Novinky ze světa podnoží pro révu vinnou

Systematické používání podnoží ve výsadbách révy vinné začalo koncem 19. a začátkem 20. století, kdy byly vyšlechtěny první podnože jako biologický způsob boje s mšičkou révokazem (Dactulosphaira vitifoliae), která parazituje na listech a kořenech rodu Vitis. Jedinci, způsobující tvorbu hálek na listech se nazývají gallicoles, na kořenech parazitují radicicoles. Gallicoles vyvolávají tvorbu hálek na nově se tvořící listové ploše (mladých listech), letorostech a úponkách.

Další významnou vlastností je odolnost k vyššímu obsahu vápna v půdě. Vápenaté půdy jsou obvyklé v některých významných vinohradnických regionech v Evropě a réva vinná pěstovaná na takových půdách často trpí chlorózou vyvolávanou vápnem. Uhličitan vápenatý, který je v půdě přítomný ve větším množství a z toho vyplývající vysoká úroveň uhličitanových iontů v půdě, jsou hlavními důvody nedostatku a nepřístupnosti železa. V takových podmínkách nejsou kořeny schopné přijímat železo a na keři se objevují chlorózy. Chlorózy se objevují nejdříve na mladých listech, dochází k poklesu intenzity jejich růstu a výkonnosti asimilace. Bohužel rodičovský druh mnoha nových podnoží, Vitis cinerea, disponuje nízkou odolností k chloróze a tato vlastnost se přenáší i na některé nové podnože. Při výběru podnoží je třeba tuto vlastnost zohledňovat.

 

 

 

Podnože Binova a Börner
V České republice se postupně začínají využívat některé nové podnože, které pochází z německé šlechtitelské práce. Binova vznikla jako mutace z podnožové odrůdy SO4 ve vinařské škole v Oppenheimu. Je to kříženec druhů Vitis berlandieri × Vitis riparia. Odolnost k révokazu je velmi dobrá. Odolnost k suchu je pouze střední, ale vyšší než u podnože SO4. Má střední intenzitu růstu, je proto vhodná především pro pěstování révy vinné na středním vedení, je možné ji použít i pro zahuštění keřů v řadě (1,0–0,8 m). Binova podporuje pravidelnou plodnost a zrání hroznů. Snáší vysoký obsah aktivního vápna v půdě (18–20 %), je adaptabilní na široké spektrum půd a má dobrou afinitu s odrůdami révy vinné.
O něco méně zkušeností je prozatím s podnoží Börner. V roce 1910 objevil Carl Börner nové biotypy révokazu a vytipoval botanické druhy vhodné ke šlechtění podnoží. Následně objevil imunitu k révokazu u Vitis cinerea ‘Arnold’ a použil ji při křížení. Ve šlechtění dále pokračoval Helmut Becker a vyšlechtil novou podnož, kterou pojmenoval Börner. Podnož je kříženec druhů Vitis riparia Michx.‘183 Gm’× Vitis cinerea Engelm.‘Arnold’. Díky botanickému druhu Vitis cinerea je vysoce rezistentní ke kořenové i listové formě révokazu. Na kořenech se příznaky napadení révokazem neobjevují, na listech pozorujeme většinou ohraničené tečkovité nekrózy, které jsou příznakem hypersenzitivní obranné reakce. Podnož má bujný růst a naštěpované odrůdy rostou bujně až středně bujně. Börner je velmi tolerantní k suchu, ale pouze středně až nízko odolný k obsahu aktivního vápna v půdě (7–10 %). Je vhodný pro většinu půdních druhů a má rovněž dobrou afinitu k běžně pěstovaným odrůdám révy vinné.
 
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 11/2011.
 
Text a foto doc. Ing. Pavel Pavloušek, PH.D., Mendleova univerzita v Brně, ZF Lednice
 
 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *