Odrůdové zkušebnictví v České republice

V letošním roce si připomínáme šedesáté výročí založení Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Ústav byl zřízen Ministerstvem zemědělství v roce v1951 jako specializovaný orgán státní správy, který provádí odborné a zkušební úkony, kontrolní a dozorové činnost v oblasti důležitých vstupů do zemědělství (osiva a sadba, odrůdy, krmiva, půda, výživa rostlin).

Jednou z důležitých činností ÚKZÚZ je zkoušení odrůd, které již okamžikem založení ústavu si získalo pevnou pozici v rámci jeho aktivit.
Historie zkoušení odrůd je však delší. Je známo, že odrůdové pokusy s bramborami a řepou prováděla první chemická stanice částečně zaměřená na zemědělství a později její nástupce Rolnicko-lučební ústav v Praze již v 19. století. Do poloviny minulého století pak odrůdové zkoušky zajišťovaly státní a zemské výzkumné ústavy a další zemědělské stanice. O významu odrůd pro zemědělskou praxi a jejich systematickém zkoušení svědčí i fakt, že již v roce 1921 Československá republika měla svůj odrůdový zákon, který na tu dobu velmi pokrokově řešil problémy týkající se pokusnictví a zkušebnictví většiny druhů.
V současné době ÚKZÚZ provádí a zajišťuje zkoušení odrůd pro potřebu registrace, udělení ochranných práv a pro doporučování.

Zkoušení odrůd pro registraci
Zkoušení odrůd pro registraci (dříve povolení) bylo důležitou činností ústavu již od jeho založení. Cesta od vyšlechtění nové odrůdy po její uvedení na trh byla však do konce minulého století poměrně zdlouhavá. Povolení předcházely rozsáhlé odrůdové zkoušky. Na základě dvou až tříletých předzkoušek u šlechtitele byly odrůdy přijímány do oficiálních státních odrůdových zkoušek, zpravidla tříletých. Oddělení (později odbor) odrůdového zkušebnictví hodnotilo v rozsáhlé síti odrůdových zkušeben ÚKZÚZ užitnou hodnotu odrůd, zakládalo tzv. rejstříkové zkoušky a shromažďovalo sortimenty českých i zahraničních odrůd. Rejstříkové zkoušky, které sloužily k vytvoření morfologického popisu odrůd, a shromažďovací sortimenty se používaly k prokázání vyrovnanosti, stejnorodosti a odlišnosti nových odrůd. O zapsání odrůdy do Státní odrůdové knihy a o její registraci (tehdy o povolování) rozhodovalo do roku 1995 Ministerstvo zemědělství na základě návrhu ÚKZÚZ. Poradním orgánem Ministerstva zemědělství ve věci povolování odrůd byla Státní odrůdová komise složená z odborníků mimo ÚKZÚZ.
V současné době je registrace, jako jedna z podmínek uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu, vyžadována jen u odrůd důležitých zemědělských a zeleninových druhů. Pro zařazení do oficiálních registračních zkoušek nejsou vyžadovány výsledky předzkoušek a výrazně se u některých druhů zkrátil i zkušební cyklus registračních zkoušek. O registraci rozhoduje ÚKZUZ, jako orgán státní správy.
K 1. 1. 2007 došlo k rozdělení Odboru odrůdového zkušebnictví na dva samostatné odbory – Národní odrůdový úřad a Odbor provozní a zkušební. Národní odrůdový úřad zajišťuje veškeré správní činnosti související s registrací odrůd od přijetí žádosti až po vydání rozhodnutí. Odbor provozní a zkušební provádí potřebné polní zkoušky na zkušebních stanicích ÚKZUZ.
Z přiloženého grafu lze vyčíst informace o počtu registrovaných odrůd od založení ÚKZÚZ až do roku 2010. První Listina povolených odrůd oficiálně vydaná ústavem pochází z roku 1952 a odrůdy v ní zapsané byly povoleny především na základě zkoušek provedených v bývalých výzkumných ústavech nebo se jednalo o odrůdy krajové. O vysoké úrovni šlechtění a zkoušení ve 40. a 50. letech minulého století svědčí fakt, že některé odrůdy jsou v Seznamu registrovaných odrůd dodnes. Do roku 1989 se počet registrovaných odrůd příliš neměnil. Důvodem nebyla stagnace šlechtění, ale uměle udržovaný počet povolených odrůd, monopol ve šlechtění, který měl předejít vzniku konkurenčního prostředí, omezené finanční možnostmi pro uplatnění zahraničních odrůd a další diskriminační opatření. Po roce 1989 došlo k uvolnění trhu. Ze strany zahraničních firem byl vyvinut tlak na okamžité uplatnění svých odrůd na trhu s osivy v Československé a později České republice, počet žádostí o registraci přestal být regulován. Důsledkem těchto změn byl doposud nebývalý zájem o zkoušení odrůd a následně, v průběhu deseti let, několikanásobné zvýšení počtu registrovaných odrůd.

Text a foto Ing. Radmila Šafaříková, Národní odrůdový úřad ÚKZÚZ

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 8/2011.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *