Pěstitelská sezóna okurek v roce 2015

Loňský rok byl v pěstování okurek dosti výjimečný, především z hlediska vlivu počasí. Větší nebo menší sucho bylo prakticky ve všech oblastech ČR, takže s těmito problémy se setkala většina pěstitelů. Extrémní teplo a sucho bylo především v letních měsících, kdy okurky potřebují dostatek vláhy pro růst plodů. Plody okurek byly mnohdy deformované a v některých případech vlivem stresu plody zhořkly, především u odrůd, které nejsou geneticky nehořké. U nakládaček nejde o závažný problém, protože hořkost po dvou až třech týdnech od zavaření mizí. Horší je to u salátových okurek určených pro přímý konzum. Jedinou možností, jak hořkosti předcházet, je dostatečná zálivka v průběhu vegetace. Nedostatek vláhy se netýkal jen okurek, ale i jiných plodin.

Pěstitelé, kteří měli možnost zalévat, neměli ztráty na výnosech a kvalitě plodů tak výrazné, ale bylo třeba při zálivce dodržovat určité zásady. Rostliny je třeba zalévat navečer nebo brzy zrána, kdy sluneční paprsky nemají ještě velkou sílu, aby nespálily porost. Z tohoto důvodu je dobré zalévat podmokem, čili ne na listy, ale jen ke kořenům. Ovlhčené listy snáze spálí sluneční paprsky. Rovněž se tímto způsobem oddaluje výskyt plísně okurkové.

Ideální je použít k zálivce vodu, která není čerstvě napuštěná ze studny nebo vodovodního řádu. Voda ze studny bývá příliš studená, a tím může dojít k teplotnímu šoku u zalévané rostliny, čímž dojde k zpomalení jejího růstu. Ve vodě z vodovodního řádu se zase může vyskytovat určité množství chlorových látek, které okurky snáší velice špatně (možná fytotoxicita). Napuštěnou vodu je třeba nechat půlden až jeden den odstát, aby vyprchal chlór a srovnala se teplota.

Ing. Jiří Holman, Ph.D.,

Šlechtění a semenářství okurek,

Bzenec

Celý text článku najdete v časopisu Zahradnictví č. 3/2016.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *