Nové patogeny na letničkách

Krásnoočko (Coreopsis sp.) a kokarda (Gaillardia sp.) patří k oblíbeným letničkám, avšak ani jim se nevyhýbají choroby a škůdci. I když je nutné poznamenat, že rejstřík jejich patogenů je poměrně chudý. V letošním roce se vyskytly na krasnoočku dva patogeny, konkrétně na C. x grandiflora ´Rising Sun´ padlí a na kultivaru ´Presto´ plíseň slunečnicová (Plasmopara halstedi). Zatímco v předchozích letech se na kokardách velmi silně vyskytovala plíseň salátová (Bremia lactucae) a jen ojediněle bílá sněť Entyloma polysporum, v letošním roce na Gaillardia x grandiflora ´Mesa Yellow´ sněť převládala.

Snětivost kokardy
Na kokardě je uváděno jen několik patogenů – virus Impatiens necrotic spot virus, bílá sněť Entyloma polysporum a padlí Golovinomyces cichoracearum (= Erysiphe cichoracearum). Symptomy napadení E. polysporum se výrazně liší od známějších druhů snětí, které tvoří černé spory. Bílá sněť se projevuje na listech většinou větším počtem (i více než deset) světle zelených až bělavých skvrn s nevýrazným okrajem různé velikosti (výjimečně dosahují až 1 cm v průměru). V počáteční fázi napadení mohou být skvrny hůře viditelné, postupně však infikované pletivo hnědne a nekrotizuje. Napadené listy postupně celé zasychají. Rostliny G. grandiflora ´Mesa Yellow´ byly snětí silně napadeny, u G. aristata ´Arizona Sun´se objevovaly drobounké málo nápadné skvrny, ale pletivo listů rychleji nekrotizovalo. Spory sněti se tvoří uvnitř listů. Když dozrají, pokožka listu praskne, spory se uvolní a jsou přeneseny větrem na další rostliny. Při silných infekcích se na povrchu infikovaných listů může objevit bílý práškovitý povlak. Při mikroskopickém rozboru se z infikovaného pletiva listů uvolnilo velké množství kulatých, dvoustěnných světle zelených až žlutých spor. Hostiteli sněti mohou být i další druhy okrasných rostlin, např. Aster, Echinacea, Gaillardia, Helianthus a Rudbeckia. Sněť byla nalezena pouze u kultivarů rodu Gaillardia. Kokardy jsou obecně považovány za vysoce vnímavé k tomuto patogenu. Onemocnění se vyskytuje především v chladnějších vlhkých podmínkách, za teplého suchého počasí se šíří jen velmi pozvolna. Ochrana je založena na odstranění symptomatických rostlin, ve sklenících je třeba provést fungicidní ošetření. V zahraničí byla sněť zjištěna na kultivarech ´Goblin´, ´Baby Cole´ a ´Fanfare´ a byl zaznamenán vzestupný trend výskytu a rozšíření sněti. Na ochranu proti sněti lze preventivně použít fungicidy účinné proti rzím, v zahraničí jsou povoleny fungicidy s účinnou látkou kresoxim-methyl, azoxystrobin; trifloxystrobin; oxycarboxin a propiconazole.

Plísňovitost krásnoočka
Pozornost celosvětově rozšířené plísni slunečnicové (Plasmopara halstedii) je věnována především na kulturních druzích slunečnice. Okruh hostitelů je však mnohem větší (více než 100 druhů planých i kulturních rostlin) a kromě slunečnice zahrnuje i některé druhy okrasných rostlin, např. Cineraria, Centaurea, Coreopsis, Dimorphotheca, Erigeron, Rudbeckia, Verbena aj. Plíseň slunečnicová je považována za půdního patogena, jehož oospory jsou zdrojem primární infekce rostlin, ale nejnápadnější příznaky tvoří na nadzemních částech. Příznaky na jednotlivých druzích rostlin se mohou značně lišit a projevit se např. padáním klíčních rostlin; infekcí kořenů nebo kořenového krčku, systémovou infekcí lodyh, listů a květenství; listovou skvrnitostí či zakrslostí rostlin. U slunečnice jsou na líci listů podél hlavních žilek charakteristické světlezelené až žluté skvrny, které se šíří od báze listu ke špičce, na rubu hustý bílý povlak tvořený sporangiogory se sporangii. Listy bývají deformované, menší. U krásnoočka (Coreopsis) je na rubové straně listů vločkovitý bělavý povlak, který při neznalosti symptomů a bez podrobnější prohlídky lze zaměnit za padlí. Napadení se většinou objevuje během července a srpna, nejprve na nejstarších listech a velmi rychle se rozšíří na celou listovou růžici i na ostatní části rostlin. Parazitická plíseň způsobuje předčasné odumíraní listů i celých rostlin. Systémově infikované rostliny většinou předčasně hynou již během vegetace. Plíseň se šíří během vegetace sporangii přenášenými větrem, přezimuje oosporami v infikovaném pletivu, možný je i přenos infikovaným osivem. Oospory v půdě se vyznačují dlouhou životaschopností (8 až 10 let). Pokud se již patogen vyskytl, je jeho likvidace velmi obtížná či téměř nemožná. U slunečnice jsou sice k dispozici rezistentní hybridy, avšak plíseň vytváří nové patogenní rasy, které ji postupně překonávají. U okrasných rostlin (Coreopsis) rezistentní kultivary nejsou známy. K ochraně proti plísni slunečnicové jsou doporučovány systemické přípravky nebo s dlouhodobým účinkem (např. na bázi metalaxylu a příbuzných látek). Doporučováno je i moření osiva. Podle zahraničních údajů proti plísni slunečnicové na Coreopsis vykázaly dobré výsledky (90% účinnost) při ošetření sazenic přípravky s účinnou látkou azoxystrobin, fosetyl-Al+fenamidon, propamocarb+fosetyl-Al.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *