Ovlivnění jarních mrazů vegetačními bariérami a reliéfem terénu

Výraznější ztráty na produkci ovoce a hroznů způsobené jarními mrazíky zejména v posledních dvou letech vyvolaly mezi pěstiteli i odbornými pracovníky poměrně značný zájem o možnosti alespoň částečné eliminace jimi napáchaných škod. Kromě vyloženě technických řešení, vnášejících do prostoru skryté anebo zjevné teplo, popřípadě omezující jeho ztráty do atmosféry, lze pasívně přispět k lepší ochraně teplomilných kultur výběrem vhodného stanoviště, popřípadě vytvořením anebo odstraněním vegetační bariéry.

Většinu škodlivých jarních mrazů v našich podmínkách představují radiační mrazy, tvořící se po vpádu studeného vzduchu ze severních směrů. Jelikož je studený vzduch relativně těžší než teplý, vytvoří se v něm oblast vysokého tlaku, ve které dochází k ubývání oblačnosti a snižování rychlosti větru prakticky až do bezvětří. Jak vyplývá ze synoptických map, nejinak tomu bylo i během jarních mrazů ve dnech 21. 4. a 10. 5. v roce 2017. Pokud k takové situaci dojde, zemský povrch začne ztrácet energii prostřednictvím dlouhovlnného záření a jelikož rychlosti větru jsou nízké, začne se ochlazovat i přilehlá vzduchová vrstva. V tomto okamžiku mají nevýhodu rovinaté terény, popřípadě terény velmi málo ukloněné, jaké se vyskytují buď ve vrcholových částech, anebo naopak v údolních částech. Na svazích je pak situace trochu jiná, i zde se vzduch sice ochlazuje od zemského povrchu, avšak jakmile dosáhne určité mocnosti a teplotního rozdílu oproti okolnímu vzduchu, začne pomalu stékat do níže položených částí terénu.

Text a foto:

RNDr. Tomáš Litschmann, Amet, Velké Bílovice

Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 2/2018.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *