Okrasné zahradnictví jako jedna z možností diverzifikace aktivit v zemědělství

V souladu s řešením projektu MZe Národní agentury pro zemědělský výzkum s názvem Vyšší využití zemědělské produkce v průmyslu se naše pracoviště v etapě Obnova malého a středního podnikání na venkově zabývá diverzifikací činnosti zemědělců. V dnešním příspěvku chci čtenáře upozornit na podnikatelské příležitosti v okrasném zahradnictví v České republice.

Okrasné zahradnictví tvoří dvě základní složky tj. květinářství a okrasné školkařství. Oba směry jsou součástí zemědělství a vypěstované rostliny slouží udržení a soustavnému zlepšování životního prostředí nejen v interiérech, ale i v sídlech a v krajině. Hlavní druhy květin pěstovaných v ČR členíme do tří základních skupin tj. květiny řezané, květiny hrnkové a květiny pro venkovní výsadby. Správně vyřešená otázka obměny určité části sortimentu v prodejně a uvádění novinek u jednotlivých druhů květin je vlastní prosperujícím podnikatelům v květinářství. Zařazené druhy a odrůdy podle jednotlivých skupin květin jsou uváděny ve specializovaných katalozích.
Okrasné zahradnictví v ČR a ve světě
Pěstování květin v ČR má dlouholetou a úspěšnou tradici. V meziválečném období představovalo evropskou špičku, především v pěstitelských schopnostech našich zahradníků. Pravidelně byly z tehdejší ČSR exportovány květinové hlízy a osiva do celé Evropy. Tradičně dobrá pozice našeho květinářství byla oslabena v padesátých letech zrušením soukromého vlastnictví zahradnických podniků. Pěstování květin, jejich prodej a spotřeba nebyly za minulého režimu sledovány, nebyly předmětem státního plánu. Postupně se květinářství stalo odvětvím s jistými tržními principy existence. Tento náskok však při změně systému nevyužilo a propadlo se stejně jako jiná odvětví na samou hranici zániku vinou průběhu transformace.
Poslední roky byly hodnoceny jako nepříznivé pro evropské pěstitele okrasného zboží, byly charakterizovány pomalým růstem a trendům vývoje dominovala stagnace a redukce. V souladu s nízkými cenami směřovaly i nízké příjmy k pěstitelům. Pěstitelé z evropských zemí museli čelit dovozům z Kolumbie a Ekvádoru a produkcí hrnkových květin zlepšovali svoji ekonomickou situaci.
V posledních letech dochází v Evropě v okrasném školkařství k rozvoji ploch, produkce i obchodu. K nejvýznamnějším zemím se zahradnickou produkcí vzhledem k příznivým klimatickým podmínkám patří Nizozemí. Přestože nizozemská produkce školkařských podniků představuje při porovnání s produkcí okrasných rostlin nepodstatnou část, podílí se na světovém obchodu s tímto zbožím asi 25 %. Nizozemská školkařská produkce je charakteristická mimořádně malou průměrnou velikostí podniků, vysokým podílem exportu, odbornou organizovaností producentů a kontrolou produkce. Další zemí s bohatými tradicemi v zahradní kultuře je Francie, nadregionálního významu dosahují producenti zvláště v okolí Paříže, v Orleans a v Angers. Významné zastoupení zahradnické produkce vykazují i Dánsko, Itálie, Velká Británie, Německo a Belgie.

V ČR je okrasné zahradnictví od roku 1997 charakteristické mírným a postupným nárůstem produkce jak v květinářství tak i v okrasném školkařství. Tuzemská květinářská produkce vzrostla v roce 2003 v porovnání s rokem 2002 o 7,6 % a dosáhla hodnoty 1,4 mld. Kč. Její podíl na celkové spotřebě květin v ČR činí 43 %. V posledních letech byly květiny pěstovány v průměru na ploše 128 ha krytých ploch a 86 ha volné půdy. Nejvýraznější nárůst v roce 2003 zaznamenala produkce záhonových rostlin, hrnkových rostlin a zeleně k řezu. Nejpěstovanějšími řezanými květinami jsou karafiáty, gerbery a růže, mírný nárůst zaznamenávají i sezónní řezané květiny, tj. mečíky, lilie, jiřiny, tulipány.
Struktura spotřeby květin je odrazem vývoje a priorit společnosti. Vyšší nárůst poptávky je patrný u kvetoucích hrnkových květin jako jsou santpaulie, Kalanchoe, hrnkové růže, naopak obliba stálezelených rostlin stagnuje. Nejvyšší mírou se však na zvyšování spotřeby květin odráží prodej balkónových květin, chryzantém a vánočních hrnkových rostlin. Spotřeba květin na obyvatele a rok dosáhla 709 Kč při meziročním indexu 102,3. Ve struktuře spotřeby nejvyšší zastoupení mají řezané květiny tj. 46 %, následují hrnkové rostliny 31 %, záhonové rostliny 13 % a zbývajících 10 % tvoří řezaná zeleň, cibuloviny a sušené květiny.
Květinářství je úzce spojeno s pěstováním květin ve sklenících, přičemž skleníkové hospodářství představuje nejintenzivnější odvětví zemědělské výroby. V ČR byly skleníky s řízeným klimatem postaveny většinou do roku 1991, přičemž průměrné stáří je přibližně 35 let. A právě stáří skleníků a stav jejich technologického vybavení, zvláště energetická náročnost je podmínkou konkurenceschopnosti v zahradnictví.
Okrasné školkařství lze v posledních letech charakterizovat zvýšením intenzity výroby a kvality okrasných školkařských výpěstků. Celkově plochy okrasných školek vykazují stoupající tendenci, roste produkce kontejnerovaných rostlin. Trendem je také specializace školek, související s nárůstem kvality výpěstků a zúžením sortimentu pěstovaných rostlin. V poslední době poměrně kolísá produkce popínavých a vřesovištních dřevin, keřů a růží, vzestup pokračuje u skupiny listnatých stromů.
Tuzemská produkce okrasných rostlin a dřevin dosahuje v současné době přibližně 400 mil. Kč. V roce 2003 byly okrasné rostliny a dřeviny pěstovány na 1 456 ha, z toho na 120 ha kontejneroven. Tuzemská školkařská výroba, i přes značně široký sortiment pěstovaných druhů okrasných dřevin, růží a trvalek, pokrývá poptávku českého trhu zhruba ze 62 %.
Nedostatečná tuzemská produkce okrasného zahradnictví způsobuje výraznou pasivní bilanci zahraničního obchodu. Pozitivní skutečností je stálý meziroční růst vývozu tuzemských výpěstků. Výrazný nárůst lze sledovat především u balkónových a záhonových rostlin, řezaných květin a zeleně, stromů, keřů, víceletých rostlin. K hlavním dodavatelským zemím květin do ČR patří Nizozemí, Kolumbie a Thajsko; živé okrasné rostliny jsou dováženy především z Nizozemí, Německa a Itálie.
Jak vyplývá ze souhrnných tabulek, je velmi potěšujícím zjištění, že zájem spotřebitelů o květiny stále a výrazně roste. Bohužel, podstatná část přírůstku spotřeby je kryta dalšími dovozy zboží ze zahraničí.
Technická základna pěstování květin
Výroba květin se realizuje v zahradnictvích a jejich hlavní pěstební plochy jsou ve sklenících či jinak krytých plochách a na venkovní ploše. Struktura vývoje pěstebních ploch v ha od roku 1973 do roku 2000 je uvedena v tab. 8. Podrobné šetření zaměřené na podklady týkající se výměry produkční plochy, počtu pracovních sil, tržeb podle jednotlivých druhů organizuje od r. 2000 MZe ve spolupráci se Svazem květinářů a floristů (dále SKF) a výsledky jsou uveřejněny v Situační a výhledové zprávě MZe Květiny v roce 2003.

V prvé řadě skleníkové hospodářství má být lokalizováno do optimálních přírodních podmínek vzhledem k pěstovanému sortimentu z hlediska tepla, světla, ale i s parametry vody, která bude odpovídat např. zamýšlené hydroponii, s blízkostí odbytu, s minimalizací dopravních kilometrů, s možností zřízení parkoviště a zvážení všech dalších podmínek k lokalizaci skleníkového provozu. V současné době jsou si již pěstitelé vědomi, že skleníky zaručující technickým vybavením vysokou produktivitu práce jsou stejně tak důležité jako optimální výživa nebo správně formulované šlechtitelské záměry.
Hodnota jednotkové produkce z uvedených typů pěstebních zařízení je velmi odlišná. V zahradnictvích se předpokládá též technologická návaznost využívání různých typů zařízení, takže se těžko oddělí podíl výnosů na jednotlivé druhy u různých zařízení.

Technický stav výrobních zařízení odpovídá jejich stáří a skleníky v ČR jsou v průměru již za svojí technickou životností a ostatní stavby jí již dosáhly. Rozhodujícími pro ekonomiku oboru jsou právě skleníky, proto se jim věnuje větší pozornost při posuzování konkurenceschopnosti. Naše skleníky mají nepříznivé energetické parametry.
Technologické vybavení květinářských podniků je podprůměrné. Ve srovnání se zeměmi EU proto potřebuje český podnik minimálně dvakrát více pracovníků na jednotku produkce či pěstební plochy. Růstem nároků na mzdy zaměstnanců poroste i tlak na pořízení strojů a zařízení pro úsporu lidské práce. Jde především o pohyblivé stoly, systémy stínění a zatemnění, osvětlovací techniku, manipulační zařízení, sázení stroje, automatizovanou závlahu, vnitropodnikové dopravní prostředky apod.

Situace na trhu s květinami
Květiny jsou komoditou, kde výpěstky je bezpodmínečně nutné prodat bezprostředně po dopěstování. Jejich obchodní životnost se měří na dny u hrnkových rostlin a na hodiny u řezaných květin. Omezujícím faktorem je výrazná sezónnost druhů a skupin výpěstků v průběhu roku a přímá závislost na termínové prodeje k významným dnům velikonoce, vánoce, historické svátky Den matek, Valentýn, dušičky, vánoce. Dopěstovat květiny přesně na tyto dny patří k profesionálním dovednostem, ale bývá často ovlivněno průběhem počasí a možnostmi technického vybavení podniku. Neúspěch znamená okamžité a citelné ztráty v hospodaření.
Květiny jsou zbožím pro spotřebitele zbytným – jejich absence neohrozí život spotřebitelské veřejnosti. Další velkou a perspektivní skupinou jsou rostliny tzv. balkónové a záhonové. Poslední podstatnou skupinou jsou hrnkové květiny okrasné listem, které se používají jako trvalá výzdoba interiérů. Jejich podíl na trhu pomalu klesá podobně jako je tomu v západní Evropě. Dalšími skupinou jsou sušené a jinak upravované rostliny, které do módy přichází a aranžmá z nich jsou stále více žádána. Samostatnou skupinou bez velkých výkyvů v obratu jsou vazárenské výrobky ze živého a sušeného materiálu např. kytice, smuteční věnce, dušičkové věnečky a vánoční svícny apod. Hodnota květin a květinových služeb ve spotřebním koši v ČR je asi 4,6 mld. Kč za rok 1998, 5,4 mld. Kč v roce 1999, což představuje v průměru 457 Kč na 1 obyvatele za rok 1998 a 540 Kč na obyvatele v roce 1999 a 709 Kč v roce 2003.

Závěry
Koncepce agrární politiky ČR je v souladu s evropským modelem zemědělství, který je podporován Evropskou komisí. Tento model prosazuje vizi, která spočívá na následujících pilířích, kam právem můžeme řadit problematiku okrasného zahradnictví:
 Rozvoj multifunkčního zemědělství zaměřeného nejen na zemědělskou produkci, ale i na služby údržby krajiny a na nezemědělské činnosti;
 Zachování multifunkčního zemědělství na co možná největší ploše při zachování příjmů zemědělců a snižování rozdílů mezi chudšími a bohatšími regiony;
 Existence životaschopných zemědělských podniků, které co nejlépe naplňují nové poslání a příležitosti zemědělců;
 Hlubší propojení zemědělství s venkovem;
 Okrasné zahradnictví má řadu specifik, je plnohodnotnou součástí zemědělské výroby a je významnou příležitostí právě v diverzifikaci příjmů podnikatelů ve venkovském prostoru.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *