Osivo kopru s vyšší klíčivostí

I když kopr na poli často vyroste i z výdrolu z předešlého roku, při jeho pěstování v kultuře míváme potíže se špatnou klíčivostí osiv. Pěstitelům osiv bývají z důvodu nízké klíčivosti partie osiv v uznávacím řízení zamítány.

Snaha o zvýšení kvality osiva kopru je u nás dlouhodobá. Na nízké klíčivosti osiv kopru se podílejí jednak biologické zvláštnosti vyplývající z nerovnoměrného a protáhlého kvetení, vlivy klimatické a povětrnostní v době kvetení a dozrávání a další vlivy. Protože vysoké hodnoty klíčivosti osiv kopru byly nedosažitelné, ČSN i v minulosti připouštěla jednu z nejnižších hodnot klíčivosti certifikovaných osiv.
V zahraničí i u nás bylo prokázáno, že jednou z příčin nízké klíčivosti osiv kopru i ostatních druhů mrkvovitých plodin je nepřítomnost zárodků v semenech nebo jeho defektní vývin v důsledku poškozování semen klopuškami. Larvy i imága klopušek (Lygus sp.) nalétávají na květy a na vyvíjející se nažky, sají na těchto orgánech a způsobují jejich bezzárodečnost. Protože nažky kopru jsou dlouho měkké, proces poškozování semen klopuškami trvá až do dozrávání semen. V Olomouci jsme u kopru nalezli 12 – 17 % semen bez zárodku a vlivem insekticidní ochrany (Decis 2,5 EC – 0,03 %) se procento bezzárodečných semen snížilo ze 17 na 11 %.
Ověřili jsme, že v některých letech se u kopru projevuje i výraznější dormance. Klíčivost se zvyšuje až po 4 – 5 měsíčním skladování.
Přes průkazný vliv výše uvedených činitelů (jejich působení v jednotlivých letech kolísá), v našich agrotechnických srovnávacích pokusech v bývalém VŠÚZ v Olomouci se ukázalo, že na kvalitě osiv kopru se významně podílejí i činitele růstu a vývoje semenných rostlin. Jako základní podmínka k dosažení dobré kvality osiv kopru se ukázala nezbytnost co nejranějšího jarního výsevu nebo uplatnění předzimního výsevu (v příznivých letech i zimního výsevu), z něhož se získá osivo s výrazně vyšší klíčivostí ve srovnání s opožděnými jarními výsevy – v druhé polovině dubna. V pokusech ve VŠÚZ v Olomouci v letech 1989 – 1992 byly z jednotlivých termínů výsevu dosaženy hodnoty klíčivosti osiv kopru, jež jsou uvedeny v tabulce. Porosty kopru v raných jarních a předzimních výsevů byly semenářsky výkonnější a klíčivost nažek byla výrazně vyšší.

K příčinám lepší kvality osiv kopru z raných jarních a předzimních výsevů
Urychlený generativní vývoj není ze semenářského hlediska u kopru žádoucí. Rostliny kopru urychleně vybíhají z pozdních jarních výsevů za sucha a vyšší teploty aniž se dostatečně zformoval vegetativní aparát a tím i celá semenná rostlina. Ve srovnání s opožděného jarního výsevu, rostliny kopru z předzimního a raného jarního výsevu se vyznačují vyšší semennou produktivností a lepší kvalitou osiv.
Kopr je rostlina dlouhodenní (krátký den zadržuje vybíhání) a jestliže rostliny vzcházeli a rostou od raného jara v chladných nocích a v chladnějších kratších dnech v příznivých vláhových poměrech, dobře zakoření a vytvoří mohutnější listový aparát ještě před vybíháním do květních lodyh. Rostliny z raných výsevů jsou ve srovnání z opožděných jarních výsevů v lepší růstové a vývojové kondici s pozitivními důsledky na semennou produktivnost a kvalitu semen.
V pokusných postupných jarních výsevech se zpožďováním termínu výsevu se vegetační doba kopru zkracovala, generativní vývoj se urychloval, výnos osiv klesal a kvalita osiv kopru se zhoršovala. Jestliže předzimní výsev kopru nemůže být v důsledku nepříznivých podmínek před nástupem zimy uskutečněn, nesmí být promeškán co nejranější výsev na jaře. V některých letech je možný velmi raný předjarní výsev. V roce 1992 se v Olomouci naskytly příznivé podmínky k výsevu již začátkem března.
Předzimním výsevem se rozumí výsev uskutečněný před nástupem zimy (před nástupem trvalejšího promrznutí půdy), zpravidla v poslední dekádě měsíce října až v první dekádě listopadu za tím účelem, aby osivo bylo před nástupem zimy do výsevního lůžka uloženo, aby bylo v průběhu zimy v půdě přirozenou cestou připraveno ke klíčení, avšak aby semena v půdě vyklíčila a rostliny vzešly až v předjaří nebo raném jaru. Kopr snese 4 – 5 měsíční uložení v chladné vlhké půdě bez poškození klíčivosti. V předjaří začíná klíčit při poměrně nízké teplotě (okolo + 3 0C) a v těchto podmínkách vyklíčené rostliny jsou chladuvzdorné. Tyto výsledky potvrzují i praktické zkušenosti, že kopr na zahrádkách vzchází i ze samovýsevu (z výdrolu). Agrotechnika kopru z předzimního výsevu má některé zvláštnosti (výsev od konce října, o 50 % vyšší norma výsevu, humózní půdy aj.). Kultury z předzimního výsevu bývají na jaře více zaplevelovány, proto mohou být úspěšné jen u pěstitelů, kteří umí pracovat s preemergentními a postemergentními herbicidy.
Kromě pozdního výsevu, též příliš husté porosty bývají příčinou nekvalitních semen. Slabé a tenké květní lodyhy při nepříznivých povětrnostních podmínkách snadno polehají, což ztěžuje sklizeň a nepříznivě ovlivňuje jakost a zdravotní stav semen. Příliš husté porosty lze prosvětlit vláčením (vhodné jsou prutové brány s odpruženými pracovními orgány), když rostliny dosáhnou výšky 8 – 10 cm. Meziřádkové plečkování lze uskutečnit do začátku vybíhání porostu.
Souhrn
Klíčivost osiv kopru bývá ovlivňována ročníkem, výskytem klopušek, sklizní a posklizňovou manipulací přírodních osiv, posklizňovým dozráváním, ale i agrotechnikou.
V polních pokusech ve VŠÚZ v Olomouci v letech 1989 – 1992 byla klíčivost kopru výrazně ovlivňována termínem výsevu. Osvědčily se velmi rané jarní a předzimní výsevy. Rané výsevy zabezpečují intenzivnější vegetativní růst rostlin v jarním období kratšího dne, což vede k tvorbě silnějších rostlin k produkci semen s vyrovnanějším průběhem fenofází generativního vývoje. Klíčivost osiv z raného jarního výsevu činila 63 a 78 %, z předzimního výsevu 72 a 81 %. Z opožděných jarních výsevů (17. 4, 29. 4.) byla dosažena klíčivost jen 48 až 53 %.
Zásada: kopr na semeno nesmí být vyséván až po 20. dubnu – čím raněji, tím lépe!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *