Oteplování planety a zelinářství

Během posledních 100 roků se zvýšila průměrná teplota atmosféry asi o 1oC. Ačkoliv Země prodělávala vždy různé teplotní cykly, shodují se vědci na základě počítačových modelů vývoje atmosféry na tom, že nynější změny jsou vyvolány lidskou činností.

Dokladem toho je zvýšení obsahu dioxidu uhličitého v atmosféře za uplynulých 200 let o 30 %, připisované spalování fosilních paliv. Kdyby se tento plyn v naší atmosféře vůbec nevyskytoval, teplota na Zemi by byla o 30 oC nižší a život by na ní v podobě, jakou ji známe nyní, nemohl existovat.
Absolutní odpověď na možné změny nemohou dát ani sebe rozsáhlejší počítačové modely. Podle závěrů těchto prací lze očekávat v následujícím století zvýšení teploty o 1 až 4 oC, což se projeví větší frekvencí letních veder. Zimy a podzimy by měly být deštivější a rozložení srážek odlišené od dneška. Četnější má být výskyt bouřek a přívalových dešťů. Za určitý indikátor lze považovat např. reintrodukci révy vinné, která byla rozšířena ve Velké Británii za římských dob. Jarní mrazy a špatné dozrávání bránily jejímu pěstování. Během posledního desítiletí se díky změnám teploty její plochy zdvojnásobily a dosáhly 800 ha.
V zelinářství je nepříjemným důsledkem mírnějších zim zlepšení podmínek pro rozvoj některých chorob a škůdců, což zvyšuje náklady na ochranu porostů zeleniny. Dalším důsledkem je nárůst požadavků na zavlažování zeleniny. Statistické údaje o spotřebě závlahové vody dokladují její narůstající spotřebu vlivem větších letních veder. Tento trend je do jisté míry zastírán požadavky obchodních řetězců na konzistenci přísunu vysoce jakostní zeleniny, což je spojeno přirozeně s většími nároky na závlahu. Již v současné době sílí tlak na snížení spotřeby vody na závlahu a stoupající nároky na její ochranu. Projevuje se to nejen celou řadou různých omezení, ale i zvyšováním sazeb za odběr vody jak z povrchových, tak spodních vod. Je patrný odklon od méně účinných způsobů závlahy postřikem ve prospěch kapkové závlahy, mnohem účinnější a všestranně šetrnější k prostředí. Dalším krokem v šetření vodou se jeví záměrné šlechtění odrůd s větší rezistencí vůči suchu, dále odrůd ranějších nebo naopak pozdějších.
Na druhé straně zvýšený obsah dioxidu uhličitého podporuje jak růst kulturních rostlin, tak ale i plevelů, jejichž potlačování může být pracnější i nákladnější. Negativním důsledkem zvýšených teplot je i rychlejší rozklad organických látek v půdě, což může působit na snížení půdní úrodnosti. Proto udržení efektivní půdní úrodnosti nabude na významu.
Lidstvo určovalo a formovalo prostředí od prehistorických dob. Na každý extrémní výkyv přírody se dokázalo rychle a účinně přizpůsobit a do dnešních dnů přežít od polárních oblastí až po pouště. Naší výhodou je možnost jistého předvídání pravděpodobných změn klimatu a jejich důsledků. To umožňuje využitím přiměřených opatření zmírnění těchto vlivů a jistotu, že naše děti a vnuci budou mít dostatek vysoce kvalitních potravin.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *