Pěstování jahod na kapkových závlahách pod fólií

Firma Berry servis s.r.o. začala v České republice propagovat technologii pěstování jahod na kapkových závlahách pod fólií. Zeptali jsme se Ing. Luboše Pokorného, jak se mu tato metoda osvědčila.

Kdy jste začali vysazovat, jakou odrůdu, čím jste hnojili
Letos na jaře jsme zahájili první výsadby jahod na ploše 2 ha a to na kapkové závlaze T-Tape s černou plastovou mulčovací fólií. K výsadbě jsme použili frigo sadbu od holandské firmy Goossens Flevoplant, odrůdu ´Elsanta´ ve velikosti třídění standard a to 40 000 ks jedinců na hektar.
Pozemek byl na podzim vyhnojen chlévskou mrvou v dávce 40 t/ha. Předplodinou byla pšenice ozimá. Před vlastní výsadbou jsme aplikovali na 1 hektar 200 kg Hydroledku a chemický postřik Treflan 48 EC proti klíčícím plevelům v dávce 2 litry na ha. Na takto připraveném poli pomocí záhonovače od firmy MAS jsme udělali záhony. Stroj při tvorbě záhonů zároveň pokládal a zahrnoval fólii a pokládal kapkovou hadici T-Tape TSX-506-30-170.
Výsadba byla zahájena 20.dubna. Tři týdny po výsadbě se přihnojovalo pomocí kapkové závlahy Hydroledkem v dávce 50 kg/ha. V době kvetení Krystalonem Fialovým 8+12+36+3+ micro s vyšším obsahem P a K pro lepší tvorbu a kvalitu plodů. Sklizeň začala 8. června a skončila 13. července s průměrným výnosem 1200 kg/ha.
Jste spokojeni s novou technologií
Samozřejmě, že úplně spokojeni nejsme. Některé chyby jsme udělali na poli i my.
Můžete být konkrétnější
První chybou byl spěch. Kdybychom týden počkali, půda by byla vyzrálejší s lepší strukturou pro sázení. Náš spěch způsobil, že jsme sázeli do půdy, která nebyla optimálně připravena, sázeli jsme částečně do hrud. Před vlastní výsadbou záhony nebyly dostatečně prolity kapkovou závlahou a teplota ovzduší dosahovala 30 0C. Rostliny sice neuhynuly, ale listy oschly, později vyrazily nové a růst dále pokračoval. Sazenice však ztratily značné množství energie, což se podepsalo na výnosu.
Přesto, že výnos byl poloviční oproti předpokládanému, porost je nyní v dobrém stavu a v plné síle pro první produkční rok 2001.
Je nová pěstební technologie jahod ekonomicky zajímavá
Ekonomika závisí na mnoha faktorech. Je to především cena jahod, počasí, kvalita produkce, výnos a další. Při této technologii je možné velkou řadu z nich ovlivnit. Správný vláhový režim, optimální přihnojování, jednodušší kultivace a sklizeň, ale i snadná kontrola porostu. Na druhé straně je potřebná vysoká investice při zakládání porostu. Pokud ve sklizňovém roce 2001 nedosáhneme výnosu 20 t/ha kvalitních plodů, potom jsme špatní pěstitelé.

Komentáře ke článku 1

  • Jaromír Dvořák

    Dobrý den,

    jsem pěstitel jahod, mám jich 20 a,

    Mám prosím následující dotazy:
    a) Mám zájem pěstovat jahody též ve foliovém skleníku. Je k dostání nějaká literatura, kdy bych se o tomto způsobu pěstování dověděl více ?
    aa) Je k dostání nějaká literatura o pěstování jahod ve velkém ?

    b) Myslíte si, že pěstování v hydroponiích a v pytlích ve foliových sklenících vytlačí klasické polní pěstování ? Letos v únoru jsem
    byl na jahodářském semináři v Ovocnářské škole v Mělníce. Přednášel nám tam pan Hanč z Vraňan a jeden Skot. Preferují toto pěstování kvůli drahé pracovní síle. (Pěstování na pultech).

    c) Pokud jde o pěstování v pasech (PVC folie nebo textilie), jsou všechny druhy jahod pro toto
    vhodné nebo ne ? Např. v publikaci Harant / Zacha – Jahody zde píší, že např. Singána je velice takto výnosná, naproti tomu Karmen – pravý opak.

    d) Pokud jde o kontrolu pesticidů zemědělskou inspekcí, která rezidua jsou nejvíc problematická (po kterých zemědělská inspekce jde) ? Fungicidy, insekticidy nebo herbicidy ?
    Snažím se je maximálně omezovat, ale bez pesticidů se dnes nic nevypěstuje. Prý nejvíce
    reziduí zanechávají fungicidy.

    f) Poslední otázka – hnojení – protože nemáme hnůj (je s ním problém, protože dnes seženete
    pouze mladé neproležené hnoje, které jsou plné semen plevelů).

    Já proto hnojím na zeleno, zavorávám hořčici, řepku, svazenku, pelušku nebo hrách a ještě ji
    posypu močovinou, aby se rychleji rozložily.

    Těším se na Vaše odpovědi a jsem s pozdravem

    Ing. Jaromír Dvořák

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *