Pěstování významných rodů trvalek na řez

V současném vazačství a aranžování květin se celoročně využívá široké nabídky květin a zeleně z dovozu i domácí produkce. Tento trend klade vysoké nároky na znalost vlastností tohoto materiálu. Květiny i doplňkový materiál by měl mít přibližně stejnou trvanlivost ve váze. Trvanlivost lze u některých květin prodloužit použitím některých chemických látek.

Achillea – řebříček
Achillea filipendulina je z pěstovaných řebříčků nejcennější, vydrží ve váze až 3 týdny. Kvete v červenci až září a dá se dobře sušit. Dosahuje výšky 0,6 – 1,3 metru. K řezu se dá také použít Achillea milefolium – zejména růžově a červeně kvetoucí odrůdy a bílá a plnokvětá Achillea ptarmica.
Množí se semenem na jaře výsevem do skleníku. Semeno se nezasypává. Na podzim a na jaře se dá množit také dělením a odtržky. A. filipendulina se pěstuje v písčitohlinité až hlinité půdě. Sází se na záhony do sponu 0,5 – 0,7 x 0,4 metru. Na záhon se vysazují 2 – 3 řádky. A. milefolium a A. ptarmica se sází na vzdálenost 0,3 – 0,4 metru a 4 řádky na záhon. Na stanovišti zůstávají 3 – 4 roky. Pro získání rovných stonků napínáme na kraj záhonu ve výšce 0,7 – 0,8 metru drát. Sklízí se květenství v době plného rozkvětu. V prvním roce sklízíme 8 – 10 květenství, u dospělých rostlin asi 20 květenství z 1 rostliny. V době květu špatně snáší vlhké počasí.
Aconitum – oměj
Nejcennější jsou odrůdy modře a fialově kvetoucí. A. x cammarum, který kvete v červenci a dosahuje výšky 0,7 – 1,5 metru. A. carmichaelii var. wilsonii kvete v srpnu až září a je 1,4 – 1,6 metru vysoká. A. napellus ssp. napellus kvete v červnu a je asi 1 metr vysoká.
Množí se převážně dělením ze selektovaných matek. Zejména v podzemních částech obsahuje jedovatý alkaloid aconitin, v nadzemních částech velmi málo. Proto zahradníci pracující s rostlinami musí používat ochranné rukavice. Konzumace rostlin je nebezpečná i pro zvířata, ale nevadí myším a hryzcům.
Na stanovišti žádá hluboké dostatečně vlhké půdy s dostatkem živin. Nesnáší půdy suché a příliš těžké. Vyžaduje každoroční mulčování. Před výsadbou půdu vylepšíme rašelinou, hnojíme hnojem a dodáme asi 80g plného hnojiva na 1 m2. Raně kvetoucí sázíme na podzim, pozdě kvetoucí v březnu až květnu. Sázíme relativně hluboko (10 – 12 cm), podpoříme tím stabilitu rostlin. A. napellus sázíme 0,4 metru od sebe, A. carmichaelii na 0,8 x 0,3 metru. Na stanovišti vydrží 3 – 4 roky.
Během pěstování žádá stejnoměrnou vlhkost, každoroční dávku 100g plného hnojiva na 1m2. Chráníme proti myším a proti polehnutí natažením drátu ve výšce 0,8 metru. Květenství u A. napellus sklízíme v poupěti, A. carmichaelii může být ze 75 % otevřené. Trvanlivost květů je 8 – 10 dnů, s podpůrnými látkami 12 – 14 dní. Při práci s touto trvalkou vždy dodržujeme hygienické předpisy.
Delphinium – stračka
Z pěstovaných skupin mají největší význam hybridy:
Belladona – 0,8 – 1,2 m vysoké, rozvětvené, remontující,
Elatum – 1,3 – 1,8 m vysoké, nerozvětvené,
Pacifik – 1,2 – 1,6 m vysoké, velké květy v hustých květenstvích, krátkověké.
Množí se semenem i vegetativně řízky. Vysazuje se do živné, středně těžké půdy s dostatkem humusu. Nesnáší sucho a větrné stanoviště. Pozemek vyhnojíme kompostem a plným hnojivem s dostatkem draslíku. Vysazujeme v květnu až červnu nebo v srpnu až září podle vzrůstnosti na vzdálenost 0,5 x 0,5 m, Elatum – hybridy na 0,9 x 0,3 metru. Mulčujeme rašelinou. Každý rok hnojíme 80g plného hnojiva s přídavkem 50g K2S04. Po prvním řezu provedeme zpětný řez a přihnojíme plným hnojivem. Porost chráníme napnutím drátu po stranách záhonu. Okopáváme mělko! Sklízíme po otevření spodních květů. Odstraníme spodní listy a necháme v chladírně vychladit. Ve váze vydrží 7 – 9 dní.
Erigeron – hybridy – turan
Tvoří husté, bohatě rozvětvené trsy s pevnými stonky. Kvete v červnu až srpnu a dosahuje výšky 0,3 – 0,7 m. Květy jsou fialové a růžové s četnými odrůdovými odstíny. Množí se řízky v červenci až srpnu ze seříznutých matečních rostlin, nebo dělením. Původní druhy se mohou množit semenem.
K výsadbě jsou vhodné dobré zahradní půdy, dostatečně živné. Rostliny jsou citlivé na zasolení. Na 1 m2 dáváme 70g plného hnojiva. Turan vděčný za přídavek rašeliny do půdy.
Sázíme koncem léta nebo v březnu až dubnu. Nesnáší pozdní výsadbu a hluboké vsazení „utopení“. Žádá stejnoměrnou zálivku. Vzdálenost při výsadbě je 0,3 x 0,3 m. V únoru až březnu dáváme 100g plného hnojiva na 1 m2. K podpoření remontování po sklizni stonky hluboko seřízneme, dvakrát přihnojíme asi 50g plného hnojiva na 1 m2, okopáváme a zavlažujeme. Podruhé kvete v září až říjnu. Vyšší odrůdy žádají oporu. Květenství sklízíme,
když je vrcholové poupě plně otevřené. po sklizni rostliny dáváme ihned do vody.Trvanlivost květů je asi 10 – 14 dnů.
Liatris – liatris, šuškarda
Nejvíce pěstovaným druhem je L. spicata. Tvoří dřevitý stonek s podzemním hlízovitým kořenem.
Z raných výsevů ve skleníku kvete již plně v následujícím roce. Množení semenem je méně nákladné, ale ne zcela vyrovnané. Při vegetativním množení používáme dělení nebo rozřezávání hlíz na části.
Šuškardám se daří v sušších, dostatečně kyprých lehkých půdách. Na 1 m2 dáváme před výsadbou 100g plného hnojiva. Sázíme na vzdálenost 0,15 – 0,2 m v březnu až dubnu do hloubky 5 – 7 cm. Nejvíce vláhy vyžaduje v době prodlužování stonků. Během roku ještě dvakrát přihnojíme 50g plného hnojiva na 1 m2. V příliš živných půdách potřebuje oporu.
Květenství sklízíme, když jsou nejhořejší květy otevřeny a na stonku ukazují barvu. Skladují se v chladírně při 4 – 6 ºC. Chemické přípravky nejenže prodlouží kvetení na 12 – 14 dní, ale také působí na rozkvět všech poupat.
Paeonia – pivoňka
Největší význam má P. lactiflora – hybridy, která má květy jednoduché i plné. P.officinalis kvete o 2 týdny dříve, je ale nižší a brzo odkvétá. Rozmnožuje se dělením v období od poloviny září, kdy probíhá nejlépe regenerace kořenů. Matečné rostliny musí být zdravé, bezvirózní a bez houbových chorob. U P. lactiflora musí být oddělky silné, jinak pozdě kvetou. Vysazujeme je do propustné hlinité, dobře hnojem a rašelinou vyhnojené půdy. V případě nedostatku můžeme hnůj nahradit plným hnojivem s přídavkem hořčíku a draslíku.
Vysazujeme je v polovině září na vzdálenost 0,8 m. Sázíme je mělko, aby byl vrcholový pupen zakrytý 5 cm zeminy. Při hluboké výsadbě tvoří slabé nekvetoucí výhony. Každý rok dáváme na 1 m2 100g plného hnojiva a po odkvětu dáváme 50g plného hnojiva na 1 m2. Každé 3 roky pohnojíme hnojem nebo kompostem. Důraz klademe na hořčík a draslík, ale nepřehnojujeme dusíkem.
Květy sklízíme, když kališní lístky na vrcholu pukají. Trvanlivost květů je 7 – 10 dnů, ošetřením se dá prodloužit o 4 – 5 dnů. V chladírně vydrží ve vodě 21 dní, snesou i uložení v chladírně nasucho. Při řezu je zapotřebí nechat na spodu rostliny několik bazálních listů. Při dobré péči na stanovišti vydrží 10 – 15 let.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *