Ochrana přírody v obcích

Jak zlepšit přírodu v obcích a okolí? Jakou by měl mít systém zeleně v sídle podobu a proč? Povinnosti obcí týkající se ochrany přírody, či jak předcházet konfliktu se zákony o ochraně přírody. Taková byla hlavní témata semináře zaměřeného na ochranu přírody v obcích, konaném na sklonku loňského roku v Mníšku pod Brdy.

Organizátorem semináře určeného především pro zástupce obecních a městských úřadů a firem zabývajících se realizací a údržbou veřejné zeleně bylo Centrum ekologické zeleně Zvoneček z Vraného nad Vltavou, Český svaz ochránců přírody a hnutí Brontosaurus. Ve spolupráci s městem Mníšek pod Brdy, občanským sdružením Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu a Státním fondem životního prostředí ČR připravili pro účastníky semináře zajímavý blok přednášek zaměřených jak na samotnou funkci, tak především ochranu přírody v obcích.

Právní normy v ochraně přírody
Problematice právních norem a povinností obcí v ochraně přírody se věnoval Karel Kerouš z České inspekce životního prostředí. Posluchače seznámil zejména se změnami novely zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, která nabyla účinnosti 1. 12. 2009. K několika důležitým změnám došlo například v oblasti upravující mimolesní zeleň, došlo ke sjednocení velikostí a dalších charakteristik stromů a keřových ploch, pro které není nutné povolení ke kácení. Nově je uzákoněno, že MŽP stanoví prováděcím právním předpisem nedovolené zásahy do dřevin, které jsou v rozporu s požadavky na jejich ochranu. Upraveny jsou rovněž podmínky pro vyhlašování zvláště chráněných území včetně národních parků, doplněny jsou podmínky pro výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích a stanovena ochrana evropsky významných lokalit. Novela rovněž definuje podmínky pro vypouštění zvláště chráněných živočichů odchovaných v lidské péči do přírody a vysévání či vysazování uměle vypěstovaných zvláště chráněných rostliny mimo kultury a zastavěná území obcí. Novela rovněž stanovuje pravidla pro výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. V neposlední řadě novela upravuje působnost obecních úřadů, úřadů obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů a ministerstev. Zákon č. 114/1992 Sb. umožňuje orgánům ochrany přírody ukládat sankce a nápravná opatření, dále pak zakázat, omezit či stanovit podmínky pro škodlivou činnost.
V samostatné části se Karel Kerouš věnoval nejčastějším způsobům poškozování dřevin, kterými jsou: výkopové práce, neodborné provedení řezu, úmyslné umrtvení, navrtání stromu, prorůstání stromů do zábran (zábradlí, obrub atd.).

Zachování biodiverzity v obcí
Otázce zachování biodiverzity v obcích se na semináři věnoval Ing. Michal Kubelík z Českého svazu ochránců přírody ČR (ČSOP). Pro zachování rozmanitosti života ve všech jeho formách, úrovních a kombinacích (biodoverzita) je bezpodmínečně nutná ochrana stávajících a vytváření nových biotopů. Jedním z ochranných opatření je zachování a vhodné začlenění původních vodních ploch, mokřadel, tůní, luk atd. jako součást veřejných ploch a zeleně v obcích.

Text a foto Arnošt Jílek

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 1/2011.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *