Autor
Kategorie:
Nezařazené

Obsah a dostupnost stopových prvků v substrátech

Dostupnost stopových prvků pro rostliny je ovlivněna jejich obsahem v substrátu, kvalitou substrátu a zařazením stopových prvků do systému hnojení. Z vlastností organických substrátů je pro příjem stopových prvků nejdůležitější hodnota pH. Při zásadité reakci (pH > 7) se snižuje dostupnost železa, manganu, zinku, mědi a bóru. Naopak při kyselé reakci (pH
Obsah stopových prvků v substrátech ovlivňují jednotlivé komponenty a hnojiva použitá pro základní hnojení. V současné době v zahradnické produkci převažují rašelinové substráty, u kterých se pro základní hnojení používají NPK hnojiva se stopovými prvky. Alternativní komponenty (kompostovaná kůra, komposty) se uplatňují v menším rozsahu a pokud se použijí, jejich podíl v substrátech bývá poměrně malý.
Vegetační pokusy
Cílem pokusů založených v roce 2006 bylo vyhodnotit obsah stopových prvků v různých typech substrátů a sledovat vliv substrátu na jejich příjem. Ze tří typů různě vytříděných vrchovištních rašelin (jemná frézovaná, vláknitá, borkovaná) byly připraveny tři základní rašelinové substráty (J, V a B). Dále se sledoval vliv přídavku kompostované smrkové kůry (20 % obj.), nebo zeleného kompostu (10 % obj.) na jejich fyzikální a chemické vlastnosti. Bylo tedy hodnoceno devět substrátů a porovnání jejich fyzikálních vlastností bylo uvedeno v Zahradnictví č. 2/2007.
Na základě výsledků chemických rozborů komponentů a substrátů bez hnojiv bylo v experimentu zvoleno základní hnojení. Do rašelinových substrátů (R) bylo dodáno plné hnojivo PG MIX se stopovými prvky v dávce 1 g na litr substrátu. Pokud byly přidány další komponenty, byla použita jednosložková hnojiva bez stopových prvků a byla snížena dávka vápence ze 6 g/l na 5 resp. 4 g/l. U substrátů s kůrou (K) bylo na litr směsi aplikováno 0,4 g LA (35 % N), 0,9 g SP (18 % P2O5) a 0,2 g síranu draselného (50 % K2O). Tak bylo do substrátu dodáno stejné množství N a P jako hnojivem PG MIX, lišilo se jedině množství draslíku, které činilo pouze 80 mg K/l. U substrátů s kompostem (Z) bylo aplikováno dusíkaté hnojivo ve stejné dávce.
Substráty byly testovány v pokusech s hrnkovými květinami Impatiens Nová Guinea (klon č. 2, trvání pokusu 14. 4. – 29. 6.) a Chrysanthemum × grandiflorum ‘Sunny Mandalay’ (řízená kultura, 29. 6. – 31. 8.). Rostliny byly jednotně přihnojovány roztoky hnojiva Kristalon Modrý: 19 % N, 6 % P2O5 , 20 % K2O, 3 % MgO se stopovými prvky 0,07 % Fe, 0,04 % Mn, 0,025 % Zn, 0,01 % Cu, 0,025 % B, 0,004 % Mo. Železo, mangan, zinek a měď jsou ve formě chelátu EDTA. Rostliny Impatiens byly zavlažovány vrchní závlahou a přihnojovány 0,2 % roztokem v intervalu sedm dní. U chryzantém byla použita spodní závlaha a rostliny byly přihnojovány při každé závlaze 0,05 % roztokem.
Na konci pokusů byly ze tří testovaných rostlin z každého opakování odebrány listy pro listovou analýzu a ze zbytku rostlin byl připraven průměrný vzorek pro stanovení celkového odběru živin a stopových prvků. Dále byla stanovena průměrná hmotnost suché rostliny a rozměry rostliny (výška a šířka).
Chemické vlastnosti substrátů
Obsah přijatelných živin a stopových prvků byl stanoven podle metodiky EU (EN 13 651) ve vyluhovacím činidle CAT (0,01 mol/l CaCl2 a 0,002 mol/l DTPA). V substrátech byl stanoven optimální obsah u většiny živin. Pouze substráty s kůrou měly nižší obsah fosforu a substráty s kompostem měly až dvojnásobný obsah draslíku oproti optimu. Tento trend byl zaznamenán i na konci vegetačních pokusů, ale odchylky od optima neměly vliv na příjem těchto živin rostlinami (viz obsah živin v listech). Pouze u Impatiens byl pozorován mírný nárůst příjmu draslíku u rostlin pěstovaných v substrátech Z.
Obsah stopových prvků v přijatelné formě v substrátech byl v českých laboratořích hodnocen poprvé. Ani v zahraniční literatuře není zatím dostatek informací o optimálních hodnotách. Hodnocené alternativní komponenty měly vysoký obsah všech stopových prvků, kromě molybdenu. Relativně vysoký obsah manganu měla kompostovaná kůra, což je u tohoto komponentu běžné. Pokud má substrát vyšší podíl kůry (> 40 % obj.) a zároveň nižší hodnotu pH (
U substrátů (K a Z) s alternativními komponenty byl oproti rašelinovým stanoven vyšší nebo shodný (Cu) obsah stopových prvků, kromě molybdenu. Zvolené dávky alternativních komponentů, 20 % obj. kompostované kůry a 10 % obj. zeleného kompostu byly z hlediska obsahu stopových prvků v substrátech optimální.
Použité rašeliny měly poměrně vysoký obsah Fe, Zn a Cu. Přídavek hnojiva se stopovými prvky výrazně zvýšil obsah B a Mo. Hnojivo PG MIX má poměrně vysoký obsah Mo ve srovnání s ostatními stopovými prvky. Vyšší přídavek Mo do rašelinových substrátů vychází z jeho omezeného příjmu při nižších hodnotách pH, které se mohou v těchto substrátech objevit. Naopak hnojivem dodané množství Fe je v porovnání s původním obsahem v rašelině nízké. Železo (případně i další kationty – Mn, Zn) aplikované při základním hnojení i při přihnojování je zpravidla ve formě chelátů zlepšujících jeho příjem rostlinou.
Hodnocení růstu
Substráty měly na počátku i v průběhu pěstování optimální hodnoty pH a rostliny byly standardně přihnojovány hnojivem se stopovými prvky. U rostlin se neprojevily vizuální deficity hlavních živin a stopových prvků, což bylo potvrzeno rozbory listů. Pouze u chryzantém se v substrátech s nižší vzdušnou kapacitou (rašelinové substráty J a B, varianty s kompostem JZ a BZ) vyskytly mírné chlorózy měsíc po výsadbě. Neprojevily se ale sníženým obsahem Fe v listech.
V listech obou testovaných rostlin se obsah většiny stopových prvků pohyboval v optimálních hodnotách. Vyšší obsah Mn byl stanoven u rostlin Impatiens pěstovaných v substrátech s kůrou (K) a vyšší obsah B u rostlin v substrátech s kompostem (Z). V obou případech bez vizuálních příznaků nadbytku.
Hrnkové květiny rostly nejlépe v rašelinových substrátech, Impatiens v substrátu J z jemné rašeliny a chryzantémy v substrátu V z vláknité rašeliny s vyšším obsahem vzduchu. Částečná náhrada rašeliny v pěstebních směsích mírně snížila nárůst rostlin, bez výrazného vlivu na jejich tržní hodnotu, rostliny byly kompaktnější.
Závěr
Stanovaní obsahu stopových prvků v substrátech v přijatelné formě může napomoci při volbě hnojiv pro základní hnojení substrátů i pro přihnojování během vegetace. S využitím údajů z literatury i výsledků dalších vegetačních pokusů bude nutné upřesnit jejich optimální hodnoty.
Optimální hodnota pH a přiměřený obsah stopových prvků v testovaných substrátech zajistily ve vegetačních pokusech jejich optimální příjem. Nebylo nutné používat jejich doplňkové aplikace.
Zhoršený příjem nebo nadbytek stopového prvku se v rozborech listů nebo při vizuálním hodnocení může projevit až při extrémně vysokém obsahu v substrátu nebo při dlouhodobě zhoršených pěstebních podmínkách. Tento stav je nutno včas podchytit a aplikovat doplňkové přihnojení stopovými prvky. Této problematice bude věnován některý z příštích příspěvků o výživě okrasných rostlin.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *