Petr Kadlčík oslavil sedmdesátiny

Nechce se tomu věřit, ale čas neúprosně běží a úspěšný školkař Petr Kadlčík ze Želešic oslavil letos sedmdesátku. Narodil se 2. února 1946 v Želešicích u Brna, kde jeho rodiče provozovali zahradnictví.

Základní školu absolvoval v rodné obci a po ukončení v roce 1961 zachoval po otci tradici a nastoupil na Odborné zemědělské učiliště, obor zahradnický v Brně -Bohunicích.  Po druhém roce učení přestoupil, tak jako někteří úspěšní spolužáci, na Zemědělskou mistrovskou školu zahradnickou rovněž v Bohunicích. Mistrovská škola trvala dva roky. V roce 1965, po čtyřletém působení v Bohunicích získal vedle výučního listu v oboru zahradnickém, také vysvědčení absolventa Mistrovské zahradnické školy. Následovala přihláška na dvouletou nástavbu na Střední zahradnickou školu, která se nacházela v nedalekém Rajhradě.  Po složení maturitní zkoušky v roce 1967 nastoupil jako zahradník do okrasných školek Viktoria v Želešicích.

 

Osudové Želešice

Školku v Želešicích založil v roce 1877 známý brněnský podnikatel Fridrich Wannieck a nazval ji po své manželce Viktoria. Tato školka byla velmi známá a patřila dlouhodobě k evropské elitě. V době, kdy tam Petr nastoupil spadala jmenovaná školka pod Šlechtitelskou stanici Troubsko. Pro širokou odbornou a laickou veřejnost však školky, které několikrát změnily majitele, to byla Viktorka a kterému státnímu podniku po roku 1948 patřila nebylo podstatné. V tu dobu měla Viktorka tři úseky. Okrasným školkám se říkalo Dendrologie, dále zde byl úsek sadovnické realizace a zahradní architektury a konečně úsekem ovocných školek. Petr pracoval na Dendrologii, protože v okrasném školkařství našel zálibu. V tu dobu byl vedoucím okrasných školek ve Viktorce Josef Urban, který byl současně také úspěšným šlechtitelem růží.

 

Odborná praxe v Německu

Petr se ve školce uvedl jako velmi schopný školkař, což neuniklo Vilému Waltrovi, tehdejšímu tajemníkovi Svazu školkařů Československa a na jeho návrh byl Petr Kadlčík v roce 1969 Svazem školkařů vyslán na roční odbornou praxi do Německé spolkové republiky. Tam nastoupil počátkem roku 1969 k firmě Beterams Söhne v městě Geldern v Porýní. Tato školka obhospodařovala 250 ha a hlavním programem závodu bylo pěstování alejových stromů. Zde se Petr seznámil s technologií pěstování stromů od množení až do vypěstování  solitérních stromů a jejich expedici. Tenkrát se však ještě nepoužívaly k vyvazování kmenů bambusové tyče. To přišlo až později. Vypěstovaní kmenů u alejového stromu trvalo déle, než nyní. Tehdejší způsob spočíval v umění střídavého řezu a řezu na čípek.  Další poznatky získával Petr Kadlčík mnohými víkendovými návštěvami města Meckemheimu u Bonnu, který byl nedaleko a zde bylo několik vynikajících školek, jako např. Fey, Herr, Ley a další, které se zabývaly pěstováním alejových stromů. Zdejší školky nebyly oploceny a tak Petr měl volný přístup ke studování různých způsobů řezu u různých druhů a kultivarů stromů a vůbec celé technologie vypěstování kmene a koruny, což se u školkařů řadí k velké odbornosti.

 

Propagátor nových technologií

Po ročním působení v Německu se Petr vrátil zpět do Viktorky v Želešicích. Byl jmenován zástupcem vedoucího školky a zúročoval zkušenosti získané v cizině. V Želešicích se alejové stromy pěstovaly vždy, ale díky Petrovým zkušenostech se začaly pěstovat ve srovnatelné kvalitě s německými. Však také tisíce kvalitních alejových stromů ve Viktorce bylo velmi kladně hodnoceno tehdy vynikajícími školkaři Josefem Peňázem z Litomyšle a Františkem Machalou ze Žehušic. Značná část želešických alejových stromů našla uplatnění k vývozu směrem na západ. Samozřejmě alejové stromy byly již pěstovány s průběžným terminálem, což dříve nebylo, jak lze vidět při prohlídce starších dosluhujících alejí v naší zemi. Vedle stromů se ve Viktorce pěstovaly ve velkém rozsahu keřové růže v počtu kolem 350 000 ks ročně a běžný školkařský materiál v tu dobu obvyklý. Avšak alejové stromy a keřové růže byly dominantní.

 

Působení v Želešicích a v Brně

V roce 1988 odešel vedoucí školek Josef Urban do důchodu a Petr Kadlčík byl jmenován  vedoucím školky. Po politických změnách v roce 1989 byla školka privatizována a Petr Kadlčík ještě nějaký čas pracoval u nového majitele jako provozní technik. Dále nastaly u Petra zdravotní problémy a delší čas nemohl svoji funkci ve školce v Želešicích vykonávat. Školka mezitím změnila majitele, který se zabýval více realizacemi sadových úprav a školkařská činnost v bývalé slavné Viktorce byla utlumována, až téměř zanikla. Petrovi Kadlčíkovi, v tu dobu již velmi uznávanému školkařskému odborníkovi, byla nabídnuta funkce vedoucího okrasné školky v Brně na ulici Hněvkovského, která patřila podniku Veřejná zeleň města Brna. Nabídku přijal a vedl si opět velmi dobře. V této školce také pan Petr Kadlčík ukončil svoji bohatou profesionální školkařskou činnost. Ze zdravotních důvodů později odešel  do předčasného důchodu.

 

Stálý zájem o dění v oboru

Nyní, coby důchodci, když zdraví dovolí, tráví čas na zahrádce, sleduje se zájmem, co se nového děje v českém  zahradnictví a má o tomto dění velký přehled. Sice někdy nechápe, že za jeho let se kvalitní školkařský materiál vyvážel  z naší země téměř do celé západní Evropy, nyní je tomu naopak. Protože je velkým příznivcem brněnského sportu prožívá intenzivně vše co se v Brně ve sportu děje. Závěrem bych chtěl při významném jubileu Petrovi jménem odborné veřejnosti poděkovat za vše co pro české školkařství udělal a do dalších let popřát jen to nejlepší.

Text:  Ing. Jiří Veleba

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *