Pilatka jablečná – hrozba jabloňových sadů

Pilatka jablečná (Hoplocampa testudinea) patří mezi blanokřídlý hmyz (Hymenoptera). Tento řád se podle morfologické stavby těla dělí ještě do dvou podřádů. V případě druhů prvního podřádu je zadeček připojen k hrudí tenkou stopkou, proto se jim říká štíhlopasí (Apocrita). Patří mezi ně nám všem známé vosy, včely a mravenci. Méně známí, avšak užiteční jsou lumci, lumčíci, různé vosičky atd. Ti nám v sadech pomáhají bojovat proti různým škůdcům. Tak například lumčík Ascogaster quadridentatus je parasitoidem housenek obávaného obleče jablečného. Nebo droboučký mšicovník vlnatkový (Aphelinus mali) klade svoje vajíčka do těl mšice vlnatky krvavé a tak snižuje její populační hustotu. Pro zástupce druhého podřádu blanokřídlých je typické široké napojení zadečku k hrudi. Podřád širopasí (Symphyta) není tak početný a spadá do něj četná skupina škůdců. Mezi ně patří několik druhů rodů pilatka včetně jablečné, pilořitka a bodruška.

Kladení vajíček
Po krátké taxonomické odbočce se vraťme k samotné pilatce. Na jaře v době kvetení raných odrůd jabloní můžeme pozorovat pilatky, které často sedí na květu. Dospělec dosahuje velikosti 6–7 mm. Hlava a spodní část těla je převážně oranžově zbarvená. Vrchná část hrudi a zadečku je černá. Křídla jsou více méně průhledná s černou žilnatinou. Samička je zpravidla větší, má objemnější zadeček a na konci zadečku je patrné kladélko. Největší letová aktivita je v průběhu slunečných dnů a to převážně v dopoledních hodinách. Po spáření klade samička 0,8 mm velká vajíčka jednotlivě do květu, a vybírá si především takzvaný královský květ. Vajíčka jsou kladena do vnitřní strany květního lůžka těsně pod kališní lístky. V závislosti na teplotě se po jednom až dvou týdnech líhne larva zvaná housenice. Ta se po té zažírá do květního lůžka. Ve většině případu se prokouše až k semeníku a požírá jedno i více semen.
Tím zabrání dalšímu vývoji plodu. Pokud se mladá housenice neprokouše, až k semeníku zpravidla uhyne a plod pak pokračuje dál v růstu. Žír v plodu trvá po dobou přibližně dvou týdnů a poté housenice 3. instaru napadá další plod. Tak vzniká sekundární napadení. Plně vyvinuté housenice opouští plody a pronikají do půdy. Tam si v hloubce 25 cm a více vytváří pergamenovitý kokon. V něm přečkávají zimu a kuklí se až na jaře následujícího roku. K výletu dospělců dochází za tři až čtyři týdny po zakuklení.

Celý text článku naleznete v tištěné podobě časopisu Zahradnictví č. 4/2010.

Text a foto Ing. Václav Psota, Ing. Jana Ouředníčková

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *