Autor
Kategorie:
Nezařazené

Ohlédnutí za vinařským rokem 2006

Ročník 2006 můžeme charakterizovat díky klimatickým přírodním podmínkám jako vynikající ročník s velmi vysokou cukernatostí hroznů, který poskytl krásná, charakteristická a vysoce extraktivní vína s výrazným odrůdovým charakterem a s optimálním obsahem kyselin.

Loňský rok 2006 teplotně ani srážkově nevybočoval z průměru posledních 10 let. Na jižní Moravě byla zaznamenána průměrná roční teplota v rozmezí 9,6 – 10,5 oC a sumu srážek v rozmezí 450 až 600 mm, nicméně byly dvě mimořádná roční období – zima a podzim. Začátek roku byl klimaticky pro révu vinnou velmi nepříznivý, zejména ve východní části Moravy, kde zimní teploty poklesly až na – 26 oC. V mnoha parametrech byl průběh zimy 2005/06 nejhorší za posledních 30 let se souvislou sněhovou pokrývkou po více než 100 dní a s poškozením trvalých kultur lesní zvěří a hlodavci. Poškození révových oček bylo v závislosti na oblasti, lokalitě a odrůdě. Nejvíce poškozené vinice byly na Slovácku, méně na Břeclavsku a Hustopečsku a málo na Znojemsku. Všeobecně vyšší polohy byly méně poškozeny než spodní a údolní polohy. Bez poškození byla celá oblast Čechy. Z odrůd byly nejvíce poškozeny odrůdy Modrý Portugal, Neburské, Sylvánské zelené, Veltlínské červené ranné, stolní odrůdy a dle polohy i Múller Thurgau, průměrné poškození bylo zaznamenáno u odrůd Pálava, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe, André, Veltlínské zelené, Chrupky, Ryzlink vlašský a skupina odrůd Rulandské. Nejmenší poškození bylo u odrůdy Kerner, Hibernal a Ryzlink rýnský.
Po značném poškození révových oček v zimním období jsme očekávali špatné a nevyrovnané rašení menšího množství letorostů. Díky dostatku zimní vláhy a častými dešťovými srážkami na jaře bylo vyrašení nad očekávání dobré, neboť vyrašily i všechna podočka. Révové keře se zdály byt „zelené“, nicméně počet květenství byl malý a navíc z podoček byla jen malá květenství. V období květenství nebyly optimální podmínky pro odkvět, což se projevilo „sprchnutím“ – menším počtem bobulí ve střapci, nejvíce u odrůdy Veltlínské zelené. Celkově byl začátek vegetačního období opožděný a průběh letního období byl teplotně v normálu, ale srážkově nad normálem. Poslední červencová dekáda byla výrazně teplotně nadnormální. V polovině srpna přišly velmi vydatné dešťové srážky až na úrovni 80 – 100 mm. Pak následovalo velmi dlouhé teplé období bez dešťových srážek – prakticky do začátku listopadu, čímž byly vytvořeny vynikající podmínky pro dozrávání hroznů a možnosti dosáhnout maximální kvalitu suroviny pro výrobu jakostních vín a vín s přívlastkem. Dosažená cukernatost – 21,2 ONM je asi v poválečném období druhá nejvyšší – za ročníkem 1947, kdy sice nemáme dochovaný údaj o celkové cukernatosti v Československu, ale staří pamětníci tvrdí, že byla na úrovni 22 – 25 OKl. Na znojemsku je znám údaj o cukernatosti odrůdy Ryzlink vlašský z viniční tratě Lamplberg ve vinařské obci Vrbovec s cukernatostí 28 OKl, což znamená asi hodnotu 35 ONM a přitom tato odrůda u nás nedosahuje běžně vysokých cukernatostí. Tento vynikající ročník se také odrazil ve velkém počtu „Ověření cukernatosti“ a hlavně v celkovém ověření množství hroznů. Dle SZPI Brno bylo vydáno 6 027 Ověření na výrobu přívlastkových vín na celkové množství 22 959 t hroznů z celkové sklizně 57 635 t, tedy asi 40 % hroznů z celkového objemu sklizně. Ve vinařské oblasti Morava bylo celkem ověřeno 22 202 t hroznů, ve vinařské oblasti Čechy pak 757 t. Největší množství je ověřeno u druhu přívlastku Pozdní sběr – 14 929 t, pak Výběr z hroznů – 5 900 t, Kabinet – 917 t a Výběr z bobulí 601 t. Díky teplému podzimu a začátku zimního období nebyl prakticky dosažena žádná produkce hroznů u stupně přívlastku – Ledové víno.
Podle odrůd bylo nejvíce ověřeno hroznů odrůdy Veltlínské zelené – 2 353 t, Ryzlink rýnský – 2 171 t, Frankovka – 1 868 t, Chardonnay – 1 717 t, Rulandské šedé a Ryzlink vlašský – 1 367 t, Múller Thurgau – 1 304 t a Rulandské modré – 1 295 t. Díky skutečnosti, že jsme v posledních letech před vstupem ČR do EU vysadili velké množství nových vinic (rok 2003 1 639 ha a rok 2004 1 912 ha) mají milovníci vína možnost ochutnat i nebývalé množství vín vyrobených z první sklizně hroznů tzv. panenských sklizní.
Celkově vysoká cukernatost hroznů se odrazila i na letošních výstavách vín, kde z celkového počtu vzorků je více jak poloviční podíl zastoupení vín s přívlastkem. Tento fakt některým návštěvníkům vadí z důvodů velkého množství vystavených vzorků s vyšším zbytkovým cukrem ve víně.
Takové ročníky jako 2006 se neopakují často, nicméně díky celkovému oteplování klimatu můžeme v posledním desetiletí podobně hodnotit ještě další předešlé vynikající ročníky, a to 2000, 2003 a 2005 s celkovou průměrnou cukernatostí v rámci ČR: 19,6 – 19,7 a 19,5 ONM.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *