Nový patogen Pařížské kopretiny

Argyranthemum frutescens L. Schulz. Bip. je rostlina původem z Kanárských ostrovů. V současné době se často pěstují kříženci Argyranthemum  hybrid jako okrasné rostliny s bílými, žlutými a růžovými květy, které jsou známé pod názvem Pařížská kopretina. Vysazují se do květináčů či větších nádob (jako keře či na kmínku), truhlíků i volné půdy. Bohužel se v nedávné době i v České republice na těchto rostlinách objevila plíseň Peronopsora radii.

Na několika planých druzích čeledi Asteraceae (Achillea, Anthemis, Artemisia, Chamomilla, Chrysanthemum a Matricaria) se vyskytuje plíseň Peronopsora radii později nalezená i na pěstovaných kultivarech. Výskyt P. radii byl zaznamenán v Anglii, Německu, bývalé Jugoslávii, Izraeli, Číně, Mexiku a v USA (Kalifornie) na druzích čeledi Asteraceae, nejčastěji na Argyranthmum frutescens (= Chrysanthemum frutescens) ‚Crème‘ a ‚Vanilla Butterfly‘, ‚Butcon‘ a ‚Moby‘.
V červnu se na rostlinách Argyranthemum frutescens cv. ´Butterfly´ pěstovaných ve sklenících vyskytlo žloutnutí a postupné zasychání vrcholků výhonů, listů a poupat, krnění rostlin a deformace květů. Napadené rostliny byly neprodejné. Z infikovaných pletiv byl izolován patogen – plíseň, která byla identifikována jako Peronospora radii De Bary (1864).
Symptomy
Onemocnění se může objevit poměrně brzy, už od počátku roku a zejména v chladnějším vlhčím období. Primárně jsou napadány nové rozvíjející se listy na vrcholcích výhonů. Na listech se objevují chlorotické skvrny, kroutí se, deformují a krní, špičky napadených listů hnědnou a zasychají. Na rubu mladých infikovaných pletiv je za dostatečné vlhkosti viditelný nahnědlý porost plísně. Na rozdíl od květů nebývají napadány starší, již zcela vyvinuté listy.
Napadené květy jsou menší, asymetrické, s různě zprohýbanými korunními lístky.
Ve vlhkém prostředí pletiva primárně napadená Peronospora radii mohou být velmi rychle překryta plísní šedou (Botrytis cinerea).
Popis patogenu
Oligofágní patogen vytváří bezbarvé konidiofory 285 až 400 × 19 až 28 µm vyrůstající z průduchů, s větvemi dichotomicky (ojediněle trichotomicky) větvenými, tenkými, štíhlými, mírně ohnutými, bez naduření vrcholku. Na vrcholku každé větve vyrůstají světle hnědé, ovoidní až elipsoidní konidie, 30 až 40 × 18 až 30 µm, převážně bez papily. V infikovaném pletivu nebyly nalezeny oospory, které se vytvářejí v pokročilejším stadiu napadení.
Biocyklus
V prostředí s vysokou vzdušnou vlhkostí (vyšší než 90 %, teplota 10 – 20 °C) vytváří plíseň nepohlavní spory, které jsou přenášeny z rostliny na rostlinu odstřikujícími kapkami, na delší vzdálenosti vzdušnými proudy. Plíseň vytváří také silnostěnné pohlavní spory schopné přežívat nepříznivé podmínky v odumřelých napadených zbytcích rostlin. K rozšiřování může docházet semeny i infikovanými řízky ještě dříve než se objeví první symptomy. Pro klíčení spor a infekci je nezbytné ovlhčení listů.
Ochrana
Podobně jako u ostatních plísní je základním preventivním opatřením snížení vzdušné vlhkosti a ovlhčení listů, dostatečné větrání, nepřehušťování porostu a zamezení skapávání vody s konstrukcí na rostliny.
Pokud je výskyt patogenu prokázán, je nezbytné opakovaně aplikovat fungicidy. V zahraničí jsou k proti P. radii používány např. Amistar 250 EC (0,1 %), Discus 500 WG (0,03 %), Fongarid 25 WP (0,05 %), Gal-ben M 73 WP (0,15 %), Galben Rame 37 WP (0,25 %), Previcur 607 SL (0,3 %), Spinacer 607 SL (0,3%), Ripost M 67,2 WP (0,1 %) a Sandofan Manco 64 WP (0,2 %) aj.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *