Perspektivy ovocnářství

Plocha intenzivních ovocných sadů v České republice představuje plochu 18 198 ha, z toho je 16 593 ha plodných. Kolem 49 % našich sadů je přestárlých, ale na druhou stranu se zvýšil meziroční podíl mladých výsadeb ze 7,5 na 8,5 %. Od roku 1995, kdy byl vyhlášen program obnovy sadů, vinic a chmelnic, se s pomocí státu vysázelo 5538 ha, z čehož v roce 2003 1120 ha.

Každoročně se v druhé dekádě měsíce ledna setkávají naši ovocnáři pod záštitou VŠÚO Holovousy a OU ČR, která zastupuje 78 % aktivních pěstitelů a školkařů, na Ovocnářských dnech v Hradci Králové. Letošní rok, rok vstupu České republiky do EU, se podepsal i na zaměření odborného setkání. První den byl věnován především našim možnostem uspět v těžké zahraniční konkurenci. Podle slov Ing. Jaroslava Palase, ministra zemědělství ČR, bude datum 1. května 2004 dnem skutečného hospodářského připojení se ČR k Evropské unii. Pro mnohé to bude datum, ke kterému se stále více vznášejí nejrůznější otázky i obavy, co konkrétního nám vstup do EU přinese.
Přípravné období
Celý loňský rok MZe ČR věnovalo maximální pozornost přípravám na vstup do společné Evropy, byl dokončen dlouhý proces sjednocování právních předpisů. Oproti jiným sektorům, které ministerstvo spravuje, má ovocnářství možnost získat z evropských fondů ve větší míře podpory investic do úpravy, zpracování a distribuce produkce. K tomu potřebuje vysokou míru organizovanosti produkce a odbytu. V resortu ovocnářství zatím pracují čtyři odbytové organizace – ZN Fruit, Jihofrukt Velké Bílovice, CZ FRUIT a CZ VITA PLANT.
Jistě budeme muset odolávat zvýšenému tlaku ovoce ze stávajících zemí EU, ale i náš producent má možnost uspět na společném trhu. Evropská komise loni přijala nové nařízení, které umožňuje mezinárodní propojení producentských organizací a tím možnost využít již existující obchodní vazby.
Platební agentura a Státní zemědělský intervenční fond
Tok financí z EU do producentské sféry bude zprostředkovávat platební agentura a Státní zemědělský intervenční fond, který bude vykonávat i řadu dalších činností spojených s regulací poptávky a nabídky na trhu, s obchodem se třetími zeměmi nebo s agendou spojenou se vznikem a činností organizací producentů. Důležitým bodem bude i kontrolní systém, který je jedním z nejdůležitějších součástí nového systému. Kontrola bude zaměřena nejen na finanční toky, ale na dodržování všech pravidel hospodářské činnosti, funkce producentských organizací až po jakost samotné produkce.
Dotace a programy
Zvýšení konkurenceschopnosti našich pěstitelů podpořily i různé formy dotací jako obnova ovocných sadů, vybudování kapkové závlahy nebo podpora odbytových organizací výrobců ovoce a zeleniny. V rámci těchto podpor bylo v letech 1999 až 2003 vyplaceno téměř 24 mil. Kč. Dalším důležitým impulsem byl program Sapard, podopatření 1.1.2. – Rekonstrukce skladovacích kapacit pro ovoce a zeleninu, kdy bylo vyplaceno v letech 2002 a 2003 více než 93 mil. Kč. V rámci tohoto programu ČR čerpala nejvíce financí v rámci deseti nových přistupujících zemí. Skladovací kapacita v režimu ULO stoupla z 9 na 40 000 tun a dnes představuje 48 % z celkového objemu. Téměř 71 mil. Kč bude vyplaceno v období 2004 až 2006 na schválené , dosud neproplacené projekty.
Pro rok 2004 byl schválen dotační program Podpora integrovaných systémů pěstování ovoce, hroznů révy vinné a zeleniny, kde byla dotace stanovena do 3000 Kč/ha v kontrolovaném integrovaném systému pěstování. Platnost tohoto programu je do 30. 4. 2004. Po celý rok 2004 bude však pokračovat dotační program na podporu budování kapkové závlahy.
Mezi další využitelné dotační programy patří podpora udržování genetického potenciálu osiva a sadby, podpora ozdravování polních a speciálních plodin, podpora speciálního poradenství pro rostlinnou výrobu. Nemalé finanční prostředky jsou vynakládané v rámci Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu na rozvoj ovocnářství.
Organizace trhu
Po připojení České republiky k Evropské unii se změní nejen dotační systém, ale také organizace trhu. V unii je striktní komoditní uspořádání, které vychází z rozvojové politiky společné organizace trhu. Jednou z forem, jak stabilizovat trh , je podpora konkurence a rozvoje schopných producentských seskupení. Při splnění určitých podmínek je možné čerpat finanční prostředky – vývozní náhrady u vybraných druhů zboží, kompenzace za stahování ovoce z trhu nebo kompenzace rozvojových programů producentských organizací v rámci Operačních programů.
Podpůrné programy
Dále je možné využívat i celou řadu podpůrných programů v rámci Horizontálního plánu rozvoje venkova, kam je možné zařadit i produkci bezpečného a zdravého ovoce. Vždyť ovocnářství má nejen nezastupitelné místo v agrární politice ČR, ale zatím nedoceněné postavení v tvorbě naší krajiny. V rámci tohoto programu lze čerpat finanční prostředky na rozvoj venkova, na propagaci výrobků, ale také na podporu genetických zdrojů.
Cílem našich ovocnářů by měla být snaha zvýšit cenu produkce přidanou hodnotou, omezit vývoz průmyslových jablek, ale snažit se o jejich zpracování, provádět geografické značení původu apod. Uplatnění se na trhu nemusí znamenat nabízet masovou produkci, ale výrobek s přidanou hodnotou, vyšší kvalitou a tím zvýšit i konkurenceschopnost.
Další možnosti
Jaké další možnosti čekají ovocnáře? Zainvestovat v zemích, které se stanou brzy členy EU (Rumunsko, Bulharsko, Chorvátsko …) a kde je silná ovocnářská produkce. Podílet se na rozvojové pomoci EU v Africe, Asii, kde bude velká tržní příležitost.
Perspektivy českých ovocnářů
Jaké jsou perspektivy českých ovocnářů po vstupu do EU? Již 10. 2. byla nastartována diskuse o financích na dalších sedm let. Lze ji rozdělit do dvou pilířů. 1. pilíř se bude zabývat výdaji na tržní opatření a přímými platbami, včetně podpor odbytových družstev do roku 2013. Zatím není vyřešena problematika financování dalších států, které by měly vstoupit do unie v roce 2007 – Rumunsko, Bulharsko … 2. pilíř se bude týkat opatření na rozvoj venkova.
Naše možnosti se budou odvíjet i od naší produkce. Celková sklizeň v EU představuje 57 milionů tun, což je 12 % světové produkce. Mezi největší producenty EU patří Itálie (31 %), Španělsko (26 %). Produkce ČR dosahuje pouze 1 %. Podle slov Ing. P. Bližkovského jsme ovocnářský trpaslík, který vstupuje do skupiny Evropské unie. Produkce EU – 15 dosahuje 57 mil. tun, produkce EU – 10 pouze 6 mil. tun. Největším světovým producentem ovoce je Čína (11%), na druhém místě EU s 9 %. Ovoce se v EU podílí na zemědělské výrobě 7,7 %, což odpovídá 0,18 % HDP EU. V Evropské unii se 450 mil. obyvatel se vytváří 25 % světového HDP. Přes tato pro nás negativní čísla, však neznamená, že se nemůžeme uplatnit. V EU má každý dobrý výrobek zde svoje místo.
Pro a proti
Velké rezervy máme i v propagaci naší produkce. Velmi důležitou roli hraje účast na výstavách a veletrzích jako je Salima Brno, Hortikomplex Olomouc a Zahrada Čech v Litoměřicích. Již po několik let se v čase vánočním uskutečňuje akce – České jablko – dobrý skutek. V roce 2003 se této akce zúčastnilo 85 pěstitelů a obdarovalo 92 ústavů nebo domovů.
Musíme hledat další možnosti uplatnění ovoce – podporovat zvýšení spotřeby ovoce mírného pásma na úkor subtropického a tropického, podpořit zpracovatelský průmysl (celkový výnos švestek v ČR se pohybuje kolem 4000 tun, ale firma Jelínek zpracuje ročně 18 – 20 000 tun plodů).
Chceme-li uspět v Evropské unii, musíme každoročně:
*zrekonstruovat sady v rozloze 800 až 1100 ha,
* zavést nové technologie a podpořit ovocnářský výzkum,
* snížit náklady o 20 až 30 %,
* zvýšit výnosy a kvalitu ovoce pomocí intenzifikací, budování závlah a zavedení tržní odrůdové skladby ovoce,
* zajistit koordinovaný vývoz vlastní produkce a zvlášť podporu trhu přes odbytové organizace,
* podporovat integrovanou produkci SISPO,
* rozšířit uplatnění – užití ovoce u zpracovatelů a spotřebitelů, dodat k výpěstku přidanou hodnotu.
Jaké budou výhody ovocnářů po vstupu do Evropské unie?
* vyšší ochrana pro prvovýrobce ke třetím zemím – Rumunsku, Bulharsku,
* vyšší možnost odbytu kvalitních výrobků a specialit,
* vyšší cena – stabilita trhu, menší kolísání cen,
* jasně formulovaný legislativní rámec.
Jaké nevýhody budou čekat na ovocnáře?
* vyšší konkurence ze strany EU,
* zdražení produkce pro třetí trhy,
* silnější konkurence ze strany přistupujících zemí, především Polska.
Přesto, že naše ovocnářská produkce v rámci Evropské unie se pohybuje na úrovni 1 %, neznamená to, že se neuplatníme na trhu. Naše odbytové organizace musí být natolik silné, aby se úspěšně zapojily do obchodování a uplatnily naše speciality a produkci s přidanou hodnotou. Vždyť ten, kdo se nedostane na trh -–nebude.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *