Ochrana jahodníku proti houbovým chorobám

Jahody, stejně jako ostatní druhy ovoce, dodávají lidskému organismu celou řadu zdraví prospěšných látek – vitamíny a jejich prekurzory, rostlinná barviva, minerální látky, vlákninu atd. Z hlediska dietetického je důležitý i vysoký obsah vody a současně nízký obsah energetický.

Jahodník se pěstuje prakticky ve všech oblastech mírného klimatu. Je velmi přizpůsobivý co se týče půdních i stanovištních podmínek. Jeho měkké ovoce je však poměrně citlivé na napadení houbovými chorobami. Nejvýznamnější z nich jsou popsány v následujícím přehledu. V závěru článku je pak uveden přehled přípravků povolených v ČR k ochraně jahodníku proti houbovým onemocněním plodů i listů.

Antraknóza jahodníku
Antraknóza jahodníku patří v současné době k hospodářsky nejzávažnějšímu onemocnění jahodníku, neboť napadá nejen plody (antraknózová hniloba), ale i všechny další rostlinné orgány – listy, květy, řapíky, srdíčka atd. (antraknózová skvrnitost), což může vést k úhynu celých rostlin. Nebezpečnost choroby je dána zejména rychlostí, jakou je schopna se za příznivých podmínek rozšířit v celém porostu.
Onemocnění je způsobeno vřeckovýtrusnou houbou Colletotrichum acutatum. Výskyt patogena byl zaznamenán na celé řadě planých i kulturních rostlin – dalšími hostiteli jsou např. celer, lilek, rajče, paprika, broskvoň, borůvka, vinná réva aj. V ČR houba způsobuje vedle antraknózy jahodníku i významné onemocnění višní – koletotrichovou hnilobu.
Příznaky choroby – napadení plodů jahodníku se projevuje jako hnědé, okrouhlé, mírně propadlé skvrny, které se postupně rozšiřují a během krátké doby (2 – 3 dny) mohou zachvátit většinu plodu. Na povrchu skvrn se tvoří růžovooranžová až skořicově hnědá vrstvička neprášivých konidií, kterými se infekce dále šíří. Na ostatních rostlinných orgánech se antrakóza projevuje rovněž jako hnědé léze, často pokryté vrstvou spor. Choroba se v porostu rozšiřuje velmi rychle, zejména za příznivých podmínek (vlhké a teplé počasí spojené s častými srážkami, bouřkami a krupobitím či intenzívními přívalovými dešti) a může dojít vpodstatě až k epidemickému napadení celé výsadby. Zdrojem infekce je nejčastěji latentně napadená sadba. V rámci výsadby se pak onemocnění šíří mezi rostlinami především při dešti (rozstřikování kapek vody s konidiemi při prudkých srážkách, splachování se stékající vodou na další rostlinné orgány…). Onemocnění se může projevit již v prvním roce pěstování, kritické jsou pak následující roky pěstování, zvláště u stáleplodících odrůd, kde je problematičtější provádění ochrany v důsledku ochranných lhůt pesticidů a kde zůstává zachován infekční zdroj již z první vlny sklizně.
Ochrana – v rámci hodnocení možností chemické ochrany prokázal v testech prováděných ve VŠÚO Holovousy dobrou účinnost proti antrakóze strobilurinový fungicid Ortiva. Velmi dobře účinkovaly také přípravky Signum a Switch. U těchto dvou fungicidů probíhá řízení o rozšíření povolení použití do jahodníku, v době přípravy tohoto příspěvku však ještě řízení nebylo ukončeno. Vedlejší účinnost proti antraknóze prokázal i kontaktní fungicid Thiram Granuflo. Pokud však již došlo k epidemickému rozšíření choroby v porostu, bývají provedená chemická ošetření málo účinná a eliminace houby je obtížná. V ochraně proti antraknóze je nutné důsledné střídání přípravků s odlišným mechanismem působení, aby se předešlo riziku vzniku a vývoje rezistence houby k aplikovaným přípravkům.

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 6/2011.

Text a foto Ing. Jana Kloutvorová, VŠÚO Holovousy, s. r. o.

Komentáře ke článku 1

  • Tonda

    Prosím o informaci jakým postřikem chránit jahody v tuto dobu po ošetření – tedy likvidace starých listů, odnoží a pod. a následně jaké použít hnojivo pro posílení rostliny.
    Děkuji za informaci
    Tonda

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *