Ovocnářům nepřeje počasí ani legislativa

V druhé polovině měsíce ledna se již tradičně pořádá setkání ovocnářů a pěstitelů ovocných dřevin. Letošní 55. ročník Ovocnářských dnů se konal ve dnech 17.–18. ledna v kongresovém centru Aldis v Hradci Králové. Organizátory dvoudenní vzdělávací akce, která je rovněž hojně navštěvována zástupci výzkumných ústavů, univerzit, státní správy a firem poskytujících služby v oblasti ovocnářství, je Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, s. r. o., a Ovocnářská unie ČR.

Slavnostního zahájení letošního ročníku Ovocnářských dnů se ujal ředitel Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousích (VŠÚO Holovousy, s. r. o.,) Ing. Jaroslav Vácha.
Ve stručnosti seznámil účastníky setkání s posláním ústavu. Výzkumná činnost je zde zaměřena na všechny ovocné dřeviny, které se pěstují na území ČR jako tržní kultury. Z širokého výzkumného záběru ústavu jmenujme např. studium vlivu podnoží na naštěpované odrůdy, využití explantátových kultur při ozdravování ovocných stromů či virologický výzkum u ovocných plodin. Úsek novošlechtění se zabývá především šlechtěním jabloní, třešní, meruněk a slivoní. Ve spolupráci se Semprou Praha, a. s., probíhá v Holovousích udržovací šlechtění všech v ČR registrovaných odrůd slivoní. V menším měřítku je zde udržovací šlechtění vybraných odrůd jabloní, hrušní, třešní, meruněk, jahodníku a některých podnoží. Ing. Vácha rovněž vyzdvihl důležitost prostorových a technických izolátů, které jsou zdrojem zdravého biologického materiálu pro následné množení. Kromě výzkumné a šlechtitelské činnosti se ústav zabývá produkcí školkařských výpěstků a poradenskou a signalizační činností včetně testování zdravotního stavu ovocných plodin. Jedním z poslání ústavu je rovněž vzdělávací a publikační činnost. Děje se tak formou vydávání odborné literatury, publikací článků a účastí na domácích i zahraničních seminářích a konferencích. VŠÚO Holovousy zajišťuje v rámci dalšího vzdělávání projekt – Vzdělávací program pro ovocnáře a školkaře, registrovaný pod číslem CZ.1.07/3.2.10/02.0036 z operačního programu spolufinancovaným z fondů EU Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradecký kraj.
Projekt je zaměřen na odborné profesní vzdělávání s cílem prohloubení, rozšíření, zvýšení, obnovení nebo udržení kvalifikace v oblasti ovocnářství.

Ovocnářství – rizikové odvětví zemědělství
Předseda Ovocnářské unie ČR Ing. Martin Ludvík seznámil účastníky ovocnářských dnů se situací v ovocnářství za minulé období. To v posledních letech nebylo nijak příznivé. Přestože v roce 2009 byla úroda uspokojivá, většina plodů byla poškozena silným krupobitím. Příčinou velice podprůměrné sklizně ovoce (121 019 tun) v roce 2010 bylo velice deštivé počasí. V měsíci květnu jsme mohli zaznamenat dešťové srážky, téměř každý den. Desítky hektarů byly zaplaveny a tisíce hektarů byly natolik nasáklé vodou, že na ošetření stromů proti houbovým chorobám nebylo možné nasadit mechanizační techniku. Deštivé podmínky rovněž zhoršily možnosti opylení peckovin, což se negativně promítlo do jejich výnosů. Přestože v loňském roce většina obyvatel uvítala brzký nástup jara, o to více byli překvapeni, s jakou silou udeřily pozdní jarní mrazy. Hluboký pokles teploty pod bod mrazu (až – 6 ºC) v období od 3. do 7. května výrazně poškodil květy jádrovin a plody peckovin. Z celé Evropy bylo nejrozsáhleji zasaženo nízkými teplotami právě Česko. Nejvíce byly poškozeny sady v severní části naší republiky, a to v pásmu od východu k západu. Výsledkem této mrazivé apokalypsy bylo poškození 6500 ha ovocných sadů a několik stovek hektarů jahodníkových ploch a 10 až 30% snížení kvality plodů jádrovin. Poškozené sklizené plody nemohly putovat na přímý konzum, za čtvrtinovou cenu byly vykoupeny na zpracování. Ztráta, kterou jarní mrazy způsobily, tak přesáhla částku 500 mil. Kč.
Jako možnosti ochrany vůči poškození jarními mrazy uvedl Ludvík např. protimrazové závlahy, které jsou však velice náročné na spotřebu vodu. Další prostředek uvedl použití svící. Vzhledem k jejich nákladnému provozu (zvýšení teploty o dva až tři stupně znamená investici asi 40 000 Kč/1 ha) jsou vhodné především na malé plochy a u plodin s vyšší přidanou hodnotou (např. třešně, meruňky). Jednou z variant je rovněž použití vrtulníků k promíchání vzduchu z vyšších vrstev atmosféry do nižších. Zmiňované způsoby ochrany jsou však vhodné při poklesu teplot do –2 až 3 ºC.
Možnosti pojištění proti poškození mrazy jsou velice omezené. Dlouhodobě jsou pojistitelné pouze jahody a od roku 2009 jablka, veškeré ostatní ovocné komodity jsou nepojistitelné. Bohužel na nepojistitelná rizika nelze získat dotaci z programu Zemědělské pojištění.

Produkce ovoce v ČR
Nejpěstovanějším ovocným druhem stále zůstávají jabloně. V loňském roce celková úroda této komodity dosáhla 79 134 tun. Nepříznivé počasí mělo za následek meziroční propad sklizně o 23 procent, proti pětiletému průměru až o 42 procent. Mírný nárůst za pětileté období (o 3 %) byl v loni zaznamenán u švestek. Přestože domácí úroda jablek byla podprůměrná, na jejich výkupní cenu to nemělo žádný vliv. Domácí ceny totiž kopírují vývoj cen v Evropě. Zde však byla úroda za rok 2011 srovnatelná s pětiletým průměrem (téměř 10,5 miliony tun), což vedlo ke snížení cen. Tento propad cen se odrazí na tržbách jablek ztrátou 350 až 400 milionů korun.
Příznivé není ani zjištění ve spotřebě ovoce. V roce 2010 činila roční konzumace čerstvého ovoce 85 kg na osobu, což je nejméně od roku 2005. Negativní čísla jsou i v roční spotřebě jablek – 22,5 kg na osobu, nejmenší spotřeba od roku 2001. Pokles byl zaznamenán i u spotřeby ovoce mírného pásma 46,98 kg na osobu za rok, nejméně od roku 2002. K dalšímu snížení spotřeby ovoce rozhodně přispěje zvýšení DPH.

Ekologické sady jsou in
Ve stručnosti seznámil Ing. Martin Ludvík posluchače Ovocnářských dnů se situací v ekologických sadech.
Současná výměra těchto sadů je 6350 ha. Hospodaření v ekologických sadech se řídí novelou NV č. 79/2007 (282/2011 Sb.)
Nejpěstovanějším ovocným druhem v podmínkách ekologického hospodaření jsou jabloně (34 %), slivoně (18 %), meruňky (13 %), višně (8 %) a třešně (6 %). Nejpěstovanější odrůdou jablek v ekologických sadech je ´Idared´ a ´Spartan´. Podle registru sadů ÚKZÚZ se nejvíce ekologických sadů nachází v Jihomoravském a Zlínském kraji. Ing. Ludvík upozornil, že ekologické ovocnářství je systém hospodaření, který vede především k produkci bioovoce, a ne pouze k údržbě krajiny, s čímž se více setkáváme.

Od pojištění až po výživu sadů
Ovocnářské dny nejsou pouze místem vzájemného setkání, plní funkci především vzdělávací a informativní. V rámci dvou dnů zazněla řada zajímavých přednášek a prezentací od předních domácích a zahraničních odborníků. S výsledky výzkumu a přínosy biotechnologických plodin pro ovocnářství a uvolnění švestky ´Honey Sweet´ k pěstování seznámil účastníky doc. Ing. J. Polák, DrSc., z VÚRV, v. v. i., Praha- Ruzyně. Neméně zajímavé byly zkušenosti s novými odrůdami jabloní a slivoní v severním Německu prezentované Dr. R. Stehrem z Německa.
Problematice výživy ovocných sadů a mechanizovanému řezu v ovocných sadech se věnoval L. Jahae, poradce Top Fruit Consultancy Ltd., z Velké Británie. Nové odrůdy a moderní postupy pěstování jahodníku představil v Hradci prof. Dr. hab. E. Žurawicz z polského ovocnářského institutu. Nové možnosti zemědělského pojištění prezentoval na Ovocnářských dnech Ing. J. Havelka, ředitel Renomia AGRO, Praha.
Vzhledem k obsáhlosti výše zmiňovaných témat se jim
budeme podrobněji věnovat v následujících číslech časopisu.

Ovocnářská unie ČR slaví
V dubnu oslaví Ovocnářská unie ČR (OUČR) – zájmové sdružení ovocnářů a školkařů produkující ovocné výpěstky, dvacet let od svého založení. Jedním z cílů OUČR je racionální koordinace výroby, odbytu, zpracování a skladování ovoce, jeho celkové využití na tuzemském i zahraničním trhu při zachování kvality, zdravotní nezávadnosti a cenové dostupnosti ovoce. Unie hájí a prosazuje profesní zájmy svých členů při jednáních s ministerstvy, Parlamentem ČR, dalšími úřady, odbornými školami a institucemi. V současné době unie sdružuje 508 členů, kteří hospodaří na 12 400 ha intenzivních ovocných sadů. OUČR má regionální členění (Ovocnářská unie Moravy a Slezka, Unie ovocnářů Severočeského regionu, Středočeská unie – ovocnářské a školkařské družstvo, Východočeská ovocnářská unie, Unie ovocnářů jižních a západních Čech a VŠÚO Holovousy, s. r. o.). Podle odborného členění se členové unie profilují v následujících svazech: Svaz pro integrované systémy pěstování ovoce (SISPO), Svaz mladých ovocnářů, Školkařský svaz a Svaz skladovatelů ovoce. Sekce služeb se zabývá poradenskou a propagační činností, vydává odborná periodika, spravuje webové stránky, které aktuálně informují nejenom o dění v unii, ale poskytuje i informace týkající se např. dotací či registru pesticidů. OUČR se aktivně podílí na vzdělávání odborné i laické veřejnosti. Z vydaných metodik, publikací a tiskovin jmenujme např. Přehled odrůd jádrovin a peckovin, jahodníků a drobného ovoce či Metodiku po integrované systémy pěstování ovoce. Unie rovněž podpořila vydání knihy prof. Ing. Jana Goliáše, DrSc., Skladování ovoce v řízené atmosféře. Členové unie se nemalou měrou podílí na propagaci pěstování českých odrůd a konzumaci u nás vypěstovaného ovoce. Děje se tak formou pořádání seminářů a výstav na regionální úrovni. Velice pozitivní ohlasy a návštěvnost mají ovocnářské akce, jakými jsou např. Slavnosti květů či plodů.

Text a foto Arnošt Jílek

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *