Ochrana trávníků proti plevelným travám

Trávovité plevele představují zvláště v intenzivně pěstovaných trávnících často závažný problém. Jejich výskyt vede jednak k narušení celkového aspektu – vzhledu trávníku, a v případě hřišťových trávníků i k omezení užitných parametrů jako je např. smyková pevnost travního drnu.

Skutečný problém jejich výskytu však spočívá v omezených možnostech ochrany. Přímá chemická ochrana, která poměrně úspěšně funguje v potlačování dvouděložných plevelných druhů, je v případě jednoděložných trávovitých plevelů v trávnících použitelná jen velmi omezeně. Důvodem je úzká příbuznost plevelných a kulturních trav, což omezuje selektivitu příslušných herbicidních, resp. graminicidních přípravků. Ještě zásadnější je však omezení legislativní, neboť v ČR není proti trávovitým plevelům v trávnících registrován žádný přípravek. Právě z těchto důvodů mají klíčový význam nepřímé způsoby ochrany proti těmto plevelům. Pro úspěšnou ochranu je důležitá i znalost jejich biologie a morfologie.
Podívejme se však konkrétně, které travní druhy působí svým výskytem v trávnících největší problémy a jakým způsobem je možno je eliminovat.

Prosovité trávy
Do této skupiny patří zejména ježatka kuří noha (Echinochloa crus-galli) a některé béry (Setaria) (sivý, zelený, přeslenitý). Jedná se o jednoleté teplomilné trávy, které začínají vzcházet z půdní zásoby semen zpravidla až v průběhu května a zaplevelují svým výskytem trávníky až do konce léta. Na podzim zastavují růst a s příchodem prvních mrazíků postupně z trávníku vymizí. Tyto plevelné travní druhy představují často velký problém v trávnících vysévaných pozdě zjara a během léta, podzimní zásevy zpravidla nezaplevelují, i když jsou jejich semena v příslušné půdě či substrátu obsažena. Růst a vývoj prosovitých trav je podstatně intenzivnější, než je tomu u trávníkových druhů trav, které jim zvláště v počáteční vývojové fázi nemohou v porostu konkurovat. Ve starších zapojených trávnících se tyto plevelné trávy běžně neobjevují, jejich semena však přečkávají v povrchové vrstvě půdy v dormantním stavu a za vhodných podmínek rychle vyklíčí a vzejdou. O tom svědčí případy, kdy ježatka kuří noha náhle vyrazila z čerstvě položených kobercových trávníků. I kobercové školky často s těmito druhy bojují, a to především v roce zásevu. Po zapěstování se kobercový trávník jeví zcela v pořádku, avšak po seříznutí a sloupnutí travních pásů může dojít k impulsu pro ukončení dormance části semen, kterým se dostává hlavně více vzduchu, a po opětovné pokládce začnou semena jednoletých plevelných trav hromadně vzcházet, čímž výrazně znehodnotí do té doby kvalitní trávník.
Ochrana proti expanzivním plevelným travám spočívá hlavně v preventivních opatřeních:
● Včasné, příp. opakované odplevelení problémových stanovišť totálním herbicidem před výsevem.
● Výsevy na problémových stanovištích směřovat dle možnosti na podzimní období.
● Používání kvalitních substrátů prostých semen těchto druhů.
Jestliže k zaplevelení pozemku již došlo, je možno část plevelných trav odstranit mechanicky (použitelné na menších plochách nebo při menším výskytu). Z graminicidních přípravků je v jílkových porostech použitelný přípravek Puma Extra, v porostech na bázi kostřavy červené je to Targa Super 5 EC. Problém chemického ošetření spočívá v tom, že zásah je často prováděn poměrně pozdě, většinou až ve fázi kvetení prosovitých trav, a jeho účinnost není dostatečná. Jinak nezbývá, než se snažit takto zaplevelený porost co nejlépe zapěstovat a na podzim po ústupu plevelných trav vyhodnotit, zda bude stačit porost doset nebo bude nutné přistoupit k jeho opětovnému založení.

Lipnice roční
Dalším úporným trávovitým plevelem je lipnice roční (Poa annua). Na rozdíl od předchozí skupiny je její výskyt vázán na starší trávníky. Navzdory jejímu druhovému jménu se nejedná pouze o jednoletý druh, ale existují i formy víceleté schopné přezimování. K jejím hlavním charakteristikám narušujícím vzhled trávníku patří téměř permanentní kvetení spojené s tvorbou velkého množství semen a její výrazně světlejší odstín zelené barvy, což vede postupem času k vytváření nevzhledné barevné mozaiky v trávníku. U hřišťových trávníků je jejím největším nedostatkem mělký kořenový systém, který výrazně snižuje smykovou pevnost travního pokryvu. Na golfových jamkovištích zase způsobuje vznik nehomogenního patovacího povrchu. Jedná se o velmi rozšířený druh plevelné trávy, kterou nalezneme prakticky v každém trávníku. Stoprocentní účinná chemická ochrana dosud neexistuje, ale respektováním řady pěstitelských zásad lze její výskyt udržet v únosných mezích. Pokud v porostu převládne, nezbývá než její dominanci podřídit další údržbu trávníku nebo trávník obnovit jeho opětovným založením.
Preventivní opatření proti výskytu lipnice roční:
● Důkladné odplevelení plochy před založením trávníku.
● Optimalizace závlahy – zavlažovat méně často, ale důkladně provlhčit půdní profil, příp. občas nechat trávník „vyschnout“.
● Sběr pokosené hmoty vede k redukci množství semen zůstávajících v trávníku.
● Pravidelné provádění vertikutace a dosevu trávníku pro podporu jeho konkurenční schopnosti.
● Pro nové zásevy používat kvalitní osiva a substráty.
● Při obnově trávníku na ploše s vysokým výskytem lipnice roční odtěžit svrchní část vegetační vrstvy, která obsahuje nejvíce semen.
Přímá chemická ochrana nabízí pouze omezené řešení. Velmi záleží na druhovém složení trávníku, ve kterém je zásah prováděn. V trávníku složeném z kostřavy červené a ovčí lze aplikovat přípravek Targa Super 5EC, trávníky s převahou jílku vytrvalého je možno ošetřit herbicidem Ethosat 500. Alternativní cestou je i použití herbicidu Stomp 400 SC, který působí na nově vzcházející populaci plevelů včetně nových jedinců lipnice roční.
Zahraniční zkušenosti hovoří v této souvislosti pozitivně o využití růstových regulátorů. Bylo prokázáno, že tyto přípravky původně využívané pro omezení prodlužovacího růstu a snížení frekvence kosení, mají pozitivní vliv na omezení výskytu lipnice roční, resp. potlačení jejího přechodu do generativní fáze. Lipnice roční tak není přímo hubena, ale nepřímo je potlačena tvorba jejích semen. Nekvetoucí rostliny lipnice roční jsou v trávníku daleko méně patrné. Využívány jsou účinné látky trinexapac-ethyl (v ČR obsažen v přípravku Moddus) a prohexadione-Ca (u nás známý jako Regalis). Závěrem je však třeba zopakovat, že všechny uvedené chemické přípravky bohužel nejsou v ČR pro oficiální použití v trávnících registrovány, některé lze použít pouze v semenářských porostech vybraných trav.

Další plevelné trávy
Kromě uvedených druhů plevelných trav je možno setkat se v trávnících s dalšími travními druhy – lipnice obecná (Poa trivialis), pýr plazivý (Elytrigia repens),
sveřepy (Bromus sp.), ostřice (Carex sp.) apod. V teplejších oblastech je stále častější výskyt troskutu prstnatého (Cynodon dactylon). Výskyt většiny uvedených druhů je vázán na starší trávníky podobně jako lipnice roční. Hlaví zásady jejich potlačování jsou obdobné jako u předchozích druhů.
Ke zpracování tohoto příspěvku byly použity informace získané při řešení výzkumného projektu č. 2B08020 – Modelový projekt zamezení biologické degradace půd v podmínkách aridního klimatu, podpořeného MŠMT v rámci Národního programu výzkumu II.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *