Autor
Kategorie:
Nezařazené

Orchideje našeho klimatu

V polovině loňského roku se na pultech knihkupectví objevila publikace Orchideje na zahradě, další z edice Česká zahrada, kterou vydává nakladatelství Grada Publishing, a. s. Kniha shrnuje informace o druzích orchidejí schopných růst v našich klimatických podmínkách. Pojďme si nyní její obsah přiblížit prostřednictvím recenze RNDr. Jiřího Kolbeka.

Název publikace svádí k přijetí poněkud laciného předpokladu, že se jedná o pouhý návod k pěstování vybraných zástupců čeledi Orchidaceae na našich zahradách. Již při prolistování publikace však poznáme, že tomu tak není. Obšírné pojednání o 25 rodech, pěti mezirodových křížencích a kratší zmínky o dalších sedmnácti rodech je opřeno o nezbytný morfologický popis, ale hlavní význam se odráží ve velmi cenných informacích o přirozeném rozšíření a ekologických nárocích a z toho přirozeně vyúsťujících návodů složení pěstebního substrátu a možné kultivace.
Úvodní část přibližuje morfologii vstavačovitých, jejich život, mykorhitické vztahy, životní cykly, možnosti a způsoby kultivace, pěstování v zahradách, přesazování, nároky na stanoviště, choroby a škůdce. Zvláštní kapitola je věnována rozmnožování, výsevu semen a nezbytná je i připomínka o legálním dovozu a vývozu rostlin. Příjemné pro pěstitele je i zjištění, že u každého taxonu je symbolem označeno rozmezí minimálních teplot rozhodující o zimovzdornosti jednotlivých druhů.
Největší část publikace zaujímá přehled druhů, eventuelně jejich kultivarů. Hned u prvního rodu Cypripedium se 48 druhy, v přírodě existujícími hybridy a formami a sedmdesáti zahradními hybridy, se čtenář seznamuje s taxony donedávna u nás neznámými. Fotografická příloha (škoda, že fotografie nejsou v některých případech většího formátu) převyšuje variabilitou a v mnoha ohledech i úroveň monografie Phillipa Cribba The genus Cypripedium z roku 1997, a to zejména doložením druhů a hybridů, které v ní chybějí (Cypripedium fasciolatum, C. macranthos var. album, C. macranthos var. speciosum, C. palangshanense, C. tibeticum f. corrugatum, C. wardii). Stejně tak může v informovanosti o prostředí konkurovat např. pojednání o orchidejovitých severní Ameriky (Keenan 1998). Tyto autoři neberou v úvahu významné pěstitelské poznatky známé již v první polovině 20. století (např. Wehrhahn 1931), protože nejsou psány anglicky.
Kromě kvalitních fotografií je příjemným překvapením i dobrý botanický popis a pro pěstitele zveřejněné nejnovější zkušeností s kultivací. Tím, že jsou popsána přirozená stanoviště, se dostává čtenáři možnost vybrat vhodnou polohu a substrát i na zahradě a respektovat ekologické podmínky druhu. Právě zkušenosti s pěstováním dovolují významně doplnit monografii Cribbovu a v mnoha ohledech ji poopravit. Nadmořská výška výskytu v domovině, acidita půdy, vztah k výskytu karbonátů v půdě, složení pěstebního substrátu a další ekologické údaje jsou součástí informace o téměř každém taxonu nebo alespoň skupině. Cenný je i seznam zahradních hybridů s rokem zařazení do kultury.
Ale aby nezůstalo jen u střevíčníků, které tvoří asi největší součást knihy, ne však jedinou. Rovněž další rody zahrnují pěstování některých našich domácích zástupců, ale i značné množství taxonů s přirozeným areálem výskytu mimo naše území. Právě u těch je ekologická charakteristika velmi důležitá, často prvně publikovaná v české literatuře. Tak je to např. u rodu Dactylorhiza, u něhož bychom čekali vyšší výčet domácích druhů, ale tady je výběr našich (známých) taxonů zúžen a naopak rozšířen o druhy cizího původu u nás pěstovatelných. Velmi cenné zkušenosti jsou uvedeny v případech, u kterých mnoho pěstitelů předpokládalo donedávna nemožnost či vysokou obtížnost kultivace, jako např. zástupců rodů Calypso, Goodyera a Spiranthes.
Co knížce vytknout? Snad jen to, že u některých zástupců např. rodu Dactylorhiza a Platanthera cizího původu není více informací o ekologických nárocích. Třeba se jich dočkáme v příštím rozšířeném vydání. V každém případě lze publikaci doporučit nejen botanikům, ale zejména pěstitelům a zahradníkům. Vždyť registrované a cílené pěstování povede nejen k poznání života těchto druhů, ale může zachránit řadu mikrospécií a ekotypů s možným návratem do přírody.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *