Ovocnářský a vinařský cestopis – Australský svaz – I. díl

Rozloha: 7 692 438 km2 Počet obyvatel: 22 822 185 HDP na obyvatele: 40 836 USD (2011) – bez externích území Poloha země: kontinent Austrálie a ostrovy v Tichém a Indickém oceánu Hlavní město: Canberra Největší město: Sydney Přírodní a klimatické poměry Nejnižší bod: –15 m n. m. Nejvyšší bod: 2745 m n. m.

Austrálie je jediný stát na světě, který zaujímá plochu celého kontinentu. K této ploše ještě přináleží jižně položený velký ostrov Tasmánie a dále bezpočet ostrovů. Vzhledem k rozlehlosti území, kdy země je plochou na šestém místě na světě a geografickému umístění se zde nachází všechna klimatická pásma. Teplotně patří většina země k teplejší až horké oblasti. Maximální teploty byly zaznamenány více než 50 °C ve vnitrozemí a nejnižší –23 °C v horských oblastech jihovýchodu kontinentu. Po Antarktidě je Austrálie nejsušší kontinent v měřítku průměru srážek. Jen 20% území Austrálie má roční srážkové úhrny nad 600 mm, což znamená, že při velkém odparu jsou na většině území nedostatečné. Na některých místech jsou srážky pod 200 mm ročního průměru a to zvláště ve vnitrozemí. Naopak na severovýchodě byly zaznamenány roční srážkové úhrny v množství přesahující neuvěřitelných téměř 12 500 mm. Na většině území se jedná o srážky dešťové a na části území, hlavně vyšších poloh jihovýchodu, se vyskytují i sněhové.
Po stránce pedologické má Austrálie nejméně kvalitních zemědělských půd ze všech obydlených světadílů, ale vyskytují se zde v podstatě všechny půdní typy.

Ovocnářství a vinohradnictví
Do doby počátků osídlování území australského kontinentu a Tasmánie Evropany původní obyvatelstvo zde díky svému nomádskému způsobu života nepraktikovalo zemědělství a tím ani pěstování ovoce. Rozšířený byl však sběr dužnatého i skořápkového ovoce četných, původních často i endemických druhů. Ovocnářství se zde začalo více rozvíjet v 19. století, zejména po zabydlení osadníků z druhé vlny kolonizace, neboť původně se jednalo o trestanecké kolonie. K pěstitelům evropského původu se záhy připojili pěstitelé původem z Číny, zvláště v případě tropických druhů ovoce. Nejdříve se započalo s komerčním pěstováním ovoce na jihovýchodě, následovala západní a severovýchodní část dnešní Austrálie. Zpočátku bylo ovoce určeno k uspokojení potřeb pěstitelů a jejich okolí, postupně se rozvíjel obchod v rámci jednotlivých částí Austrálie a posléze započal i export s dominantním trhem Velké Británie. Po jejím vstupu do EU se export přeorientovává na asijské trhy. Ovocnářství i vinohradnictví jsou obory v Austrálii provozované většinou na vysoce profesionální úrovni. Na rozdíl od vinohradnictví je však produkce ovoce určena především pro domácí účely. Problémem australského ovocnářství je poměrně drahá pracovní síla, která ztěžuje uplatnění místního ovoce na mezinárodním trhu. Velice přísná jsou místní fytosanitární a ochranářská opatření, která naopak znesnadňují přístup ovoce z jiných zemí na tamní lukrativní trh. Tato opatření jsou praktikována mnohdy i v případech pohybu ovoce mezi jednotlivými částmi samotné Austrálie. Za dvě století existence ovocnářství prošlo toto odvětví velkými změnami z hlediska druhové produkce. Nejdříve byly pěstovány především druhy ovoce mírného a subtropického pásma pěstovaného v Evropě, dále tento sortiment byl obohacen banánovníkem a dalšími hlavními tropickými druhy spolu s druhy mírného pásma původem z Číny. Následně došlo k domestikaci místního ovocného druhu – makademie a přílivu dalších druhů ovoce z celého světa. Z Austrálie pak pochází i mnoho odrůd různých druhů ovoce, které se staly rozšířené mezi pěstiteli v četných zemích světa a totéž platí o agrotechnických postupech a výsledcích vědeckého výzkumu. V ČR se též pěstují některé původně australské odrůdy, jmenovitě například odrůda jabloně ´Granny Smith´ a odrůda borůvky ´Brigitta´. V posledních desítiletích probíhá převod některých původních planých australských druhů do komerčních systémů pěstování a tak Austrálie může potenciálně obohatit světové trhy o nové druhy ovoce.

Přehled ovocných druhů
Vinná réva
První réva vysázená na kontinentu byla z řízků původem z jihu Afriky a Brazílie v roce 1788 hlavně pro sklizeň stolních hroznů. Po počátečních mnohých nezdarech pěstování hlavně díky přítomnosti antraknózy ve vlhkých oblastech okolo Sydney se první vína začala vyrábět až po roce 1820 v sušších oblastech ve vnitrozemí. Zvláště v druhé polovině 19. století nastává expanze v zakládání vinic a produkci vína s příchodem nových osadníků z různých zemí Evropy. Kvůli dopravě dolihovaná vína se začínají vyvážet do Velké Británie. Od roku 1875 začal vinohrady jihu Austrálie, hlavně státu Victoria pustošit révokaz. Rozvoj pěstování v různých regionech na území dnešní Austrálie byl podpořen i jejím tehdejším rozdělením na jednotlivé kolonie s různými úředními a celními bariérami mezi nimi.
Text a foto Bc. Jiří Kaplan

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 4/2012

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *