Odborníci na stromy

Ti, kteří v sobotu 16. srpna procházeli brněnským parkem Špilberk, spatřili nezvyklé klání. I přes ne příliš vydařené počasí se po parku pohybovalo mnoho sportovně oděných lidí a někteří z nich dokonce šplhali po stromech či poskakovali vysoko ve větvích a korunách! Možná vás již napadá, že se jednalo o Mistrovství České republiky ve stromolezení.

Stromolezení spadá pod obor arboristika, která se zabývá péčí o dřeviny rostoucí mimo les za využití speciálních lezeckých technik. V závodě se zjednodušeně demonstrují dovednosti arboristů, prostřednictvím úkolů na pěti stanovištích se simulují běžné úkony, které tito odborníci provádí denně v práci. V rutinní práci arboristy však nejde pouze o to, aby se dotyčný jedinec uměl dobře pohybovat v korunách stromů a v tomto prostředí bezpečně použil pilu. Vedle nezbytných fyzických předpokladů musí stromolezec-arborista ovládat široký okruh teoretických znalostí k řádnému a kvalitnímu ošetření dřevin. Tento obor není možné správně provozovat bez pochopení průběhu základních dějů v těle rostliny. Odborníci musí mít ucelené znalosti o anatomii a fyziologii dřevin a sledují jejich celoživotní vývoj. Je nutné si uvědomit, že i jediný nekvalitní zásah může často zmařit hodnotu stromu, která vznikala po desetiletí či staletí.

Jenom jedna žena!
V letošním roce proběhl již osmý ročník této největší stromolezecké soutěže a v Brně se závodníci utkali již podruhé. V základním kole soutěží stromolezci i stromolezkyně v pěti disciplínách. První z nich Záchrana zraněného lezce je úkol, který prověřuje schopnost soutěžícího pomoci přivolanému záchranáři rychle a bezpečně dopravit zraněného lezce z koruny na zem. Časový limit je zpravidla pět minut a vedle času rozhoduje celkové zvládnutí této disciplíny. Dovednost pohybu lezce vybaveného lezeckým lanem a sedacím úvazem v koruně prověřuje disciplína Práce v koruně stromu. Na stromě na soutěžícího čekalo pět specifických úkolů, které demonstrují běžné úkony při ošetřování stromů, na jejichž splnění měl deset minut. Jištěný rychlostní výstup po větvích ukazuje čas, za který jsou jednotliví soutěžící schopni vystoupat do cílového stanoviště v koruně stromu ve výšce 10 až 12 metrů. Ve čtvrté disciplíně Instalace lana do koruny stromu se soutěžící snaží pomocí vrhacího váčku a lanka zasáhnout dvě ze šesti předem označených rozvětvení a připravit si lana k výstupu do koruny. Jištěný šplh ověřuje schopnost lezce bezpečně a rychle vystoupit po laně do koruny stromu ve volném prostoru do výšky 15 metrů. Je jedinou disciplínou, ve které se dají dosažené časy navzájem objektivně porovnávat a vytvářet tak národní i mezinárodní rekordy.
Popáté v historii mohly v ženské kategorii soutěžit i stromolezkyně. Oproti bohatším účastem v loňských ročnících se letos do závodu vrhla pouze jedna – Alžběta Malotínová. Mužská kategorie byla lépe obsazena, a to 18 závodníky.

Jak to vlastně dopadlo?
V náročných povětrnostních podmínkách předvedli všichni účastníci výborné výkony. Ze základního kola se tři nejlepší probojovali do finále. To zahrnuje komplexní finálovou disciplínu obsahující v sobě všechny disciplíny absolvované již v základním kole. Po instalaci lana pomocí vrhacího váčku a lanka následoval šplh do koruny, kde měli finalisté za úkol projít čtyřmi stanovišti v časovém limitu 25 minut. Úkol skončil v okamžiku, kdy závodník dostal sebe a všechno použité vybavení na zem. O konečném umístění však nerozhodoval pouze čas, závodníka pozorně sledovalo pět bedlivých rozhodčí. Ti za splnění každého stanoviště udělili určitý počet bodů v závislosti na kvalitě splnění úkolu, použitého vybavení či techniky.
Mezi muži zvítězil Jiří Kořínek, na dalších místech skončili David Karel Peřina a Roman Šimůnek. Alžběta Malotínová si připsala první místo v kategorii žen. V mužské konkurenci by obsadila 13. příčku.
Jiří Kořínek se stal českou stromolezeckou jedničkou již počtvrté. Ani na mezinárodním poli není nováčkem – evropského mistrovství zúčastnil poprvé v roce 2001 a v roce 2005 obsadil v dánské Kodani deváté místo. Tři mužští finalisté spolu s vítězkou ženské kategorie se v červnu příštího roku zúčastní Mistrovství Evropy, které se tentokrát bude konat ve Švédsku.

Ukázková výsadba stromu
Během mistrovství probíhal pestrý doprovodný program s možností vyzkoušet si vylézt na strom jako stromolezec, zakoupit všemožné pomůcky pro lezení či získat aktuální informace o dění v oboru. V přestávce mezi jednotlivými soutěžemi předvedl Ing. Lukáš Mráz ze společnosti Adam zahradnická, a. s., se svými spolupracovníky ukázkovou výsadbu stromu. Základem ujmutí je optimální volba stromového druhu v závislosti na stanovištních podmínkách. Následuje hloubení výsadbové jámy, a ta by podle Ing. Mráze měla být spíše čtvercového tvaru, aby kořeny neměly tendenci se stáčet a optimální hloubky, aby dřevina nebyla utopena. Velmi důležitý je podle jeho slov také následný řez, který vyrovná poměr nadzemní a podzemní části a důkladná zálivka vysazované dřeviny. Před zasypáním výsadbové jámy je ještě vhodné přihnojení a umístění kotvících kůlů. Nezbytné je vytvoření stromové mísy a následné konečné zálivky.
Mistrovství ČR ve stromolezení je již klasicky spojeno s konáním odborné konference Strom pro život – Život pro strom pořádané Společností pro zahradní a krajinářskou tvorbu, o. s. Letos se jednalo o sedmý ročník a ústředním tématem se staly Aleje v krajině.
Aleje a stromořadí doprovázející cesty existují po staletí a jsou charakteristickým a významným rysem české kulturní krajiny. Na jedné straně jsou předmětem památkové ochrany a ochrany z hlediska ekologické a estetické hodnoty, na druhé straně mohou jako součást pozemní komunikace představovat překážku bezpečnému provozu. V uplynulých letech jsme stále častěji svědky razantních, někdy i likvidačních zásahů, které vyvolaly zájem veřejnosti.

Aleje v krajině
Cílem konference a setkání odborníků u kulatého stolu bylo především vysvětlení rozdílných postojů a přístupů a nalezení porozumění v problematice alejí.
Přednášky byly zaměřeny především na legislativní i praktické možnosti zachování a obnovy alejí, na specifické přístupy k péči a ošetřování stávajících stromořadí na jejich obnovu či zakládání, výběr místa, druhů pro nové výsadby i nezbytnou povýsadbovou péči. Přednášeli jak čeští specialisté z oblasti arboristiky, ochrany přírody a krajiny i správy silnic, tak zahraniční hosté z Německa a Kanady.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *