Nové F1 odrůdy primulí

Zájem pěstitelů-zahradníků o tuto hrnkovou, skleníkovou a energeticky nenáročnou kulturu, vedl již v dřívější době k rozhodnutí šlechtit tuto květinu ve VÚKOZ Průhonice. Systematická práce s druhem Primula vulgaris Hudson (syn. Primula acaulis (L.) Hill) začala v polovině osmdesátých let minulého století.

Na základě vytvořeného šlechtitelského materiálu a ustálení perspektivních rodičovských komponentů (rodin) bylo přistoupeno ke kombinačnímu křížení s cílem tvorby F1 odrůd z „relativně“ homozygotních linií. Rodičovské komponenty u primulí nebývají totiž homozygotní linie, ale pouze vyvážené populace příbuzných jedinců. Nižší genetická vyrovnanost bývá i příčinou nižší fenotypové vyrovnanosti, se kterou se obecně u některých F1 odrůd setkáváme. Křížení byla prováděna ve skupinách podle barev (žlutá, červená, růžová, bílá, modrá a dvoubarevná), jen zcela vynímečně mezi barvami. Kromě kontinuálních prací na udržovacím šlechtění již získaného materiálu (osvědčených rodin v celé barevné škále) se zaměřujeme na dopracování hybridního šlechtění skupiny pozdně kvetoucích odrůd s novými parametry velikosti květů a barev. Nedílnou součástí naší práce je produkce výchozího materiálu jako je osivo, výsevy a mladé rostliny, o nějž zájem v posledních letech výrazně stoupá.

Pěstební postup při křížení
Primule se ve skleníku kříží v únoru až březnu. Vybrané kvetoucí rostliny jsou označeny a vícekrát sprášeny kvůli postupně se rozvíjejícím květům. Je respektována ale i využívána výrazná heterostylie (různočnělečnost), kterou se jednotlivé rostliny vyznačují. Semena dozrávají do konce dubna až května. Poté následuje sběr semeníků, jejich sušení a čištění semen. Výsev provádíme do konce června až začátku července. Pro úspěšné vyklíčení je nutno zajistit optimální teplotu 15 – 18 °C . Přepichování doporučujeme po pěti týdnech, kdy mají rostlinky jeden pravý list, hrnkování je třeba ukončit nejpozději do poloviny října.
Jakmile dno květináče prokoření a rostliny jsou v listech vyvinuté, snižujeme noční teplotu na 4 °C a denní na 6 °C. Celkově primule vyžadují dostatečné větrání (cirkulaci vzduchu), zvláště při vyjasnění (pokud nemrzne) v zimních měsích; a spodní závlahu s krátkým intervalem, aby doba ovlhčení a tím i nebezpečí výskytu houbových chorob byla co nejnižší. Vhodná jsou hnojiva s vyšším obsahem draslíku a železa (cheláty). V chladném období od poloviny listopadu a v prosinci se většinou zálivka omezí. Rostliny začínají nakvétat od poloviny ledna. Regulace kvetení závisí nejen na odrůdě, ale také na teplotě a množství slunečním záření v podzimních a zimních měsících.
Po rozkvětu následuje šlechtitelsky nejdůležitější práce – hodnocení a výběry rodin a potomstev. Kromě nejúspěšnější žluté barvy a jejich odstínů se zaměřujeme především na červené a okrajově na modré typy (červená barva má u starších květů zahraničních odrůd tendenci k černání, nebo obecně není dosažena její kvality).
Nové odrůdy
V uplynulých letech bylo do výroby zavedeno 10 odrůd, v loňském a letošním roce pak osm nových F1 odrůd a sice ´Karkulka´, ´Toreador´, ´Plameňák´a ´Linda´ – šarlatově červené, ´Pokání´ – vínově fialová, ´Roseta´ – růžová, ´Alba´ a ´Anežka Česká´ – bílá.
Při běžném teplotním režimu nakvétají naše odrůdy od poloviny ledna do začátku března. Nejvýznamnější skupinu tvoří tedy únorový termín kvetení. I když je možné dělení odrůd z různých hledisek, pro stručnou charakteristiku jsou uvedeny skupiny v barvách a ve skupině podle ranosti.
Ve skupině žlutých upoutá na první pohled raná ´Eliška´ se světle oranžovým středem, rozkvétající koncem ledna a na začátku února. Velké množství drobnějších květů má výbornou trvanlivost a dlouhou dobu kvetení. Nezvykle velkými, v průměru 8,5 cm krémově žlutými květy se světleoranžovým středem se pyšní ´Stalagnit´. Dominantní, středně ranou (únorovou) odrůdou je čistě žlutá ´Záře´ s oranžovým středem, průměrem květů 7,8 cm, velmi pěknými listy a vyrovnaným habitem. Středně pozdní odrůdou s delšími listy a průměrem květů 7,5 cm je ´Zlata´, jejíž oranžově rozpíjejíci se střed květy mírně ztmavuje. Pozdní ´Kanárek´ prozatím ukončuje tuto skupinu, ale s bohatým, efektním a dostatečně velkým květem (7 cm) může být někdy ozdobou velikonočního stolu.
V zářivé skupině červených primulí naprosto převládá šarlatová se žlutým středem. Raná, červená ´Karkulka´ s velkým žlutým středem se dere o zimní slunce jako první. Po ní následují počátkem února ´ Linda´ a ´Toreador´, doplněny habituálně velmi pěknou, zářivě červenou odrůdou ´Plameňák´se silnými stopkami. Také ´Věra´ se nenechá zahanbit a poutá velkými květy na delších stopkách. Středně pozdními, ve druhé polovině února kvetoucími a velmi efektně lemovanými okraji květních plátků s průměrem květů šest a sedm centimetrů jsou ´Katka´a ´Flamengo´.
Pozdní sortiment vhodně doplní zatím jediný pojmenovaný zástupce růžových, začátkem března kvetoucí ´Roseta´ s velmi pravidelnou stavbou a lemováním květních plátků.
Bílé primule jsou reprezentovány středně ranou odrůdou ´Alba´, která se vyznačuje sedm centimetrů širokými květy se sytě oranžovým středem a silnou, krátkou stopkou. Koncem února až počátkem března vykvétá pak ´Anežka Česká´ s velkými květy a oranžovým středem.
Do žádné směsi by se neměli v malém množství opomenout také zástupci modré či fialové barvy, jako raná ´Fatima´ s nepravidelným lemováním květů; středně rané, vínově fialové ´Pokání´ s výrazným bílým lemem a pozdnější tmavě modrý ´Safír´ se žlutým okem.
Kromě zmiňovaných odrůd pracujeme ještě se širokou barevnou škálou komponentů – rodin; probíhá testování dalších odrůd, včetně F1 hybridů na jejich technologické vlastnosti a možnosti dalšího obohacení českého sortimentu hrnkových primulí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *