Nový test patogenity pro spálu růžovitých rostlin

Cílem práce bylo nový biologický test pro bakterii Erwinia amylovora, původce spály růžovitých rostlin. Spála růžovitých způsobuje značné ekonomické ztráty v porostech jádrovin a náchylných okrasných rostlin, především hlohů. Potvrzení identity spálové bakterie v rostlinném vzorku se obvykle provádí testem patogenity na nezralých hruškách náchylné odrůdy hrušní. Tento test lze provádět pouze určitou část roku, kdy jsou nezralé plody dostupné v přírodě nebo krátkou dobu poté, jsou-li skladovány při teplotách 4 – 8 oC. Test patogenity na explantátových kulturách náchylné odrůdy hrušně není časově omezen a je srovnatelný s testem patogenity na nezralých hruškách. Proto ho doporučujeme pro rutinní využití v diagnostických laboratořích Státní rostlinolékařské správy a dalších pracovištích.

Spála růžovitých rostlin, kterou způsobuje fytokaranténní bakterie Erwinia, patří na celém světě k nejvýznamnějším bakteriálním chorobám (Eppo/Cabi 1997). V České republice podléhá výskyt tohoto onemocnění přísným karanténním opatřením (Kůdela 1990). Infikovány bývají náchylné druhy jádrovin jako jsou jabloň nebo hrušeň a některé druhy okrasných dřevin z čeledi růžovitých jako např. hloh, skalník, jeřáb aj. (Van Der Zwet & Beer 1991, Sobiczewski et al. 1997, Vanneste 2000).
Mezi diagnostickými testy používanými v praxi pro prokázání identity spálové bakterie v rostlinném vzorku je zahrnut i test patogenity, jehož provádění je závazné (Anonym 2004, Kokošková et al. 2007).
Pro test patogenity lze využít semenáčky náchylných druhů jádrovin či hlohů. K inokulaci spálovou bakterií se používají mladé zelené výhony, jejichž rostlinná pletiva jsou velmi náchylná k infekci (Hunter & Bonn 1998, Korba et al. 1998). Testy na semenáčcích jsou vhodné také pro získání informací o virulenci kmenů původce spály nebo o rezistenci odrůd a novošlechtění proti spále (Van Der Zwet & Beer 1991, Korba et al. 2002, Korba & Kůdela 2004). Tyto testy jsou však časově, prostorově i materiálově nákladné, proto je test patogenity používaný pro spálu růžovitých rostlin obvykle prováděn na nezralých plodech náchylných odrůd hrušní (Anonym 2004). Hruškovým testem je možné zjišťovat i potenciální účinnost chemických preparátů nebo antagonistických kmenů proti původci spály (Kokošková 1999). Na uměle infikovaných nezralých hruškách náchylné odrůdy můžeme snadno pozorovat specifické příznaky napadení v podobě slizových kapek. Nezralé hrušky jsou však k dispozici pouze několik měsíců v roce a to i v případě vhodného skladování (Kokošková 1999). Proto jsme uvažovali o biologickém testu s využitím technologie explantátových kultur, který by mohl být prováděn nezávisle na ročním období.
Technologie explantátových kultur, jejíž vznik spadá na počátek 20. století, má v současné době široké uplatnění, a to jak ve výzkumu, tak i v praxi. Tato technologie se často používá pro ozdravení rostlin od virových onemocnění nebo k urychlení rozmnožování rostlin se sníženou reprodukcí i pro vytvoření sbírek různých rostlinných druhů. Ve šlechtění se používá pro kultivaci novošlechtění a odrůd in vitro a v neposlední řadě pro testování virulence patogenů či rezistence rostlin k chorobám (Anonym 1977). Pro spálu růžovitých rostlin byla tato technika použita poprvé v 80. letech minulého století. V USA se touto technologií zjišťovala virulence kmenů E. amylovora z různých geografických oblastí Ameriky i Evropy (Norelli et al. 1987) a také se stanovila rezistence amerických odrůd jabloní a hrušní (Viseur et al. 1987).

Text a foto Ing. Blanka Kokošková, Csc. 1, Gabriela Marhulová1,2, Ing. Miloslav Zouhar, Ph.D.2,
1 Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., LDEM, ORL
2 Česká zemědělská universita v Praze, FAPPZ, KOR 

Více informací naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 7/2010.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *