Odumírání zimostrázu pokračuje

Buxus spp. patří ke stálicím zahradních výsadeb a jeho obliba za několik století nepoklesla. Objevuje se jak v moderně pojatých výsadbách veřejně přístupné zeleně, tak v soukromých zahradách. Dominantní význam má v historických zahradách, kde je díky nastaveným pravidlům prakticky nezastupitelný. Po roce 1990 se však začaly v odborné a vědecké literatuře častěji objevovat články, které upozorňovaly na stoupající význam šíření odumírání zimostrázů především v Evropě. V současnosti je onemocnění popsáno v řadě zemí světa a význam choroby stále roste.

V současné době je onemocnění zimostrázu popsáno z řady zemí, např. z Německa (Brand 2005),  Itálie (Garibaldi et all., 2016), Turecka (Lehtijärvi et all., 2014), ale i z USA (Douglas, 2011), Kanady (Elmhirst and B. E. Auxier, 2013) a Číny  (F. Shi and T. Hsiang, 2014). Je zřejmé, že po roce 2000 došlo k celosvětovému rozšíření choroby a její význam stále roste. Jedním z důvodů je prakticky celosvětový pohyb sadbového rostlinného materiálu. Ten je sice kontrolován, ale přítomnost významných patogenů není v 99 % případů u mladých rostlin či řízků symptomaticky zjistitelná. Využití jiných metod není z hlediska časového a ekonomického zatím prakticky možné.

U nás na rostoucí význam problému upozornila již v letech 2011 a 2012 Ing. Eva Dušková, v roce 2013 publikovali k danému tématu článek Šafránková a kol. Situaci komplikuje fakt, že v případě odumírání zimostrázu se nejedná o jednoho původce. Jako příčina listové skvrnitosti a následného odumírání byly dosud potvrzeny houby Pseudonectria buxi (anamorfa: Volutella buxi) a Calonectria pseudonaviculata (anamorfa: Cylindrocladium buxicola ). Jako další příčina odumírání a listové skvrnitosti byly potvrzeny druhy rodu Phytophthora (A. M. Vettraino, 2010, Blomquist et all., 2012, Nechwatal et all., 2014). Mimo to může být zimostráz napadán celou řadou dalších fytopatogenních hub.

Primárním příznakem napadení jsou listové skvrnitosti, které se postupně šíří na celý list, ten usychá a opadává. Následně odumírá celá rostlina. V první fázi vývoje příznaku lze příčinu choroby zaměnit, symptomy jsou si velmi podobné. Dokonce nelze vyloučit ani záměnu za Phytophthora spp.*

Text a foto

Doc. Ing. Evženie Prokinová, CSc., FAPPZ, ČZU v Praze

Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 8/2016

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *