Perspektivní cisty a další druhy středozemních rostlin

Mnohé druhy keřů a bylin z oblasti Středozemí patří mezi oblíbené zahradní a zejména nádobové rostliny. Nabízený sortiment je v posledních letech relativně široký. V zahradních centrech bývají nabízeny rostliny vhodné zejména pro pěstování v nádobách (Nerium oleander, Olea europaea, Rosmarinus officinalis aj.). Sortiment spolehlivě zimujících rostlin pro venkovní pěstování je ale poměrně úzký.

Klasickým příkladem známých a obvykle bez problémů zimujících rostlin může být Lavandula angustifolia a její kultivary nebo Salvia officinalis. Z větších keřů pak Cistus laurifolius. Tento druh je víceméně považován za jediný cist, který lze i v našich podmínkách venku úspěšně pěstovat. Sortiment venku pěstovatelných cistů ovšem může být o něco větší, tedy alespoň podle dosavadních výsledků pozorovaných v nových výsadbách v Botanické zahradě hl. m. Prahy v Troji.

Pěstební pokus 

Na jaře v roce 2011 zde byl vysázen záhon s použitím méně obvyklých a ne zcela spolehlivě zimovzdorných druhů středozemní flóry. Dominantními rostlinami byly právě cisty, dále pak sápy, kultivary levandule prostřední, santolíny aj. Rostliny byly pořízeny v renomované školce Oliviera Filippiho ve městě Méze v jižní Francii (http://www.jardin-sec.com/), věnované zejména středozemní flóře. Kritériem pro výběr byla deklarovaná mrazuvzdornost alespoň do –15 °C (u rodu Cistus, Phlomis a  Rosmarinus).

V botanické zahradě byly vysazeny na slunné (resp. některé druhy částečně polostinné) stanoviště do velmi dobře propustného substrátu s vysokým podílem drobného vápencového štěrku (asi 1/3 obsahu, frakce 1 až 3 cm). Během silných mrazů v předjaří 2012 byla celá plocha zakryta jednou vrstvou netkané bílé textilie. Ta byla použita i v zimě 2012/2013 od ledna až do začátku dubna). Zmíněné období holomrazů v předjaří 2012, kdy teploty klesaly až na –20 °C a po řadu dnů byl celodenní mráz, bylo pro řadu rostlin kritické. I přesto ale některé „na pohled“ choulostivější druhy a kultivary přežily zcela bez úhony.*

Text a foto Ing. Petr Hanzelka, Ph.D., Botanická zahrada hl. m. Prahy–Troja

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 9/2013.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *