Pěstební nádoby

Pěstební nádoby doprovázejí pěstované rostliny po celou dobu výroby, v některých přípa-dech i u konečného spotřebitele. Pak musí splňovat i estetické požadavky. Hlavním účelem jejich použití je poskytnout kořenům ohraničený a chráněný prostor a vytvořit z nich spolu se zeminou (substrátem) kompaktní, dobře vyvinutý kořenový bal. Ten je jedním z hlavních parametrů pro určení kvality výpěstku.

Pěstebními nádobami prakticky rozumíme:
– výsevní misky,
– sadbovače,
– pěstební přepravky,
– květináče,
– školkařské kontejnery,
– ampule,
– truhlíky.

Používaný materiál:
a) pro výrobní účely – téměř výhradně plasty:
– polypropylen,
– polystyren,
– polyethylen,
– pěnový polystyren,
b) pro dekorační účely – převážně:
– keramika,
– dřevo,
– kovy.

Požadavky na pěstební nádoby:
a) standardní velikost (průměr, objem…), tvar a barva,
b) nízká váha,
c) dostatečná pevnost,
d) tvarová stabilita,
e) neohrožující povrch,
f) použitelnost do sázecích a manipulačních strojů,
g) schopnost závlahy nasáváním,
h) schopnost odvést přebytek vody,
i) stabilita na pěstební ploše,
j) nevtíravá barva, příjemný vzhled,
k) odolnost k zašpinění, resp. snadné čištění povrchu,
l) ekologická nezávadnost a recyklovatelnost materiálu,
m) přiměřená cena.
U venku používaných nádob navíc:
n) odolnost vůči mrazu,
o) odolnost vůči UV-záření.

Na tomto místě není možné popsat jednotlivé skupiny pěstebních nádob technicky, jejich správné použití apod. To již patří k dovednostem zahradnické kvalifikace. Uvedu zde někte-ré zajímavosti plastikářské výroby a jejich zahradnického použití.

Barva
Velmi často je používaná barva černá. Jednak proto, že je to až na jednu výjimku požadavek rostlin – kořeny potřebují tmu, a jednak je to materiálově jednodušší pro výrobce. Surovina na výrobu nádob je v nadpolovičním podílu tvořena recykláty – materiál pochází ze zpraco-vání použitých výrobků, samozřejmě, že v různých barvách. Na černou lze tuto směs obarvit vždy, aniž by původní barvy byly vidět.
Květináče, které doprovází hrnkové květiny až ke spotřebiteli, musí splňovat též estetická hlediska a jsou požadovány v barvě keramiky, případně v dalších barvách – zelené, hnědé, bílé, modré… To sebou přineslo jeden pěstitelský problém: slabá stěna květináče (kromě černých) propouští světlo. Problém byl vyřešen výrobou z dvouvrstvého materiálu, kdy je vnitřní plocha černá a vnější barevná. Tento postup lze použít jen při tzv. vakuovém lisová-ní, kdy se nejdříve zhotoví dvouvrstvá folie, ze které se květináče při dosažení nejslabší stě-ny vyrobí.
Tyto požadavky a postupy neplatí pro Phalaenopsis, který vyžaduje (jako epifyt) osvětlení kořenového systému, v opačném případě tlačí kořeny z kontejneru ven. Zde se musí nádoby vyrábět výhradně z nového čirého materiálu.

Síla stěny
Ovlivňuje pozitivně váhu květináče a tím i jeho cenu, např. v letošní ropné krizi se 2 – 4násobné zdražení surovin u výrobce projevilo zvýšením cen pěstebních nádob jen o něko-lik procent. Negativně ovlivňuje pevnost a tvarovou stabilitu. Dobrých výsledků se dosahuje technologií vakuového lisování, které patří ve výrobě pěstebních nádob k vrcholu plastikář-ství. Viděl jsem v provozu několik soustrojí u výrobce značky TEKU, kde se na jedné straně kontinuálně pneumaticky ze zásobníku potrubím přisouvá základní surovina (granulát) ve dvou barvách, z něho si stroj sám vyrobí dvoubarevnou folii, nahřeje ji, podtlakem ji natáh-ne na tvarovací formu, vše zchladí, odřízne květináče od zbytku folie a vyrobené květináče resp. kontejnery uloží pneumaticky na paletu. Zbytky folie stroj rozdrtí, drť se uskladní, ná-sledně se dobarví na černou a tvoří základ vnitřní vrstvy v dalším cyklu. Tento stroj vyrobí za směnu např. milion hrnků velikosti 9 cm při obsluze jedním člověkem.

Závlahové systémy
Snad nemusím připomínat, že zálivka je v zahradnictví pracovně nejnáročnější práce a to počtem hodin i požadavkem na kvalitu personálu. Technické možnosti automatizace zálivky jsou známé, v zahraničí běžně používané, ale vyžadují některé úpravy dna všech druhů pěs-tebních nádob.Čím je pěstební doba delší, tím dokonalejší musí být provedení dna. Dno mu-sí být schopno umožnit vstup vody do substrátu v nádobě při zálivce a umožnit rychlý odtok přebytku vody ven. Musí tyto funkce splnit při všech způsobech závlahy – při kapkové zá-livce kapilárami shora, při zálivce nasáváním zdola i při systému příliv/odliv zdola.
Na příkladu výrobků značky TEKU uvedu detaily:
Nejjednodušší je tzv. „křížové dno“ s otvory ve dvou úrovních. Mnohootvorové křížové dno u větších průměrů má rovněž otvory ve více úrovních, navíc ve více řadách. Mnohootvoro-vé tvarované dno má otvory ve třech úrovních. Nejvíce otvorů mají větší kontejnery pro venkovní použití, které mají otvory navíc ještě na boku nádoby u dna.
Na výstavách je možné vidět nádoby pro venkovní použití, které mají dno i bok s otvory (vypadají jako bradavice). Účel bočních otvorů je vrátit kořeny rostoucí po obvodu nádoby zpět do nitra nádoby dostatkem vzduchu na obvodu. Principem jde o podobný systém, který používají lesní školkaři při předpěstování obalovaných sazenic na „vzduchovém polštáři“, kdy kořeny neprorůstají z nádoby dolů do podloží a tedy se při expedici neutrhnou.

Potisk a polep pěstebních nádob
Pěstební nádoby, které doprovází výpěstky až ke spotřebiteli se dají účelně použít jako nosi-če reklamy dodavatele či jako nosiče informace pro obchodníka a zákazníka. Stejného účelu lze dosáhnout aplikací obrázkových etiket s textem či polepem etiket s textem, resp. s čárkovým kódem, ale takové řešení je dražší a zvyšuje pracnost v pracovní špičce, která téměř vždy souvisí s expedicí. Navíc, takové označení je většinou neadresné, bez uvedení výrobce či dodavatele.
Při pořízení pěstebních nádob s přítiskem či polepem je výrobek označen již při nahrnková-ní. Tento způsob používají již i naši pěstitelé, v zahraničí je zcela běžným, zvláště při do-dávkách do řetězců.
Domnívám se, že u nás by našel uplatnění i v podnicích, které své výpěstky sami prodávají spotřebiteli. Zde by byla účinnost reklamy nejadresnější.

Racionalizace pěstování rostlin
Pěstební nádoby jsou nástrojem další racionalizace pěstebních technologií, nejen závlahy. V českém případě dokonce jejich použití nutí zahradníky k efektivnějším postupům. Není za námi tak daleko doba, kdy jsme používali dřevěné truhlíky na výsevy, množení, přepi-chování a manipulace s rostlinami včetně přepravy. Dnes jsou k dispozici výsevní misky několika rozměrů s lepšími hygienickými možnostmi. Pro množení či přepichování je k dispozici celá řada sadbovačů o různých hustotách a rozměrech jamky, sadbovače dělitel-né po jedné rostlině či po skupinách, skupina nazývaná PACK pro záhonové a balkonové rostliny s možností připojení madla při expedici. Sadbovače mají normalizované rozměry – 30 x 40 cm v paletovací tzv. Euro-normě či 30 x 50 cm v tzv. dánském systému (do pře-pravních CC-vozíků). Sadbovače vyhoví i požadavkům sázeních robotů při automatickém vyjímání sazenic z nich.
Při ručním sázení na hrnkovacích strojích umožní jednotná velikost kořenového balíčku ze sadbovače přesné nastavení stroje a vysokou výkonnost obsluhy, teoreticky až 3000 ks/hod.
Pro manipulace s květináči a kontejnery je k dispozici široký sortiment velikostí přenosek a přepravek, rovněž v uvedených normalizovaných rozměrech. Manipulační jednotkou pak není 1 – 2 květináče či kontejnery, ale jedna přenoska se 6 – 18 kusy.

Samozavlažovací truhlíky
Pod tímto označením se u nás prodává mnoho typů se „zaručeným“ výsledkem. Většina z nich má přísun vody mezi substrátem a zásobníkem vody zajištěn nasávacími knoty. Voda jimi proudí na principu kapilarity, jejich materiálové složení má velmi dobré sací parametry, takže voda je přesouvána stále a v dostatečném množství. Dobrý výsledek se dostaví v případě vzrostlého porostu v truhlíku, na osluněném stanovišti a za slunečného počasí. V jiném případě však rostliny potřebují vody méně a knotový systém neumí zpomalit přísun vody. Rostliny trpí přemočením. Pokud tento stav trvá více dní, poškodí se kořeny, rostliny strádají a mohou i uhynout. Zvláště u pelargonií k tomu dochází často, jde o xerofytní rost-linu a raději má přísušek.
Na trhu jsou k dispozici truhlíky s lepšími parametry, jsou však dražší (např. značka Tech-noplant). Mají rovněž zásobník na vodu, ale žádné knoty nebo jiné přímé propojení. Přesun vody se děje na principu rozdílu tenze (napětí) vodních par mezi dvěma prostředími, kdy je ve vzduchu na povrchu vodní hladiny 100% nasycení. Mezi hladinou vody a substrátem je mřížka, na které leží substrát s rostlinami. Nasycení půdy vodou je závislé na odběru vody rostlinami a odparu z povrchu půdy. Tenze par v půdě je tedy vždy nižší než nad hladinou a to je pohonem přesunu vody do substrátu. Regulátorem množství přesouvané vody je pak velikost rozdílu tenze par, čím je rozdíl větší, tím více vody se odpaří a přesune do kořenové zóny. Při rozdílu asi 20 % se pochod téměř a pod 10 % zcela zastaví. Když se substrát nasytí (není odběr rostlinou, napršelo do truhlíku, spotřebitel zalil truhlík shora apod.), přesun vo-dy se tak zastaví. Rostliny tedy v nepříznivých podmínkách netrpí.
Závěrem rád konstatuji, že na českém trhu je pro zahradníky velmi bohatý sortiment pěsteb-ních nádob. Nabídka je stejná, jakou mají naši zahraniční soutěžitelé, a nemůže tedy být důvodem pro konkurenční nevýhodu našich pěstitelů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *