Autor
Kategorie:
Nezařazené

Pěstování dřevin v minerálních substrátech

Ve školkařské produkci se vedle organických pěstebních substrátů používají i směsi s vyšším podílem minerálních komponentů (zeminy, sprašové hlíny apod.). Hlavní uplatnění těchto minerálních substrátů je při předpěstování dřevin v kontejnerech určených pro zakládání a obnovu porostů v krajině.

Minerální substráty mají vysokou objemovou hmotnost a jejich přeprava je tedy nákladnější než u lehkých organických substrátů, jejichž hlavní složkou je rašelina. Školkařské podniky nabízející dřeviny pro ozelenění krajiny v kontejnerech a realizační zahradnické firmy, které si předpěstovávají vlastní rostlinný materiál, si tyto pěstební směsi připravují sami přímo v místě spotřeby. Minerální komponenty v množství 30 – 60 % obj. se kombinují s organickými (rašelina, kompostovaná kůra, komposty). Oproti rašelinovým substrátům se používají nižší dávky vápence na úpravu pH, nebo se vápenec neaplikuje vůbec. Nižší bývají i dávky hnojiv, především v případě aplikace kompostu. Hodnota pH je ovlivněna použitým minerálním komponentem, případně kompostem. Optimální hodnoty pH pro dřeviny jsou u minerálních substrátů vyšší (6,0 – 7,5) než u substrátů rašelinových (5,5 – 6,5).
Hodnocené substráty
V roce 2005 se ve VÚKOZ Průhonice testovaly minerální substráty při předpěstování domácích dřevin. Celkem bylo hodnoceno pět substrátů (viz graf). Kontrolní organický substrát (A) byl připraven z vrchovištní rašeliny z Běloruska s přídavkem zeminy 10 % obj. U čtyř minerálních substrátů (B – E) tvořila základ (50 nebo 70 % obj.) zemina, skrývka písníku z okolí Kralup a kompost (30 % obj.) z kompostárny ve Velkých Přílepech. Jednalo se zkompostovaný odpad vzniklý při údržbě zeleně (tráva, listí, dřevní štěpka), frakce 0 – 10 mm. Použitá dávka kompostu byla vzhledem k obsahu přijatelných živin, především draslíku, a vyšší hodnotě pH, nejvyšší možná. Směsi byly doplněny dalšími organickými komponenty – rašelinou (substrát B) a smrkovou kůrou kompostovanou bez přídavku dusíku, frakce 0 – 20 mm (substrát C). Do substrátu D byla přidána drcená hydrofilní minerální plst z podniku Orsil Častolovice (odpad při výrobě kostek plsti pro hydroponické pěstování zeleniny).
U rašelinového substrátu (A) bylo zvoleno základní hnojení rozpustným NPK hnojivem. Dávkou hnojiva PG mix (14 % N/16 % P2O5/18 % K2O) 0,6 g/l substrátu se dodalo 84 mg N, 42 mg P a 90 mg K/l substrátu. Na úpravu pH bylo aplikováno 5 g vápence na litr substrátu. Přídavkem kompostu (30 % obj.) bylo do všech minerálních substrátů (B – E) dodáno dostatečné množství přijatelného fosforu, draslíku, hořčíku i vápníku. Do těchto substrátů bylo aplikováno pouze dusíkaté hnojivo, dávkou 0,25 g LA (35 % N) se dodalo 88 mg N na litr substrátu. U substrátu s kůrou (C) bylo navíc přidáno v přepočtu 300 mg N na litr tohoto komponentu, tj. 60 mg N (0,2 g LA) na litr výsledné směsi, pro eliminaci imobilizace dusíku u kompostované kůry.
Cílem této práce bylo stanovit chemické a fyzikální vlastnosti minerálních substrátů, ověřit vliv komponentů alternativních k rašelině (kůra, plst) a připravené směsi prověřit ve vegetačních pokusech.
Chemické vlastnosti
Vzorky komponentů a substrátů byly hodnoceny podle norem EU. Hodnoty pH a elektrické vodivosti (EC) a obsah přijatelného vápníku byly stanoveny ve vodním výluhu 1v:5v. Ostatní přijatelné živiny byly stanoveny ve výluhu CAT 1v:5v. U kompostu byl zjištěn poměrně vysoký obsah rozpustných solí a přijatelného draslíku i vyšší hodnota pH. U minerálních substrátů s kompostem byl pak zaznamenán výrazně vyšší obsah přijatelného draslíku než v substrátu rašelinovém. Vyšší obsah této živiny (150 – 200 mg/l) byl v minerálních substrátech stanoven i na konci vegetačních pokusů. Obsah ostatních živin se u připravených substrátů výrazně neodchyloval od optimálních hodnot.
Fyzikální vlastnosti
U minerálních substrátů byly podrobně sledovány jejich hydrofyzikální vlastnosti. Na pískovém tanku při podtlaku 10 až 100 cm vodního sloupce byly určeny kategorie vody podle dostupnosti pro rostliny, voda snadno a obtížně dostupná. Substráty použité ve vegetačních pokusech byly porovnány s rašelinovým substrátem bez přídavku zeminy (viz graf).
S rostoucím podílem zeminy se ve směsích přirozeně zvyšoval i podíl pevné fáze. Nejvyšší obsah snadno dostupné vody měl čistý rašelinový substrát RS a substrát A s nízkým podílem (10 % obj.) zeminy. Vyšší podíl zeminy (50 a 70 % obj.) výrazně snížil obsah snadno dostupné vody v minerálních substrátech. Z nich měl nejvyšší obsah snadno dostupné vody substrát D (s minerální plstí). Ta má vysokou pórovitost a v nasyceném stavu je schopna zadržet velké množství vody, ale poměrně rychle ji ztrácí. Nejnižší obsah snadno dostupné vody měl substrát s kůrou C a substrát E s vyšším podílem zeminy. Směs s kůrou s podílem částic do 20 mm měla v nasyceném stavu nejvyšší obsah vzduchu ze všech testovaných substrátů.
Ve skleníkových podmínkách byly v průběhu doprovodného vegetačního pokusu s rostlinami Impatiens Nová Guinea sledovány změny obsahu vody a vzduchu v substrátech v intervalu mezi dvěma zálivkami. Standardní nádoby (výška 7,5 cm) s rostlinami byly váženy hodinu po zálivce a dále během dne v tříhodinových intervalech. Rostliny byly znovu zality, když obsah vody ve většině substrátů poklesl pod 50 % laboratorně stanovené vodní kapacity. Testované substráty byly opět porovnány s rašelinovým substrátem.
Pokud se podařilo vrchní zálivkou plně nasytit rašelinový substrát RS (graf 28. 6. – 30. 6.), vycházely obdobné výsledky jako v laboratorních podmínkách. Nejvyšší obsah vody po zálivce byl stanoven v substrátech RS a A. V ostatních substrátech byl obsah vody po zálivce výrazně nižší a tento rozdíl přetrval po celou dobu měření. Z minerálních substrátů byl po zálivce nejvyšší obsah vody u substrátu B s rašelinou a D s plstí. Substrát s plstí ztrácel vodu rychleji.
Ke konci pokusu (graf 11. 7. – 12. 7.) se nepodařilo rašelinový substrát RS po přílišném přeschnutí plně nasytit standardní zálivkou na plnou vodní kapacitu. Toto bývá často problém u substrátů na bázi vrchovištních rašelin. Nejvíce se podařilo nasytit substrát A, kde se pozitivně projevil malý přídavek zeminy. Pro nasycení opět poměrně vyschlého rašelinového substrátu RS se na konci měření se musela použít opakovaná intenzivní zálivka. U substrátu A i minerálních směsí se tento jev neobjevil. Z minerálních substrátů měl opět největší obsah vody v průběhu měření substrát B s rašelinou.

Vegetační pokusy
V substrátech byly pěstovány domácí druhy dřevin – buk lesní, dub zimní, lípa srdčitá, javor klen, jedle bělokorá, bříza bradavičnatá, jeřáb ptačí a hloh jednosemenný. Jednoleté prostokořenné semenáčky byly koncem dubna vysazeny do pěstebních nádob quickpot QP 12T/18 (výška 18 cm, objem 650 ml). V každé variantě bylo pět opakování po dvanácti rostlinách. Pokus byl zalévám ručně hadicí. Rostliny byly třikrát (30. 5. – 11. 7.) přihnojeny hnojivem Kristalon Modrý (19/6/20) a dvakrát (25. 7.–12. 8.) Kristalonem Bílým (15/5/30), vždy roztokem o koncentraci 0,2 %. Pokus byl vyhodnocen v polovině září změřením výšky rostlin a ročního přírůstku.
U většiny druhů byl největší přírůstek zaznamenán v organickém substrátu A s nízkým podílem zeminy. Přírůstky v minerálních substrátech nebyly tak velké, rostliny byly kompaktnější a mezi těmito variantami nebyly výrazné rozdíly. Pokus ukázal, že relativně dobrých výsledků lze při pěstování dřevin dosáhnout i v minerálních substrátech bez přídavku rašeliny.
Limitujícím faktorem pro růst rostlin je u minerálních substrátů jejich nižší vodní kapacita a především nízký obsah snadno dostupné vody. Rostliny tuto vodu dříve spotřebují a následně omezují růst a transpiraci. Rostliny předpěstované v minerálních substrátech budou tedy více adaptované na vodní deficit, který může nastat při přepravě, skladování rostlin na místě výsadby nebo těsně po výsadbě. Minerální substráty dobře přijímají vodu po přeschnutí, což by se mohlo pozitivně projevit i při zálivce po výsadbě.
Komplikací při použití minerálních komponentů může být vyšší obsah semen plevelů, což byl i případ zeminy použité v pokuse. Doporučuje se používat sprašové hlíny, případně jíly ze spodních vrstev, které nejsou biologicky činné a neobsahují semena plevelů. Další nevýhodou je vyšší hmotnost nádob se sazenicemi při přepravě na místo výsadby.
Po vyhodnocení byly dřeviny ve spolupráci s Oddělením kulturní a historické krajiny VÚKOZ použity při založení modelové výsadby na Drahanské vrchovině v katastru obce Skřípov, okres Prostějov. Nově založené dřevinné porosty na zemědělské půdě budou dlouhodobě sledovány, včetně vývoje porostů zakložených ze sazenic předpěstovaných v quickpotech s použitím rozdílných substrátů a ze stejně starých sazenic vyzvednutých z volné půdy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *