Osmdesátiletá tradice ústavu zavazuje do budoucna

Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., (VÚKOZ) letos slaví osmdesát let založení zahradnického a krajinářského výzkumu v Průhonicích. Při této slavnostní příležitosti ústav připravuje zářijovou konferenci Strom a květina – součást života.

VÚKOZ plní v současné době úlohu výzkumné, odborné, informační, poradenské a osvětové činnosti oboru okrasného zahradnictví s celostátní působností. Během několika desítek let soustředil na svých pracovištích – Dendrologické zahradě, školkařském pracovišti a ve skleníkovém areálu tisíce taxonů dřevin, užitkových a okrasných rostlin. Současná struktura a úroveň ústavu komplexně zajišťuje studium a aplikační formu užitkových a okrasných rostlin v krajinotvorných programech v nejširším slova smyslu – ve volné krajině, extravilánu a intravilánu urbanizovaných sídel.

Činnost ústavu

V roce 1927 odkoupil Československý stát prostřednictvím ministerstva zemědělství historické panství hraběte Arnošta Emanuela Silva Taroucy. Tehdejší ústav navázal ve své činnosti na zahradnické tradice spjaté zejména s budováním přírodně krajinářského Průhonického parku (od roku 1885) a s činností Dendrologické společnosti a její Spolkové zahrady v Průhonicích (od roku 1909). Od roku 1927 až do dnešní doby trvá nepřerušená kontinuita ústavu v problematice zahradnické výroby a uplatnění zeleně v sídlech a krajině, v těsném spojení se zahradnickou a sadovnicko-krajinářskou praxí.
Od letošního roku se stal VÚKOZ, jehož zřizovatelem je Ministerstvo životního prostředí ČR, veřejnou výzkumnou institucí, čímž získal větší autonomii. Chod ústavu řídí 11 členů Rady instituce a kontroluje jej Dozorčí rada. Hospodaření se transformací ústavu podle slov současného ředitele doc. Ing. Ivo Tábora, CSc., zpřísnilo a zprůhlednilo. „Musíme si na sebe sami vydělat, takže kromě hlavní činnosti, kterou je řešení výzkumných projektů, získáváme potřebné finance i z dalších aktivit. Například se jedná o prodej mladého rostlinného materiálu nebo práci Vzdělávacího a informačního centra Floret,“ vysvětlil doc. Tábor.
VÚKOZ tvoří celkem 14 oddělení, z toho tři jsou v Brně, nedílnou součástí jsou i skleníky, pěstitelské plochy, laboratoře a návštěvnicky oblíbená Dendrologická zahrada.
V rámci jednotlivých oddělení řeší pracovníci ústavu různě zaměřené výzkumné projekty. Například Ing. Kamila Havlíčková, Ph.D., z Oddělení fytoenergetiky se již několik let zabývá problematikou biomasy, jejíž využití je stále aktuálnější. „Velké množství dostupné biomasy, jako je například obilná a řepková sláma nebo odpadní dřevní hmota po těžbě lesů, zůstává nevyužito. To by se však mělo změnit a v marginálních oblastech by se měly cíleně pěstovat plodiny pro energetické využití,“ zdůraznila Ing. Havlíčková. Rozhodnutí pěstovat takové plodiny by podle ní vždy měla předcházet analýza potenciálu biomasy v určitém území.
Zcela jinou problematiku řeší na Oddělení fytopatologie, kde se pod vedením Ing. Josefa Mertelíka, CSc., výzkum dlouhodobě zaměřuje na problémy týkající se vývoje zdravotního stavu rostlin. Mezi významné výsledky výzkumu v posledních letech patří zejména dva patentované vynálezy, kterými jsou unikátní objev jírovce maďalu rezistentního vůči invaznímu škůdci klíněnce jírovcové a vyvinutý způsob tvorby a výběru klonů hlohů rezistentních vůči karanténní bakterii Erwinia amylovora, původci spály růžovitých rostlin. Na oddělení byla také popsána řada pro ČR nových škodlivých, v některých případech karanténních organismů.
Další významné Oddělení biomonitoringu mimo jiné monitoruje v pětiletém období aktuální úrovně atmosférické depozice zhruba 35 prvků na území ČR pomocí víceprvkové analýzy mechu jako bioindikátoru. Biomonitoring je součástí celoevropského programu OSN EHK ICP-Vegetace, který slouží ke kontrole Úmluvy o omezování znečištění přecházejícím hranice států (CLRTAP).
V rámci Oddělení kulturní krajiny a sídel se například zpracovává kulturně-historická analýza bývalého Šporkova panství Choustníkovo Hradiště. To je veřejnosti známé především národními kulturními památkami Kuksem a Braunovým Betlémem. „Mimo jiné odkrýváme stále nové souvislosti provázanosti těchto památek s okolní krajinou. Výsledkem naší analýzy, ve které mapujeme historické kulturní prvky v krajině, významné historické stromy, skupiny dřevin a jejich vzájemné vazby, by měl být management plán tohoto cenného komponovaného území. Ten by měl být součástí metodických podkladů pro záchranu národně cenných evropských kulturních krajin v budoucnu používaných WHC v Paříži. Současně bude sloužit jako jeden z podkladů pro zařazení na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO,“ prozradila Ing. Eva Dlouhá, která je do tohoto projektu koordinovaného Ing. Davidem Jechem zapojena. Obdobný podklad je připravován i pro území Třeboňska.
Další z významných činností ústavu je šlechtění rostlinného materiálu. Proslavilo jej zejména šlechtění rododendronů, ale neméně slavné jsou i tamější pelargónie, chryzantémy či Impatiens, ale i další květiny a dřeviny.
V ústavu jsou ještě další výzkumná oddělení, která se také významně podílejí na řešení celkové problematiky.

Dendrologická zahrada

Dendrologická zahrada byla založena v roce 1974 a o dvacet let později byla zaregistrována jako Významný krajinný prvek. V současnosti zaujímá rozlohu 73 ha a je v ní pěstováno více než 5000 taxonů dřevin a trvalek. Narozdíl od běžného arboreta jsou návštěvníkům předvedeny možnosti sadovnického využití domácích i cizokrajných dřevin v běžné zahradní a krajinářské tvorbě.
Zahrada je návštěvníkům přístupná v sezóně od dubna do října. Na jaře a na podzim si tam mohou zájemci dřeviny, které si předtím prohlédli v Dendrologické zahradě, zakoupit v prodejně okrasných rostlin.
Návštěvnicky velmi atraktivní je výstava tulipánů, která se letos konala již počtvrté ve dnech 11. až 29. dubna. Místo pro výsadbu tulipánů je nutné vždy po dvou letech změnit, protože cibule ničí hlodavci. Na jejich místo potom přijdou jiřiny.
Chloubou průhonického výzkumného ústavu jsou neodmyslitelně rododendrony, kterých tu bylo vyšlechtěno přes sedmdesát druhů. Jsou vysázeny nejen kolem ústavu, ale především v Rododendronovém lese v Dendrologické zahradě, kam proudí v době jejich květu davy návštěvníků. „Mezi nejoblíbenější patří Jelínkovy azalky, ale jednoznačně největším světovým úspěchem se může pochlubit růžově kvetoucí odrůda rododendronu ´Petr´,“ připomenul doc. Tábor.
Za pozornost veřejnosti rovněž stojí unikátní sbírka okrasných jabloní tvořená kolem sedmdesáti odlišných taxonů. Na jaře jsou atraktivní květem a na podzim zase okrasnými plody.
V letošním roce připravil VÚKOZ společně s firmou ProLogis překvapení pro nejmenší – na jaře pro ně otevřeli dětské hřiště s mnoha prolézačkami a houpačkami a hlavní atrakcí – pirátskou lodí. Pro školáky potom ústav přichystal speciální vzdělávací projekt nazvaný Strom. Jeho cílem je seznámit děti prvního stupně základní školy hravou formou se zákonitostmi přírody při procházce zahradou. V budoucnu by na tento projekt mohl navázat další program i pro starší děti a jejich rodiče, pro které by se připravila speciální procházková trasa, na které by školáci plnili různé úkoly a poznávali tak například různé druhy dřevin a květin.

Konference

Slavnostním završením kulatého výročí VÚKOZ bude Konference Strom a květina – součást života, která se uskuteční v Průhonicích ve dnech 4. a 5. září 2007. Konference nemá jen jedno téma, ale hned tři – Krajina z pohledu sadovníka krajináře a urbanisty, Krajina z pohledu zahradníka a Krajina z pohledu ekologa.
Z 83 přihlášených abstraktů bude podle Ing. Havlíčkové, jedné z organizátorek konference, prezentováno 36 příspěvků formou přednášek a další formou posterové prezentace. Mimo jiné se tak účastníci konference dozvědí, jaký má potenciál biomasa v krajině, jak se osvědčily půdní kondicionéry na výsypkách, jaké jsou nově vyšlechtěné průhonické odrůdy rododendronů a azalek, jaký odkaz nám zanechali naši předkové výsadbou třešní v zemědělské krajině či jak lze získat chryzantémy rezistentní vůči septoriové skvrnitosti a mnoho dalších zajímavých informací. Součástí dvoudenního programu bude i exkurze do Dendrologické zahrady a Průhonického parku.
Souběžně s konferencí bude probíhat odborná sekce spojená s workshopem, jejímž garantem je dipl. arch. Jan Hendrych, vedoucí Oddělení kulturní krajiny a sídel. „Půjde o to vytvořit jakousi dílnu, kde se bude diskutovat o tom, jakým způsobem přistupovat k péči o městskou zeleň. Přednášející současně připomenou urbanistické zásady při tvorbě městské zeleně,“ popsala program workshopu Ing. Eva Sojková, jedna z jeho organizátorek. Pracovní témata budou rozdělena do tří kategorií: tradice, zásady a východiska, dále nástroje správy zeleně a životní prostředí v sídlech.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *