O řezu štíhlých vřeten

Štíhlá vřetena jsou dnes v našich podmínkách nejlepší alternativou pro intenzívní pěstování jabloní. Příležitost osvěžit si znalosti a vyzkoušet dovednost při řezu, navíc v příjemném prostředí sadu a zahradního centra Ing. Jana Matouška, využili 12. března nejen zkušení ovocnáři, ale i studenti zahradnických škol.

Sedmiletá výsadba ´Golden Delicious´ klon Reinders® na slabě rostoucí podnoži M 9 v Blahoticích je jednou z prvních, která byla v Čechách vysazena. Spon výsadby je 3,5 x 1,5 m, to je necelých 2000 stromků na hektar.
Doc. Ing. Josef Sus, CSc., z České zemědělské univerzity ve své přednášce zdůraznil, že podstatou tvaru štíhlého vřetena je vytvořit úzce pyramidální formu stromku, která má širší základnu dole a směrem k vrcholu se kónicky zužuje. Pokud spodní letorosty zkrátíme příliš a horní se nechají volně růst, docílí se tvaru otočené pyramidy, s následným velmi rychlým nárůstem dřeva ve vrcholové části stromku.
Další podmínkou je spirálovité obrůstání větví kolem osy kmínku, pokud možno s co největším počtem slabších polokosterních větví. Odlišnost od zákrsků, čtvrtkmenů a palmet je v tom, že tyto tvary mají několik kosterních větví a teprve na nich je obrost na větví polokosterních. Štíhlé vřeteno nemá nosnou část, větve se postupně cyklicky obměňují odřezáváním po třech až pěti letech jejich existence. Samozřejmě spodní větve, které mají být větší, silnější, ponecháme obvykle pět let a naopak horní, které jsou slabší nebo sesazené na slabší rozvětvení odstraníme po třech letech. Důležité je, aby postranní polokosterní větve, které plodí, byly výrazně slabší, maximálně poloviční tloušťky, než je místo pod rozvětvením (kmen). Pokud je některá z nich silnější než polovina kmene, přebírá dominantní funkci a přerůstá ostatní větve. Kvůli snadné dostupnosti při sklizni se zkracují letorosty přesahující výšku dvou metrů.
Jednou z možností je usměrnit růst výhonů, které rostou vzpřímeně (řez, vyvázání), ty mají největší intenzitu růstu. Pokud se sklon blíží poloze vodorovné nebo skloněné, intenzita růstu se zmenšuje a plodnost stoupá. Nejvíce rodí odrůdy na dvouletém dřevě. Ohýbá se proto jednoletý výhon, nejlépe do polohy podvodorovné. V příštím roce má sice kratší přírůstek, ale vytvoří ovětvení zakončené často květním pupenem. Snahou je podpořit růst velkého množství krátkých přírůstků, které tlumí růst, ale zároveň bohatě plodí.
Pokud dojde ke zkracování jednoletých výhonů (zvláště silnějších), tak z každého pupenu porostou nové výhony a nastávají problémy s odstraňováním bujných výhonů, které neplodí.
Jak přistoupit k řezu? Čím hustší spon, tím lépe se systém udrží ve tvaru úzké pyramidy. Pokud máme plodný výhon ve vrcholové části, můžeme ho zkrátit a sesadit na výhon slabší, který jde směrem do strany. V tomto případě je předpoklad, že nebude příliš bujet v růstu. Jinou možností je ponechat jeden z vrcholových výhonů jako bujný (tzv. „ventil“), který odčerpá nadměrnou intenzitu růstu stromku. Pokud přistupujeme v pátém, šestém roce a dalších letech k odstraňování silnějších větví „v kroužku“, měli bychom respektovat zásadu odstranění jen menšího počtu polokosterních větví (2 – 3 maximálně), protože ze spících pupenů, které zůstanou po odříznutí silné větve pravděpodobně vyrazí jednoleté výhony. Jinou možností je dělat tzv. „salámové řezy“, u tohoto způsobu je ještě větší předpoklad prorůstání letorostů. Nevýhodou naopak je možná nekrotizace dřeva, takže je tato metoda na zvážení. Případně lze seříznout větev „na patku“ (zkrácení letorostu na max. 1 cm), při němž lze očekávat prorůstání spících pupenů ze 30 – 40 %. Větve mají mít pokud možno tupé odklony od střední osy.
Pro vřetena je typická tvorba boulí v místě srůstu podnože a odrůdy. vznikají z rozdílné intenzity růstu obou částí. K dosažení pomalejšího růstu se štěpuje se ve vyšší poloze. Vliv podnože je následně úměrně větší (štěpování, očkování ve 20 – 30 cm nad úrovní kořenového krčku. Vyšší poloha roubu (očka) zajistí slabší růst s vyšší specifickou plodností, čili vyšší výnos na kubaturu koruny (1 m3 koruny nebo průřez kmene).

Soutěž
Soutěžní komise pod vedením doc. Suse, hodnotila tato kritéria: kvalitu, techniku řezu, výkon (rychlost) a celkový dojem. Vše zvlášť bodovou stupnicí s rozsahem 0 – 9 bodů. Soutěžící měli 15 minut na ostříhání pěti stromů.
Nejvyšší ocenění si odnesl Benny Punie z ovocnářské firmy SAD, s. r. o., Daminěves. Těsně za ním skončil Ing. Pavel Klevcov z Trutnova. Jedinou ženou, která se přihlásila a nutno podotknout, že velmi dobře obstála, byla MUDr. Alice Žertová z Bříství. Ceny předával zástupce firmy Bahco, výrobce profesionálního nářadí pro zahradníky. Na závěr ocenil vedoucí poroty odvahu, zvláště studentů SZaŠ Mělník, a pozval všechny na příští ročník soutěže.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *