Ochrana rostlin ve sklenících a fóliovnících

Podle definice je skleník stavbou sloužící pro pěstování rostlin, které vyžadují specifické klimatické podmínky (především vyšší teplotu a vlhkost vzduchu než má okolí). S tím souvisí i specifické podmínky pro rozvoj a intenzivní množení škodlivých organismů. Z toho vyplývají metody a možnosti ochrany, vyšší intenzita ošetřování.

Legislativní rámec
Způsoby a možnosti ochrany proti škůdcům nejen ve sklenících a krytých plochách podléhají rostlinolékařským právním předpisům. Dosud se ochrana rostlin řídila zákonem č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči, v platném znění, a příslušnými prováděcími předpisy. Od 14. června 2011 je ve všech členských státech Evropské unie přímo účinné nové nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh. Tento předpis nahradil dosavadní Směrnici Rady č. 91/414/EHS. Nařízení č. 1107/2009 se týká zejména povolování přípravků na ochranu rostlin a zavádí některé nové postupy, jejichž cílem je dosáhnout větší harmonizace při povolování přípravků v tzv. zónách.
Pokud se týká požadavku preferovat méně rizikové přípravky/prostředky ochrany rostlin, jako jedno z možných řešení se nabízí využití biologické ochrany. Ta má v ČR dlouholetou tradici i vzhledem ke skutečnosti, že v důsledku evropského revizního programu dochází k omezení škály přípravků na ochranu rostlin vhodných pro použití ve skleníkových kulturách.
Problémy v ochraně skleníkových kultur proti škodlivým činitelům jsou zapříčiněny také specifičností skleníkových hospodářství. Škůdci během roku mají více generací než ve volné přírodě kvůli mikroklimatu a izolaci od většiny přirozených nepřátel a konkurenčních druhů. Velmi závažným argumentem pro upřednostnění biologické ochrany ve sklenících, hlavně u zelenin, je snížení zatížení těchto zelenin rezidui aplikovaných pesticidů. Po aplikaci bioagens lze zeleniny ihned konzumovat bez nutnosti dodržování ochranných lhůt. Při posuzování vhodnosti použití biologické ochrany pro skleníkové kultury je důležité hledisko čistoty pracovního prostředí. Zaměstnanci skleníků musí do porostu se pravidelně vstupovat a činnosti musí být prováděny v souladu s technologií pěstování dané kultury. Při použití biologické ochrany se pracovníci nemusí obávat nebezpečí poškození zdraví nebo vzniku alergických reakcí zapříčiněných aplikací pesticidů.

Principy a možnosti ochrany rostlin
Podaří-li se zabránit výskytu škůdců hned na začátku vegetace, je to nejlepší možná varianta. I když jsme neměli v předcházející sezóně problémy se škůdci, je lepší prostory před každým novým pěstováním vydezinfikovat. Pokud si chceme přinést nové rostliny, nejdřív je důkladně prohlédneme a ošetříme, popř. nějakou dobu je necháme v „karanténě“. Pokud se neobjeví žádní škůdci nebo choroby, přeneseme je do zájmového prostoru. Škodlivý hmyz, roztoči, ale i plísně a bakterie se mohou dostat dovnitř spolu se vzduchem, proto je lepší na přívodu instalovat filtry nebo ochranné bariéry proti hmyzu a ostatním škůdcům. Je třeba dodržovat základní hygienické předpisy a doporučení, protože stejně můžeme škůdce přinést i my, pokud jsme pracovali ve škůdci zasaženém porostu. Bohužel, i když je pěstitel opatrný, dříve nebo později se nějaký škůdce objeví. Proto pravidelně kontrolujeme rostliny a hledáme známky hmyzu, skvrn, dírek v listech, hnědnutí vrcholků listů a zavadlých stonků. Najdeme-li navzdory všem opatřením na rostlině škůdce, musíme použít nějaký ochranný prostředek. Abychom zvolili správnou ochranu, musíme nejdřív určit, o jakého škůdce se jedná. Pokud se jedná o produkci v rámci systémů ekologického pěstování nebo integrované produkce zelenin, je seznam povolených přípravků striktně omezen – buď se jedná o seznam povolených přípravků a dalších prostředků použitelných v ekologickém zemědělství nebo seznam zakázaných účinných látek, které nesmí být v rámci integrované produkce zelenin aplikovány. Chemickým ošetřením se často nepodaří škůdce zcela vyhubit a po určité době se objeví na rostlinách znovu.

Ing. Mgr. Miloslava Navrátilová, Ph.D., Státní rostlinolékařská správa, Sekce přípravků na ochranu rostlin, Brno

Více informací naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 10/2011.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *