Ovocnářský rok 2003 v ČR

Současné ovocnářství je charakterizováno poklesem ploch ovocných sadů, především u extenzivních a roztroušených výsadeb. Z celkové plochy ovocných sadů ČR - asi 48 000 ha je evidováno ÚKZÚZ OTK Brno v roce 2003 18 169 ha intenzivních sadů, což je oproti roku 1989 pokles o 4 900 ha.

K této ploše ještě musíme započítat plochu asi 150 tis. ha zahrad a zahrádek, na kterých drobní pěstitelé produkují ovoce a zeleninu pro vlastní spotřebu a částečně také i pro prodej. Spotřeba ovoce obyvateli ČR se pohybuje na úrovni 60 – 70 % států EU a v roce 2002 byla na úrovni 75 kg na osobu a rok, z toho připadalo 45 kg na ovoce mírného pásma a 30 kg na jižní ovoce.
Z celkové plochy intenzivních ovocných sadů je 16 593 ha plodných a 1605 ha mladých, dosud neplodných výsadeb. V plodných ovocných sadech jsou nejvíce zastoupeny jabloně – 8889 ha, ostatní ovocné druhy mají podstatně menší plochu, višně – 1821 ha, meruňky – 1632 ha, broskvoně – 1 249 ha, drobné ovoce – 1 405 ha, třešně – 692 ha, slivoně – 624 ha a hrušně – 253 ha. Nových výsadeb bylo od roku 1995, kdy byl zaveden dotační titul 1C MZe ČR na obnovu sadů, vinic a chmelnic 4962 ha, z toho vysazeno asi 50 % jabloní. V jednotlivých letech bylo vysazeno 1995 – 633 ha, 1996 – 854 ha, 1997 – 383 ha, 1998 – 238 ha, 1999 – 522 ha, 2000 – 581 ha, 2001 – 505 ha, 2002 – 552 ha, 2003 – 1186 ha. Současně bylo za stejné období vyklučeno celkem 4559 ha sadů, z toho nejvíce jabloní – 1914 ha, meruněk – 868 ha a broskvoní – 811 ha. Zejména u ovocných komodit meruňky a broskvoně je současná situace velmi obtížná a je nutné perspektivně radikálně změnit v nových výsadbách jak pěstitelskou technologii, tak i odrůdovou skladbu. Celková věková struktura je stále nevyhovující, celkový podíl sadů v poklesu plodnosti se pohybuje kolem 50 %. Nejhorší situace je pak u drobného ovoce, jabloní a broskvoní. Podle evidence ÚKZÚZ je v ČR 911 ovocnářských subjektů s průměrnou výměrou asi 20 ha intenzivních sadů. Vlastnickou a uživatelskou strukturu pěstitelů tvoří v největší části právnické osoby typu a. s., spol. s r. o., v. o. s. – 143 podniků a 52 % z celkové plochy. Druhou největší část sadů obhospodařují fyzické osoby – 713 subjektů a 27% podílem z plochy. Zemědělských a ovocnářských družstev je celkem 42 a mají 20% podíl z celkové plochy. Státní podniky a instituce – 13 subjektů zaujímá z celkové plochy pouhé 1% plochy.
Klimatické a povětrnostní podmínky roku 2003 byly celkově na celém území ČR částečně rozdílné podle pěstitelských oblastí, teplotně však vysoce nadnormální a srážkově hluboce deficitní. Průběh teplot v zimním období se pohyboval mírně nad teplotním normálem a plošně nedošlo k žádnému poškození ovocných dřevin zimními mrazy, částečné poškození bylo pouze lokální. Po velmi srážkově bohatém podzimním období roku 2002 byly zimní srážky nízké a tento trend pokračoval až do začátku léta. Byl zaznamenán regionální výskyt bouřek s kroupami, které také lokálně poškodily ovocné kultury. Teploty v jarním období byly v rámci normálu, počátek i další průběh léta mimo první červencovou dekádu byl teplotně vysoce nadnormální s minimálními vodními srážkami. Tímto došlo i k značnému urychlení vegetační doby, asi o 14 dní proti dlouhodobému normálu. Urychlení vegetace se projevilo v uspíšení sklizně višní, meruněk a broskví. U broskvoní došlo navíc ke značnému zkrácení doby sklizně jednotlivých odrůd a většímu překrývání termínu sklizně u jednotlivých odrůd. Vysoké, až tropické teploty a minimální srážky způsobily vysoký vláhový deficit ovocných dřevin, především broskvoní, švestek, jabloní a hrušní s negativním vlivem na výši a kvalitu sklizně. Tropické počasí se projevilo snížením průměrných výnosů, v menší velikosti plodů a vyšším opadem plodů ze stromů. Negativní dopad byl vyšší na lehčích a výsušných půdách, v sadech bez vybudované závlahy a především u zimních odrůd jabloní s dlouhou vegetační dobou.
Z výskytu houbových chorob byl malý výskyt moniliového úžehu květů u meruněk, višní a třešní. Na začátku vegetačního období byl v některých rajónech zaznamenán silný infekční tlak strupovitosti jabloní a hrušní. Od začátku vegetace se projevil silný infekční tlak padlí jabloňového i amerického padlí angreštového. Ze škůdců způsobila největší problémy mšice jabloňová a jitrocelová, v některých oblastech a na citlivých odrůdách jabloní byl silný výskyt vlnatky krvavé. Letová aktivita obaleče jablečného byla enormně vysoká – zaznamenána v několika silných vlnách během celé vegetační doby.
Celková prognóza produkce ovoce i sklizeň v roce 2003 v ČR z intenzivních sadů byla na úrovni dlouhodobého normálu. Podobně tomu bylo u jednotlivých druhů s výjimkou prognózy sklizně u meruněk, která z dlouhodobého normálu byla nadprůměrná a ve srovnání s rokem 2002 asi šestinásobná. Základním ovocným druhem jsou jabloně, jak z hlediska množství produkce, tak i z hlediska plochy plodných sadů. Největší plochu zaujímají odrůdy: ’Idared’ (1980 ha), ’Golden Delicious’ (1937 ha), ’Spartan’ a ’Mac Intosch’ (988 ha), skupina podzimní odrůdy (565 ha), skupina ostatní zimní odrůdy (530 ha), ’Šampion’ (509 ha), ’Rubín’ (491 ha), skupina ’Jonagold’ (358 ha), ’Gloster’ (331 ha), skupina ’Red Delicious’ (276 ha), ’Melrose’ (165 ha). Celá široká skupina asi 40 rezistentních odrůd jabloní zaujímá plochu 420 ha, z toho odrůda ’Melodie’ 110 ha. Vzestupný trend plochy mají odrůdy ’Golden Delicious’, ’Idared’, ’Rubín’, ’Šampion’ a ’Jonagold’, naopak odrůdy ’Spartan’, ’Red Delicious’ a ’Jonathan’ mají výrazně sestupný trend. Letošní celková sklizeň jablek je na úrovni 152 479 t s výnosem 17,15 t/ha, v roce 2002 se sklidilo 163 387 t jablek s průměrným výnosem 18,3 t/ha. Z jara byla zaznamenána u jabloní různá násada květních pupenů, což úzce souvisí i s různě vysokými sklizněmi podle odrůd v předcházejících letech. Nejvyšší výnos byl dosažen u odrůd ’Idared’ (23,35 t/ha), u skupiny ’Jonagold’ (23,35t/ha), ’Šampion’ (20,8 t/ha), ’Gloster’ (20,16 t/ha). Nejnižší výnos byl dosažen u skupiny letních odrůd – 10,9 t/ha, skupina podzimních odrůd dosáhla 12,56 t/ha a ’Coxova’ – 13,83 t/ha.
U hrušní se dosáhl průměrný výnos 6,07 t/ha, což bylo prakticky na úrovni dlouhodobého průměru, při celkové sklizni 1536 t. V roce 2003 měly stromy hrušní přibližně stejnou násadu květních oček jako v předešlých letech. Za posledních 10 let dosažený průměrný výnos byl nejvyšší v roce 2000 – 11,2 t/ha, podobně jako u jabloní – 21,6 t/ha.
Třešně měly všeobecně dobrou násadu květů, ale odkvět byl především u pozdních odrůd v důsledků prochlazení květů a poškození květů mrazíky a nepříznivého průběhu počasí špatný. Moniliový úžeh v intenzivních sadech třešní nebyl prakticky zaznamenán. V důsledku vyšších teplot byl také vyšší výskyt mšic na třešňových stromech. Dosažený výnos 2,54 t/ha byl pod dlouhodobým průměrem, celková sklizeň byla ve výši 1 759 t.
Višně měly průměrnou násadu květních oček, odkvět byl dobrý s výjimkou odrůd maďarského původu, u nichž byly květní orgány poškozeny jarními mrazy. Výskyt moniliového úžehu květů byl minimální, a to pouze u citlivějších odrůd. Sklizeň byla na úrovni 8921 t při průměrném výnosu 4,9 t/ha, což bylo nad dlouhodobým průměrem.
Meruňky měly všeobecně vysokou násadu květů, především u stromů v produkčním věku a u mladých stromů, nižší násada byla u odrůdy ’Velkopavlovická’. V době květu byly velmi malé dešťové srážky a tím i infekce moniliového úžehu květů byla malá, přesto u chemicky neošetřených stromů, citlivých odrůd k moniliovému úžehu, došlo k významnému poškození květů a jednoletých výhonů. Poškození květů pozdními jarními mrazíky bylo pouze malé a lokální a neprojevilo se na výši sklizně. Všeobecně měly stromy meruněk velmi vysoký počet plodů s malou hmotností. Dosažená sklizeň ve výši 3,04 t/ha byla druhou nejvyšší sklizní za posledních 10 let, přičemž nejvyšší byla v roce 1996 a to 4,0 t/ha.
Broskvoně měly všeobecně dobrou násadu květů. Kadeřavost listů broskvoní byla zaznamenána v malé míře a pouze ve výsadbách s nízkou úrovní chemické ochrany. Celková výše sklizně byla na úrovni 6.989 t, při 5,6 t/ha,.což je sklizeň nad dlouhodobým normálem, který je na úrovni 4,4 t/ha.
U slivoní byla velmi bohatá násada květních oček, mimo odrůdy švestky ’Domácí’. Výskyt mšic byl zejména v teplých oblastech abnormální a také intenzita letu obaleče švestkového v teplých oblastech byla velmi vysoká a mohla způsobit při nedostatečné chemické ochraně vysoké napadení plodů. Celková sklizeň byla 3613 t při 5,8 t/ha, což je nad dlouhodobým průměrem. Vyšší výnosy byl dosaženy u skupiny odrůd ’Čačanska’ a ’Stanley’.
Drobné ovoce mělo násadu květenství všeobecně dobrou, ale po odkvětu se projevilo částečné sprchnutí u odrůd černého rybízu, částečně červeného a minimálně u bílého rybízu. U angreštu byl zaznamenán mimořádně silný infekční tlak amerického padlí angreštového, což se projevilo nejen na letorostech a listech, ale zejména na plodech. Znehodnocení dosahovalo v neošetřených výsadbách až 80 % plodů, v chemicky ošetřených výnosech nebyl prakticky žádný výskyt. V některých výsadbách rybízu byly zjištěny příznaky virového zvratu rybízu. Celková sklizeň u skupiny drobné ovoce byla na úrovni – 2964 t, což je pod dlouhodobým normálem. Průměrné výnosy byly dosaženy ve výši 2,3 t/ha u rybízu červeného a bílého, 1,4 t/ha u rybízu černého, 3,5 t/ha u angreštu a 2,3 t/ha u malin.
Každou prognózu sklizně ovoce i skutečně dosaženou sklizeň ovoce v konkrétním roce u vytrvalých kultur musíme hodnotit z pohledu více let po sobě a nikoliv pouze ve srovnáním s předešlým rokem.
Všechny výnosy jsou průměrem dat ze všech provozních výsadeb v ČR tak, jak je jednotliví pěstitelé zasílají na MZe ČR, kde se pak tyto data zpracovávají a vyhodnocují.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *