Pěstování vybraných druhů dřevin ze semene

Pěstováním a výsadbou vybraných keřových druhů dřevin se doplňkově zabývá i lesní školkařství za účelem zvýšení lesní biodiverzity, stále však většina výpěstků pochází ze školkařství okrasného.Využití keřů je mnohostranné. Slouží nejenom jako okrasa parků a zahrad, ale také mnoho obcí věnuje nemalou finanční částku na ozelenění veřejných ploch. Keře jsou taktéž hojně využívány pro rekultivaci náspů a koridorů u dálnic a silnic. Uvedený souhrn poznatků by měl sloužit k rozšíření znalostí o semenech vybraných druhů keřů a být vodítkem při zpracování a předosevní přípravě těchto semen tak, aby se dosáhlo jejich maximální výtěžnosti.

Kalina tušalaj (Viburnum lantana L.)
Sběr plodů – plody (peckovice) dozrávají zpravidla v srpnu až září a jsou zprvu zelené, později světle červené a až při dozrávání leskle černé (obr. 1). Semena jsou plochá, eliptická, asi 6 mm dlouhá, na okraji s příčnými brázdami. Pro tzv. výsev za zelena se peckovice sbírají před plnou zralostí (než se plně vybarví), koncem srpna nebo začátkem září. Naopak pro podzimní nebo jarní výsev se plody sbírají plně dozrálé a černě vybarvené. Semena kaliny tušalaje, vysetá ihned po sběru za zelena (ve voskové zralosti), mohou vzejít již následující jaro. Výsev v tomto stadiu však nelze pro praxi příliš doporučit vzhledem k problematickému stanovení aktuálního stavu zralosti semen. Z plodů sbíraných za zelena počátkem srpna vzešlo pouze kolem 20 %, což ukazuje na nedostatečnou zralost semen. Naproti tomu plody sbírané koncem srpna dosahují již podstatně vyšší vzcházivosti (až 60 %).
Zpracování a skladování plodů a semen – při podzimním výsevu lze vysévat buď vyluštěná nestratifikovaná semena nebo celé plody s rozmačkanou dužinou. Tento způsob zpracování je sice méně pracný, avšak vzcházivost vysetých plodů je podstatně nižší (kolem 30 %) než vzcházivost vyluštěných zralých semen (65 %).
Semena určená ke stratifikaci či skladování se zbavují oplodí macerací a promýváním ve vodě. Lze skladovat či stratifikovat i plody, pokud se po sběru nechají i s oplodím proschnout. Krátkodobě přes zimu do jarního výsevu se semena skladují (čili stratifikují) v otevřených nádobách s vlhkým substrátem (pískem, perlitem apod.) při teplotě 0–5 °C. Dlouhodobě (2–3 roky) se semena s obsahem vody 6–8 % skladují v plastovém obalu při teplotě 0–5 °C . Snížením teploty (do –6 °C) se doba skladování může prodloužit až na pět let, semena ale musí být uzavřena v neprodyšných obalech (plastový sáček, pevně uzavřené plechovky atd.).
Typ klíčního klidu a způsob stratifikace – semena kaliny tušalaje se vyznačují epikotylovou morfologicko-fyziologickou dormancí, kdy epikotyl se vyvíjí až v určitém časovém odstupu po vytvoření radikuly. Pro vývin radikuly potřebují semena vyšší teplotu (teplou stratifikaci), stonek začíná růst po následné chladné periodě (studené stratifikaci). Inhibitory blokující vývin epikotylu se vyskytují pravděpodobně v dělohách, neboť jejich odstraněním je klíční klid epikotylu překonán. Podle některých literárních zdrojů je dormance u semen kalin zčásti způsobena i nepropustnými semennými obaly. Pro překonání klíčního klidu semen kaliny tušalaje je někdy doporučována pouze studená stratifikace trvající od dvou až dvanácti měsíců, jindy teplo-studená stratifikace o celkové délce tří až třinácti měsíců s různým vzájemným poměrem teplé a studené fáze. Celková délka stratifikace by však neměla být kratší než pět měsíců. Lépe klíčí semena stratifikovaná nejdříve dva měsíce při 15 °C a poté další tři měsíce při 4 °C nebo tři měsíce při 20 °C a další dva měsíce při 4 °C (60–80 %) než semena stratifikovaná pouze při 4 °C bez ohledu na délku stratifikace (16–23 %). Během teplé fáze při 20 °C mohou semena předčasně nakličovat, tomu však lze zabránit snížením teploty na 15 °C.

Celý text článku naleznete v tištěné formě časopisu Zahradnictví č. 11/2010.

Text a foto Ing. Lenka Bezděčková, VÚLHM, v. v. i., Kunovice

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *