony liber určených na výzkum. Samotná společnost Tesco hodlá během pěti roků zvýšit odbyt organických produktů na 1 mlrd GBP.
Jak je zřejmé z několika uvedených příkladů, efektivní prosazení alternativních způsobů produkce zeleniny na trhu je spojeno s udržením její standardní jakosti a s cenami, akceptovatelnými širokými vrstvami spotřebitelů, za jejichž prostředníky, ať se nám to líbí či nikoliv, se reálně považují současné obchodní řetězce, jež budou stále v rámci konkurenčního boje vyvíjet tlak na ceny. Základním úkolem pěstitelů ej proto intenzivní produkce efektivním využitím vstupů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *