Nová technologie vertikálních zelených stěn v ČR

Vzhledem k potřebě člověka žít v zeleni, je žádoucí ji do městského prostředí umisťovat různými i méně konvenčními metodami. Mezi tyto metody rozhodně patří rostliny rostoucí vertikálně. Kvůli kontinentálnímu podnebí v České republice není možné převzít systémy pěstování rostlin ve vertikálních zahradách, a to především z důvodu mrazivých zim.

Systém kaskádových zahrad se zatím ukazuje jako nejlépe využitelná technologie pro venkovní pěstování svisle umístěných zelených stěn. Naše klimatické podmínky nám také nedovolují kompletně převzít sortiment rostlin pro vertikální zahrady. V tomto případě bude ještě nutné testování rostlin k ověření jejich životaschopnosti v našich klimatických podmínkách.

V současnosti žije více než 50 % obyvatel ve městech a vývojový trend napovídá, že se postupem času bude toto procento nadále zvyšovat (Solecki 2013). Pro psychickou i zdravotní pohodu je pro člověka nezbytný pobyt v zeleni. Města se však potýkají s nedostatkem prostoru pro stále přibývající obyvatelstvo, a tím i místa pro zeleň rapidně ubývá. Je tedy nezbytné vytvářet nová řešení, jak zeleň do města navrátit. Tuto otázku velice obratně řeší vertikální zahrady.

Zeleň umístěná na stěnu je poměrně moderní systém, který pokrývá nezbytnou potřebu zeleně pro člověka s naprosto minimálními horizontálními nároky na plochu.

Zelená stěna se stává v moderní architektuře novým atraktivním prvkem, který může být často chápán jako symbol luxusu. Neplní však pouze funkci estetickou, jak by se na první pohled mohlo zdát, i když je to jeden z hlavních důvodů pro pořízení vertikální stěny. V oblastech, kde není místo pro parkové či jiné zelené plochy, je vertikální zahrada prakticky jedním z mála řešení pro umístění rostlin do města.

Důležité je také působení rostlin na kvalitu vzduchu. Vegetace nejen, že zvyšuje vzdušnou vlhkost, ale také pohlcuje znečisťující látky z městského ovzduší nebo snižuje prašnost vzduchu. Při instalaci na stěny budov působí vertikální zahrada jako izolant, neboť v létě rostliny stěnu ochlazují a v zimě ji oteplují. Perini et al. (2011) také zmiňují důležitost vertikálních zahrad z hlediska zvukové izolace nebo zvýšení biodiverzity v okolí.

Ing. Miroslav Kunt, Ph.D.,1

Ing. Kateřina Čechová,1

Mgr. Eva Jakubcová,1

Benjamin Raich, B.Sc. (Hons),2

Josef Němec,2

1Katedra zahradní a krajinné architektury FAPPZ ČZU,

2Němec s. r. o.

Foto B. Raich a J. Němec

Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 1/2017.*

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *