Ovocnáři, sdružujte se

Ovocnářům vstup do Evropské unie neublíží, ujišťoval své kolegy předseda profesní organizace Jaroslav Muška minulé úterý na tradičním lednovém setkání v Hradci Králové. Patnácti měsíců, které nás od členství dělí - při souhlasném hlasování občanů, by ale měli co nejvíce využít.

Především obnovovat přestárlé sady, snižovat náklady, spojovat se do odbytových center. Od státu zase pěstitelé chtějí, aby jim pomohl v propagaci domácího ovoce prostřednictvím slibovaného marketingového fondu. Sami si už zaplatili billboardovou kampaň.
„Zatímco my jsme se Evropské unii otevřeli už v roce 1993, ona se nám otevře naším vstupem,“ zdůraznil předseda Ovocnářské unie Jaroslav Muška. Jak je Česká republika pro EU důležitým odbytištěm, dokumentoval Dominique Gainard, který je předsedou komise COPA/COGECA pro ovoce a zeleninu. „Mezi zeměmi, kam v letech 1999 až 2001 směřovalo ovoce z unie, je Česko na pátém místě s podílem 6,4 procenta. První je Švýcarsko se 16 procenty, před vámi je Polsko, Rusko a USA. Zatímco z EU se k vám dovezlo 300 tisíc tun ovoce, opačně to byla třetina,“ porovnal Gainard, jinak také pěstitel jablek v domovské Francii. Doplnil rovněž údaje o obchodu s ovocem za desítku kandidátských zemí: jejich podíl na dovozu do EU činil ve zmíněném období 5,7 procenta, avšak v opačném směru dosáhl 36 procent.
Ministr zemědělství Jaroslav Palas ovocnáře vybídl, aby využili vývozních možností za rovných podmínek, které má přinést další liberalizace obchodu s unií. „Dokažte již nyní, že jste konkurenceschopní,“ pronesl poté, co přislíbil vzájemné zrušení cla u moštových jablek, čerstvého a zmrazeného bobulového ovoce, některých peckovin, jablečného koncentrátu a ostatních ovocných šťáv od letošního 1. března. Stejně jako prezident Agrární komory ČR Václav Hlaváček označil ministr připravovaný marketingový fond za klíčovou věc a připustil, že se v tomto směru zaspalo. „Třeba Maďaři tento fond úspěšně využívají už třetí rok,“ poznamenal Palas.
Mezi našimi občany je podle Mušky potřeba více propagovat i ovoce mírného pásma. „Několikaleté srovnání ukazuje, že se daří posilovat spotřebu jablek na úkor banánů a pomerančů,“ konstatoval. Posteskl si ale, že se v rozpočtu MZe nenašly pro letošek peníze na podporu kvalitní produkce ovoce pěstovaného v integrovaném systému – tzv. SISPO.
U ministra Palase hledal předseda Ovocnářské unie ČR zastání pro dotování obnovy ovocných sadů i po našem vstupu do EU, se kterým má skončit. „Díky státní podpoře se od roku 1995 obnovilo 4400 hektarů, z toho v loňském roce 765 hektarů. Poprvé jsme tak splnili potřebný rozsah obnovy, který by měl být každý rok 700 až 900 hektarů,“ řekl Muška. Ocenil, že dotace na výsadbu stoupne v letošním roce ze 30 na 50 procent nákladů. Zánik současného dotačního titulu na obnovu sadů po přičlenění k EU podle Palase neznamená, že se v ní nebude moci pokračovat. „Ideální by bylo ročně vysázet 800 až 1000 hektarů, abychom měli příznivou věkovou strukturu sadů,“ dodal.
Ovocnářů se přímé platby z Bruselu netýkají, finanční podpory budou moci získat jen prostřednictvím uznaných organizací producentů. Zatímco Palas označil stav ve sdružování ovocnářů za velmi dobrý v porovnání s ostatními odvětvími, Muška ale tak spokojen není. Dnes u nás fungují tři odbytová družstva – CZ Fruit, ZN Fruit a Jihofrukt. Hlavně jejich představitele upozornil Jaroslav Zíka z MZe, aby si dokonale prostudovali právní předpisy unie, kterých je pro sektor ovoce a zeleniny celkem 476 včetně novel, z toho 27 nařízení se přímo týká organizací producentů. „U ovoce nebudou uznány ty, které mají méně než 15 členů s obratem pod 15 milionů korun, nebo méně než pět producentů s obratem nižším než 30 milionů korun,“ sdělil. V EU mají ovocnáři podle Zíky 300 organizací s průměrným obratem 282 milionů korun. „Nejdále jsou Nizozemci a Belgičané, kteří prodávají přes odbytové organizace 70 procent produkce. Díky tomu jde do těchto zemí i hodně peněz z Bruselu,“ zdůraznil zástupce COPA/COGECA. Průměr unie v „organizovanosti ovocnářů“ 40 procent označil za nedostatečný.
Lukáš Víšek z Delegace Evropské komise ovocnářům řekl, že také oni mohou mít přístup ke strukturálním fondům. „Bude ale záležet na české vládě, jak ovocnáře zahrne do programů,“ poznamenal. Šanci uplatnit se na společném trhu mají podle Víška hlavně české komodity s vysokým podílem ruční práce, neboť mzdy u nás budou nadále podstatně nižší než v unii.
Naše ovocnáře trápí, že z tuzemského zpracovatelského průmyslu zbylo doslova torzo. Stát by mu měl pomoci, aby tu vznikaly třeba i malé sušárny ovoce, výrobny šťáv či mrazírny, běžné v EU, zdůraznil jeden z pěstitelů. „Vím, že stav není dobrý, ale podpora zpracovatelského průmyslu tu druhým rokem je. A malé zpracovny asi nevznikají proto, že struktura našeho zemědělství je jiná,“ reagoval ministr Palas.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *